Takzvaný „klimatický kabinet“ zasedal v Berlíně celý den. Původně měl být se svými závěry hotov už ve čtvrtek, ale jednání nakonec skončilo až po pátečním poledni. Hned odpoledne pak kancléřka odprezentovala jeho závěry – k velkému vzteku právě demonstrujících účastníků akce Fridays for Future. Jejich německá lídryně Luisa Neubauer prohlásila, že je to „skandál„. A spolupředseda Zelených Robert Habeck sdělil listu Rheinische Post, že „bezcitnost vládní koalice jej děsí“.

Nuže, co je tedy souborem nedostatečných a bezcitných opatření, které Habecka tak vyděsily? Přehled přináší například Der Spiegel.

  • Produkce oxidu uhličitého v dopravě a při vytápění budov má být zatížena odvody v pozvolna stoupající výši, od deseti eur roku 2021 až po 35 eur roku 2025. (Počítáno na tunu CO2).
  • Benzín, nafta, topné oleje a zemní plyn mají být zatíženy dodatečnou daní. Litr benzínu by měl být roku 2026 o 9-15 centů dražší.
  • Coby částečná kompenzace pro dojíždějící zaměstnance by měl být zvýšen tzv. Pendlerpauschal (odčitatelná položka snižující základ daně) pro ty, kdo dojíždějí do práce více než 20 kilometrů. (Poznámka MK: toto je očividně opatření, které reaguje na hnutí Žlutých vest ve Francii.)
  • Má dojít ke snížení cen elektřiny pro občany i firmy – poplatek odváděný na podporu obnovitelných zdrojů bude zredukován.
  • Od rukou 2026 bude zakázána instalace nových olejových kotlů, na výměnu starých olejových kotlů za šetrnější technologii bude až 40 procent státní podpory.
  • Další státní podpora bude určena na zateplování budov a stavbu nových šetrných budov.
  • Do roku 2030 by mělo být postaveno milion nabíječek pro elektrická auta, kterých by mělo tou dobou jezdit 7-10 milionů.
  • DPH na vlakové jízdenky by měla klesnout na 7 procent, poplatky za letenky naopak vzrůst.
  • Vláda nebude kvůli těmto cílům dělat žádné nové dluhy.
  • Celkové náklady na klimatický balíček mají podle ministra financí Olafa Scholze činit 54 miliard eur, čili asi 1,4 bilionu Kč.

Zatím jsem zaznamenal jen jediný hlas, který označil tato opatření za příliš tvrdá – je jím Michael Kretschmer, saský předseda CDU a vítěz nedávných zemských voleb. Ten řekl o zdražování pohonných hmot, že jsou to „rabiátská opatření„, která se podepíší na životní úrovni obyvatel venkova.

U Zelených a aktivistů z Fridays for Future převládá opačný dojem – chtěli by daleko radikálnější program. Vládní balíček nijak neurychlil „Kohleausstieg“ (odstavování uhelných elektráren, momentálně naplánované do roku 2038), ani nedeklaroval vůli zakázat v dohledné době auta se spalovacím motorem. A daň uvalená na produkci CO2 by podle požadavků FfF měla být řádově vyšší – 180 eur na tunu oxidu uhličitého.

Zelení už prohlásili, že napadnou vládní klimatický balíček ve spolkové radě (Bundesratu). Jedna z věcí, kterou budou požadovat, je intenzivnější výstavba větrných elektráren na pevnině.


Můj komentář k celé věci:

Zhruba v linii bývalé Železné opony běží dnes napříč Evropou myšlenková hranice. Na západ od ní je zelené hnutí velmi silné a klimatické změny jsou tématem číslo jedna až deset, na východ od ní má oboje jen zanedbatelný vliv. „Zelená vlna“ střední a východní Evropu v podstatě kompeltně minula.

(Pozor na zdánlivou výjimku jménem Pobaltí: tamní zelené strany jsou spíš agrárnického rázu a do běžného západního zeleného spektra moc nezapadají.)


Výsledky Zelených v posledních volbách do Evropského parlamentu (zdroj)

Specifickým případem je bývalá NDR, která by politicky patřila spíš do Visegrádské čtyřky, ale celospolková politika ji táhne někam zcela jinam.


Výsledky Zelených ve volbách do EP uvnitř Německa (zdroj)

Pro českého čtenáře je tím pádem jen obtížně představitelné, jak vypadají aktuální německá média. U nás řešíme záležitosti typu Babiš, Zeman, EET apod. Německé zpravodajství má úplně jiný charakter: měnící se klima, oxid uhličitý, demonstrace, tohle všechno se nám stane, máme jen pár let času.

Téma klimatické změny zabírá v německém mediálním prostoru tolik místa, až ubírá kyslík (pun intended) všem ostatním událostem, migrací počínaje, Brexitem pokračuje a nebezpečnými válečnými hrátkami v Perském zálivu konče. Tón, kterým němečtí novináři referují o ekologických tématech, se dá výborně vystihnout první větou tohoto komentáře ve Spiegelu:

“ Jeden Tag quält sich unsere Autorin mit der Frage, ob sie umweltbewusst genug lebt.“

„Každý den se naše autorka trápí otázkou, zda žije dostatečně uvědoměle vůči životnímu prostředí.“

ELKE SCHMITTER

Potkal jsem lidi, kteří si myslí, že toto je dokonce účel; že superkoncentrace novinářů na téma klimatických změn má úmyslně odvádět pozornost od ostatních událostí. (Cenou za to, že se pohybujete v intelektuálním disentu, je mimo jiné obrovské množství konspiračních teorií, které jsou vám předkládány a jejichž zpochybňováním si můžete nadělat nepřátele.)

