guns
16.5.2018
Kategorie: Společnost

Zbraně vadí … proč?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

IN

Zbraně držené legálně v soukromém vlastnictví jednotlivců jsou trnem politiků napříč Evropskou unií. Jako odstrašující příklad jsou dávány Spojené státy, ve kterých si pořídit skutečně funkční zbraň je složité asi tak, jako u nás koupit vzduchovku. Podle toho také vypadá množství trestných činů spojených s velmi vágními předpisy o vlastnictví střelných zbraní v USA, nicméně jde o jeden ze základních článků americké ústavy spojený s dlouholetou tradicí. V kontextu s tím je náš zákon o zbraních a střelivu podstatně přísnější a vypracovanější, patří paradoxně k tomu nejlepšímu, co ve světě v tomto směru existuje. Což ale nebrání ostatním evropským státům a jejich politikům v tažení proti našemu zákonu.

Střelné zbraně jsou vynikající ukázkou techniky. Jde o relativně jednoduchý princip využití vlastností střelného prachu a mechanického systému, to vše doplněné kvalitním materiálem a odpovídající optikou. Ta může absentovat, ale také být dražší částí finálního kompletu. Výhodou střelných zbraní je jejich možná kompaktnost a eliminace rozdílu ve fyzické síle mezi útočníkem a obráncem.  Z toho vyplývá, že existují varianty použitelné jak ženami, tak i muži. Mluvíme především o případech vlastního ohrožení někým jiným, případně o možnosti pomoci v případě nouze příbuzné či cizí napadené osobě. U nás jsou tedy zbraně v soukromém vlastnictví předurčené k sebeobraně, lovu a sportovním účelům. Pouze u ozbrojených státních složek lze v případě legálních zbraní uvažovat i o jiném způsobu využití. Zločinci používají především zbraně neevidované, tedy nelegální, případně jejich makety, to v případě zoufalých pokusů vylepšit svou finanční situaci loupeží či přepadením. Zločinů způsobených legálně drženou zbraní je minimum, případy lze každoročně spočítat na prstech jedné ruky.

Mezitím se díky imigrační politice do Evropy dostávají statisíce migrantů, kteří používání braní považují za naprosto banální maličkost, se kterou se v životě setkali mnohokrát. Vzhledem k prostředí, ze kterého přišli, jsou zvyklí bojovat vším, co se naskytne. Někde to je opracovaný klacek, jinde k dennímu koloritu patří nůž, válkou, náboženskou nebo rasovou nenávistí zatížené oblasti jsou samozřejmě plné střelných zbraní. Jak jsme mohli zaregistrovat, příslušníci Islámského státu dokázali ,,pracovat” se zbraněmi všeho druhu, a přidáme li jejich neúctu k životu, o které je mnoho svědectví včetně videozáznamů s hořícími těly nepřátel, ale i žen, které se provinily proti nařízení islámských fundamentalistů třeba jen nevhodným oblečením, dá se konstatovat, že davy těchto válečníků skrývající se v obrovském množství imigrantů postupně přenesou své praktiky i do Evropy. A s nimi i své kontakty. Takže můžeme předpokládat, že už nyní na náš kdysi mírumilovný kontinent proudí množství nelegálních zbraní, které skončí v rukách těchto militantně zdatných jedinců. Odhalené sklady ve Španělsku, Francii a Švédsku schopné zásobovat muslimské odbojáře jsou toho důkazem.

I přes tato fakta se politické elity snaží i nadále zabránit obyvatelstvu vlastnit zbraně legálně. Ve Velké Británii došli tak daleko, že je odebrali i části policistů, takže na ulicích zavládl nikým nebráněný teror, v jehož hlavní roli jsou dodávky a nože. Podobný vývoj je však pozorovatelný i ve Francii a Německu. Ve Švédsku jsou ještě dále a mezi imigranty je mnoho krátkých střelných zbraní nelegálně vlastněných. Kriminalita stoupá, politici se přesto snaží zakázat i nejjednodušší obranné pomůcky, tedy různé pepřové spreje a elektrická zařízení. Zcela otevřeně tím dávají útočníkům možnost bez jakýchkoliv obav vzít si, co chtějí. Navíc i tam, kde existuje možnost zbraň vlastnit, po jejím použití je její majitel považován automaticky za vraha. I přesto je třeba konstatovat, že téměř každý rodič by neváhal a zbraň i za cenu vlastního odsouzení při obraně svých dětí by použil.

Poslední zprávy, byť záměrně zatajované a potlačované, hovoří o eskalaci násilí v evropských metropolích. Zločinnost v Londýně, Paříži, Berlínu a Athénách razantně stoupla, radikalizace muslimského obyvatelstva pokračuje, vznikají gangy a no-go zóny. S ní vzkvétá i černý trh se zbraněmi. Je jen otázkou času, kdy místo nožů, dodávkových automobilů a založených požárů proniknou do ulic střelné zbraně. Znásilňování pomalu přejde ve vraždění. Navíc teritoria měst přestanou stačit, další na řadě je venkov, kde určitá odlehlost některých usedlostí přímo navádí k drancování. Dovolat se pomoci na samotě bude nemožné a bez možnosti se bránit může takové bydlení znamenat jistou smrt.

Důvodem k této situaci je paradoxně strach elit z prosazování vůle lidu. Odzbrojené národy se jen těžko vzepřou moci jednotlivců. Zvláště panické obavy vládnou z dlouhých střelných zbraní použitelných pro boj na dálku. Ani dostatečně velké ,,ochranky” totiž nedokážou zabránit osamělému střelci zlikvidovat arogantního politika. Jenže si nikdo neuvědomuje, že legálně vlastněnou zbraní podobný čin, byť s pozitivními následky pro společnost, neudělá žádný její majitel. Na to by použil zbraň zakoupenou přes internet, odcizenou v armádním skladu, nebo nějak jinak pořízenou, aniž by na něho balistická zkouška mohla ukázat prstem. Ale na obranu použité ákáčko, tedy v případě, že Vám přes plot leze deset agresorů se záměr znásilnit manželku, odvléct děti, vykrást a zapálit dům a Vás zabít, je taková puška se zásobníkem na 30 nábojů dostatečně silným argumentem.

Říkáte, že se to dosud nestalo? Máte pravdu, u nás zatím ne. Ale není to tak dávno, co jste mohli vzít motorku a bezpečně projet Tureckem, Íránem, Pákistánem, možná i Irákem a Sýrií, aniž by Vás někdo ohrožoval. Zkuste nyní vyjít do nočního Londýna či Paříže a třeba Malmö, asi změníte názor o náhledu na společnost a její bezpečnost. A naše vláda v demisi se přidala na stranu těch, kterým nevadí odzbrojení občanů a zároveň přivítají ty, kteří k nám nic necítí. Tedy ani úctu. Pamatujte. Štěstí přeje připraveným. Strach politiků z nás je v tomto případu zbytečný, bát se musí ti, kteří k nám jdou za lepším, které chtějí za každou cenu.

ZDROJ: inadhled.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Tomáš Foldyna 1006,20 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 9 039,20 Kč
Vybráno 25.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
52 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.