eastwestsoccerfans1
9.11.2019
Kategorie: Ekonomika

Zeď v hlavě, nejen německé. Západ je zemí BMW, Východ škodovky

Loading...
Sdílejte článek:

HANA LIPOVSKÁ

Margaret Thatcherová ve svém projevu k stavu politického řemesla před padesáti lety hovořila o vojákovi bohyně Fortuny, který jednou požádal Sfingu, aby mu prozradila podstatu věčné božské moudrosti jedinou větou. Sfinga řekla: „Nečekej příliš mnoho.“
.
Skutečně: mezera mezi očekáváními a realitou většinou vede k roztrpčení a to pak k unáhleným, nemoudrým krokům. Symbolem, ba přímo monumentem velkých očekávání v Evropě je pád železné opony před třiceti lety. Zatímco Němci v roce 1989 volali „Ta zeď musí pryč!“, my jsme se těšili představou, že jednou „doženeme Německo“.
.
O tři dekády později se trýzníme srovnáváním českých a německých mezd a utápíme se v malověrné sebelítosti, že se německé úrovni údajně nemůžeme nikdy ani přiblížit, natož ji dohnat a předehnat. Podobný závod však probíhá také v samotné Spolkové republice. Stejně jako my se od roku 1989 snaží „dohnat Německo“ samotní Němci. Německo jako celek působí na první pohled jako úspěšná, silná velmoc, jakkoli aktuálně balancující na pokraji ekonomické recese. Znovusjednocené Německo ovšem není jednolitým monolitem. Třicet let po pádu Zdi se stále častěji mluví o „Berlínské zdi v hlavě“. Hospodářské statistiky ovšem ukazují, že stále existuje německý Ost a West, Východ a Západ, Sever a Jih neboli nové a staré země rozdělené Berlínskou zdí nejen hlavě, ale především v denní realitě..

Hrubý domácí produkt v bývalém východním Německu je stále ještě o celou třetinu nižší než na Západě. Ekonomická úroveň nových spolkových zemí je navíc hluboko pod celoněmeckým průměrem, žádná země německého severu nemá nadprůměrný hrubý domácí produkt na osobu. Letošní studie německého Halle Institutu navíc ukazuje, že Východní Německo roste výrazně pomaleji než státy Visegrádské čtyřky. Ve srovnání podle kupní síly je dnes dokonce Česká republika coby nejvyspělejší země regionu prakticky na stejné úrovni jako „nové země“.

.

Podobné rozdíly vyniknou i při pohledu na trh práce. V září letošního roku činila mír nezaměstnanosti ve východním Německu 6,1 % ve srovnání se 4,6 % na Západě. Zatímco bavorský trh práce se svou nízkou mírou nezaměstnanosti blíží České republice, východoněmecké Sasko-Anhaltsko má nezaměstnanost obdobnou jako Portugalsko. I proto je produktivita práce — obdobně jako výše mezd — na Východě o pětinu nižší vůči Západu. Oproti roku 1991 klesl počet pracovních míst ve východní části země o 800 tisíc. Žádný z třiceti největších koncernů zalistovaných na německé burze navíc nemá sídlo ve východním Německu, z pěti set největších německých zaměstnavatelů pak má na Východě centrálu pouhých třicet šest.

.

Východním Němcům proto podle německých statistik hrozí pád do chudoby o 25 % častěji než Němcům západním, a to navzdory jejich vyšší míře usilovné pracovitosti. Materiální rozdíl mezi Východem a Západem sami Němci charakterizují drobnou anekdotou: Západ je zemí BMW, Východ jezdí škodovkou. Východní Němci sice pracují déle, zato si vydělají méně.

.

Těsně po pádu Berlínské zdi se zdálo, že východní Němci dostanou takřka všechno, co viděli na Západě, a to bez čekání, naservírované Západem dokonale a s grácií na stříbrném podtácku. Zatímco naše koruna hledala svůj správný kurz, kancléř Kohl se zavázal směňovat východní a západní marku ve zcela nereálném kurzu 1:1. Zatímco u nás se donekonečna opakovala fráze o „ekonomech, kteří utekli právníkům“, německý Východ nemusel novou legislativu tvořit, ale pouze ji přejal ze Západu.

.

Rok co rok navíc do východoněmeckého rozpočtu přichází západoněmecké kapesné zhruba ve výši jednoročního státního rozpočtu České republiky. Další podporu posílají západní Němci na východ o něco skrytěji prostřednictvím evropských fondů. „Čistý plátce“ do unijního rozpočtu totiž čerpá z týchž zdrojů dotace na rozvoj východoněmeckých regionů. Jestliže bychom tedy po třech dekádách chtěli hledat mezi zeměmi bývalého socialistického bloku premianta, pak by jím zjevně měl být německý Východ.

.

Realita je ovšem zcela jiná. Více než 40 % východních Němců tvrdí, že dnešní Německo není svobodnější než Německá demokratická republika před rokem 1989. Více než polovina východních Němců pak není spokojena s německou demokracií. Dvě třetiny obyvatel nových zemí navíc nevěří, že by „Německo“ mohly dohnat do deseti let. Naopak, více než 60 % respondentů tvrdilo, že německý Východ stejně onen vytoužený Západ nikdy nedožene.

.

Naše poslanecká sněmovna v létě — i kvůli mlčení a nehlasování opozičních poslanců — schválila usnesení kriminalizující českou privatizaci. Z kritiky české transformace si leckdo udělal politický program. Svou transformační cestou od centrálně-plánované k (v německém případě) sociálně-tržní ekonomice prošlo i pět východoněmeckých spolkových zemí.

.

Němci očekávali z privatizace 8000 podniků zisk 620 miliard, dočkali se ztráty 256 miliard marek. Většinu podniků, zhruba 80 %, přitom privatizoval západoněmecký kapitál, 15 % cizinci a pouze 5 % zůstalo ve východoněmeckých rukou. První ředitel fondu Treuhandandtalt Detlev Karsten Rohwedder byl ostatně zavražděn již v roce 1991.

.

Třicet let po začátku transformace nemáme k pesimismu a sebemrskačství důvod. Jedno Německo jsme už dohnali. To druhé pak nedoženeme mluvením, ale pouze úsporami a prací.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Eduard Ezer 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Roman Dejmal 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč

Celkem za měsíc: 8 215,00 Kč
Vybráno 23.47%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 296 times, 3 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
21 komentářů

Napsat komentář: Ivan Tichy Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.