taxdane
15.8.2019
Kategorie: Ekonomika

Zdaníme vás, až zezelenáte

Sdílejte článek:

PAVEL JÉGL

Poručíme větru, slunci a uhlík s jádrem narveme do popelnic, narveme do popelnic…

Německo zvažuje uhlíkovou daň. Má Němce přimět k tomu, aby nespalovali fosil a místo aut se spalovacím motorem si konečně pořídili elektromobily (anebo aspoň elektrokola).

 

Plán na uhlíkovou daň, který předložila vládě ministryně životního prostředí, sociální demokratka Svenja Schulzová, by měl dalekosáhlé důsledky nejen v Německu, ale také v Česku, 17. spolkové zemi zakousnuté mezi Bavorskem a Saskem.

Návrh předpokládá, že od příštího roku se za tunu oxidu uhličitého (CO₂) bude v Německu platit 35 eur. To by znamenalo, že litr benzinu se v průměru zdraží o 10 centů, litr nafty o 11 a zemní plyn by stál zhruba o cent za kilowatthodinu víc.

To by ale byl jen začátek. Daň se má postupně zvyšovat. V roce 2030 by Němci za tunu skleníkového plynu platili téměř 180 eur. Přepočteno na litr nafty či benzinu o 57 centů (téměř o 15 korun) víc.

A aby to Němci lépe strávili a spolupracovali, má jim vláda daň kompenzovat formou klimatického bonusu. Až stovku eur měsíčně dostanou ti, kteří svou spotřebu omezí.

Tím se emisní kolečko regulace-daně-dotace uzavře.

Co neprosadil Kalousek

Cílem zvažované uhlíkové daně je podpořit přechod na nízkouhlíkové či bezemisní technologie v dopravě, ve vytápění ze zdrojů o tepelném příkonu pod 20 megawattů, v zemědělství nebo ve stavebnictví – tedy v odvětvích, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS).

Našinci to může vzdáleně připomenout uhlíkovou daň, kterou před sedmi lety pod vedením Miroslava Kalouska prosazovalo ministerstvo financí. Finance tehdy zdůrazňovaly, že chtějí narovnat podmínky pro znečišťovatele, protože teplárny například za emise musí platit emisní povolenky, zatímco domácnosti tuto povinnost nemají.

Samosebou že nikomu na ministerstvu neleželo na srdci nějaké „narovnání“. Cílem bylo dostat do státní pokladny víc peněz, podojit spotřebitele, byť náklady na povolenky platí v cenách energií.

Návrh počítal s tím, že se dodatečné zdaní zemní plyn pro domácnosti a zvýší daně na uhlí a topné oleje, a to na výši odpovídající 15 eurům za tunu CO₂. Ztroskotal však ve Sněmovně.

Teď tedy ještě ambicióznější a rozsáhlejší uhlíkovou daň zvažují Němci. Jejím důsledkem by byly vyšší náklady na dopravu, což by se odrazilo v cenách zboží i služeb. A vyšší ceny za německé zboží bychom přirozeně pocítili také v Česku.

Inflační tlaky by mohly pomoci Evropské centrální bance, která se snaží inflaci dostrkat ke dvěma procentům. V Česku, kde je inflace „bezpečně“ nad touto hranicí, by naopak bankéře mohla přimět k tomu, aby inflaci začali krotit.

Nic není rozhodnuto

Uhlíková daň prezentovaná německou ministryní odpovědnou za životní prostředí se nicméně nedá brát jako hotová věc, byť ji tak některá česká média popisují.

Pravda, spolková vláda je pod tlakem, aby splnila závazek seříznout emise CO₂ do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Dali byste ale ruku do ohně za to, že ho dodrží? Vždyť elektrárny na uhlí chce odstavit až v roce 2038.

Nedopadne to nakonec stejně jako s klimatickým slibem Německa pro rok 2020 (úspora 40 procent emisí vůči roku 1990)? Německá vláda ho odpískala vloni v lednu. Přiznala, že je nesplnitelný.

V koalici SPD a konzervativního bloku CDU/CSU zatím není na řešení emisí uhlíku shoda. Konzervativní poslanci naslouchají byznysu, který varuje, že kombinace obchodu s emisními povolenkami, známým pod formulí Cap & Trade, a uhlíkové daně by mohla vést k odchodu některých firem, nebo i odvětví z Německa.

Web Deutsche Welle připomíná, že kancléřka Angela Merkelová o uhlíkové dani, kterou v bruselské Evropě zavedli v Dánsku, Finsku, Francii, Irsku a Švédsku, zásadně nemluví, používá termín „ocenění uhlíku“. A tomu spíš odpovídá systém Cap & Trade, ve kterém jsou emise obchodovány.

Německé, či globální řešení?

Někomu to může připadat jako paradoxní situace – poslanci z CDU/CSU teď upozorňují levicové partnery z vlády, že daň, kterou prosazuje jejich ministryně, by byla antisociální.

Zatímco bohatí si můžou dovolit elektromobil, chudší na něj kvůli vysokým pořizovacím cenám nedosáhnou. Proto jim nezbývá než jezdit v autech se spalovacími motory, do nichž tankují daněmi předražené palivo. Právě to připomnělo hnutí žlutých vest francouzskému prezidentu Emmanuelo Macronovi.

„Spotřebitelé by museli mnohem víc platit. Nikdo by přitom nemohl zaručit, že emise CO₂ klesnou, a myšlenka, že každý občan dostane přiměřenou kompenzaci, je stejně reálná jako předpoklad, že [outsider] SC Paderborn vyhraje [fotbalovou] bundesligu,“ citujeněmecká mutace Wall Street Journal online místopředsedu poslanecké skupiny CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Carstena Linnemanna.

Linnemann předpokládá, že návrh ministryně Schulzové nezíská v konzervativní frakci podporu. Upozorňuje, že ochrana podnebí může fungovat pouze globálně a že je důležité „zachovat si racionální úsudek a nepropadnout hysterii.“

V energetické oblasti se však Němcům „hysterie“ už přihodila. V roce 2011 na druhém konci světa – v Japonsku, havarovala po mohutném zemětřesení a vlně tsunami jaderná elektrárna Fukušima. Kabinet v Berlíně v rychlé reakci přijal rozhodnutí, že špinavé a rizikové jádro je nutné opustit.

Dá se snad spoléhat na to, že tentokrát německá vláda „hysterii“ nepodlehne?

Autor: Pavel Jégl

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 10 172,00 Kč
Vybráno 29.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 219 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.