Osobně si to nemyslím. To by vyžadovalo moc těsnou spolupráci příliš mnoha lidí, přičemž v reálném životě je dost těžké zorganizovat i banality typu výlet do Brd pro šest osob. Navíc by se hodně z těch zúčastněných muselo systematicky přetvařovat, což normálním jedincům dělá problémy.

Mám za to, že mechanismus je jiný. Řekl bych, že výše citovaná Elke Schitter nám o sobě říká pravdu. Sledování vlastní hříšnosti, z toho plynoucí sebemrskačství a obsese „čistým životním stylem“ se mezi (nejen) novináři v Hamburku či Berlíně stalo stejně pevnou součástí osobní identity, jako když se šejkové v Rijádu chodí pravidelně modlit. Bohužel zrovna Němci tenhle sklon k morálnímu absolutismu s puritánskými prvky mají. Pak ovšem není třeba nic konspirovat – pak stačí, aby příslušní redaktoři psali tak, jak jim vlastní morálka a smysl pro povinnost diktují.

Popularitu zelených myšlenek mezi novinářskou obcí v SRN mohu ilustrovat nějakými tvrdými daty. Následující graf zachycuje politické preference německých novinářů. Jsou to údaje z roku 2010, aktuálnější data nemáme. Ale Zelení mají dnes v německé politice daleko silnější postavení než v roce 2010, takže bych čekal, že i mezi žurnalisty příznivců Zelených od té doby spíše přibylo.

(Původní zdroj – studie 743 novinářů ve formátu PDF, graf ze Statista.com, sloupce stran jsem obarvil já.)

Nyní na chvíli odbočím k jednomu staršímu tématu. Před dvěma lety vyšla v Německu studie, která se věnovala migrační krizi roku 2015 a jejímu obrazu v médiích. Podle ní se německá média na vrcholu krize věnovala tématu zcela jednostranně, neposkytovala prostor pro obavy a odpor populace atd. U nás na to kupodivu upozornil Respekt. (Vzácný to okamžik, kdy liberální myšlenkoví lídři zapochybují o sobě samých.)

No jo, no, chtělo by se říci. To není žádný objev století, to tehdy viděl snad i krtek trpící šedým zákalem. Největší užitek této studie je nakonec v tom, že předvídatelní inkvizitoři nemohou křičet „fake news!

Nicméně si myslím, že situace se opakuje, jen přepólovaně.Fridays for Future je něco jako Anti-Pegida, pouliční rebelie s mohutnou podporou vládnoucí vrstvy. Sympatie novinářů i politické vrstvy jsou zjevné, prostoru v médiích dostává hodně. Kriticky se vymezujících hlasů je naopak málo, zvlášť mimo Die Welt. Principálně negativní postoj zaujal jen komentátor Henryk Broder, který ovšem reprezentuje demografii, pro niž v progresivní pyramidě útlaku a ctnosti je místo až naprosto dole: starý bílý muž, ještě ke všemu narozený v Polsku. Pro budoucnost Německa tedy něco jako dinosaur.

Je možné, že za pár let vyjde další studie, která bude říkat, že v létě 2019 pokrývaly německé sdělovací prostředky ekologická hnutí zcela jednostranně a zpronevěřily se zásadě objektivity. Aspoň můj ochočený krtek se šedým zákalem tvrdí, že to tak je. Nicméně následky, stejně jako po té velké migrační krizi roku 2015, už se skrze nějakou studii nebudou dát odstranit.

Osobně si myslím, že se musíme připravit na možnost, že budoucí německá vláda pod tlakem aktivistů jednoduše deindustrializuje – a samozřejmě se přitom bude snažit o to, aby ztráta pracovních míst v Německu samotném byla co nejmenší. Jaké efekty to bude mít na český průmysl?

Bohužel si myslím, že se na to nepřipravíme. Příliš nás rozptylují jiná témata, třeba zrovna to pitomé Čapí hnízdo. Perun aby do něj praštil. Nebo Thor, to je jedno, hlavně aby ta rána byla pořádná.


Poslední poznámka na závěr. Zdá se, že ekologicky naladění komentátoři stále ještě zkoumají, kam až se dá zajít. Před pár dny vyšel na Guardianu sloupek, podle kterého počítače využívají příliš mnoho energie a ve jménu planety je tedy potřeba „dekomputerizovat“.

(Pozn. pro čtenáře: „luddites“, o kterých se ve článku tak pozitivně hovoří, byli radikální tkalci, kteří počátkem 19.století rozbíjeli tkalcovské stroje.)

Ono se to asi nestane, ale kdyby Facebook, Google a spol. jednoho dne musely zavřít krám ve jménu dekarbonizace, byl by to vrchol ironie. Úplně si představuji ten rozhovor Marka Zuckerberga s mimořádným, zplnomocněným komisařem pro spásu lidstva:

KOMISAŘ: „Dnes ve 22.00 vypnete všechny servery a místo nich vysadíte rukolu.“

ZUCKERBERG: „Nechte nás žít! Duhové vlaječky jsme poctivě vyvěšovali, diverzitu celebrovali, ideozločince mazali a policii nahlašovali, kandidáty Demokratické strany podporovali, nezasloužíme si to!“

KOMISAŘ: „To je jedno. Tato planeta již dále nesnese váš provoz. Nechcete-li ještě navíc do vězení, vypnete servery dnes ve 22.00. Tady je dekret.“

ZUCKERBERG: „Ale vždyť to my jsme vám pomohli k moci! My jsme přeci ti dobří!“

KOMISAŘ: „Byli jste.“