afd
11.7.2018
Kategorie: Společnost

Zasahují tajné služby do opozičních antisystémových stran? V Německu nepochybně! Jak je to u nás?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

STANISLAV JANSKÝ

Nedávno tak trochu překvapivě konstatoval jeden německý nezávislý web, že německá opoziční AfD je první poválečná opoziční antisystémová strana, kterou se německé tajné službě nepodařilo infiltrovat, ovládnout a následně zlikvidovat. 

 

Poslední dekády se totiž ukázalo, že tzv. „liberární zastupitelská demokracie” (či „občanská společnost” nikým nevolených pseudoelit) se neštítí žádné špatnosti, aby se udržela u moci. Falšování voleb (Německo, Rakousko, Francie…), kriminalizace politických oponentů, tvrdá cenzura, nebo zneužívání tajných služeb v boji proti skutečné politické opozici…. To všechno jsou dnes metody, které “západní” demokracie považují za běžné způsoby, jak se udržet dále u moci. Je to zdánlivý paradox, že tzv. liberální demokracie se u moci udržuje pomocí prostředků, které by člověk spíš čekal u nějakého afrického despoty … ale je to prostě tak.

Jednou z ověřených metod je právě ono zneužívání tajných služeb a naverbovaných agentů k rozvratu opozičních hnutí a stran. V Německu to má dlouhou historii a opakovaně se ukázalo, že několik  tzv neonacistických stran po roce 1945 přímo založili, řídili a organizovali agenti spolkových tajných služeb (nejznámější je v tomto ohledu Bundesamt für Verfassungsschutz – Úřad na ochranu ústavy). Je jistě otázkou, proč se to nestalo i u AfD a zda takové nebezpečí hrozí v budoucnu. (osobně doporučuji sledovat političku A. Weidel z vedení AfD, která má velmi pestrou a podivnou minulost). Nebo zda byl překročen bod zlomu a AfD je již tak silná a má tak silnou členskou základnu a podporu, že rejdy tajných služeb mnoho nezmohou.

Nás ale musí zajímat, zda se něco takového dělo a děje i u nás. Odpověď je asi jasná. Pokud se něco takového děje v celé Západní Evropě, pak se to určitě děje i u nás! Navíc máme zde několik případů z nedávné minulosti, které na podobné praktiky ukazují.

Pokusme se tedy krátce probrat prostředky a metody, které establishment na tomto poli nejčastěji používá:

  1. Nejobvyklejší a nejjistější je ta, že opoziční hnutí/stranu prostřednictvím svých nastrčených agentů založí, financuje a řídí. Výhodu to má v tom, že má celou věc plně pod kontrolou. Nevýhodou je, že je to obvykle „vidět” a skuteční příslušníci opozice na to brzy přijdou. (Obzvlášť u nás, kde je k tzv. „liberální demokracii” mezi lidmi přirozená nedůvěra založená na podobné zkušenosti se socialismem). Tj. podobné pokusy obvykle spíš slouží k vykázání činnosti nějakého odboru příslušné tajné služby, než k vážně míněným pokusům o infiltraci. Na druhou stranu velmi podivný vznik evropských Stran Zelených a Pirátů dává tušit, že to nutně nemusí být neúspěšný pokus. Neb kde se asi jinak vzaly prostředky a perfektní organizace u těchto jinak naprosto diletantských politických spolků, které mají naprosto zoufalý nedostatek schopných organizačních a řídicích kádrů?!
  2. Postupná infiltrace autentického opozičního hnutí nastrčenými agenty – to je naprosto běžná praxe a evidentně i u nás. Buď tam přímo pošle příslušná agentura svého kmenového člověka, nebo si někoho takového najde mezi opozičními aktivisty. Obvykle je to někdo, kdo má nějaký škraloup v minulosti a lze ho snadno vydírat, nebo je to příslušník nějaké ochotné menšiny a bere to jako příležitost k osobnímu obohacení (pracuje za peníze a některé menšiny mají v tomto ohledu stoleté zkušenosti a praxi a vytvořily si tak velmi příjemné živobití). Tohle u nás mimo jiné známe z Charty 77, která byla prolezlá agenty STB jak starý stůl dřevomorkou. Po roce 1989 došlo k prvních letech k útlumu a panovala u nás asi skutečná demokracie, ale někdy od roku 2000 vidíme jasně postupný návrat k původním komunistickým praktikám. Výhodou je, že se dá takticky reagovat na vznikající opoziční hnutí a strany, nevýhodou, že se to prostě nepodaří a pak se celý proces vymkne z rukou (viz. podle všeho případ AfD)

Jelikož smyslem tohoto textu by mělo být i nějaké ponaučení, tak pár bodů, jak takového „agenta druhé strany” poznáte:

  1. Má za sebou historii krachu několika opozičních hnutí/stran/projektů
  2. Bude se drát do vedení a rozhodování (obvykle nějakým nařvaným způsobem, či ublíženeckým kňouráním)
  3. Na začátku může přinést i nějaké peníze a za to bude požadovat právo o všem rozhodovat
  4. Bude se snažit dělat přesně opačné aktivity, než je v tu chvíli žádoucí. Když budou lidé unaveni z pouličních protestů, tak bude trvat na jejich pokračování, když naopak bude doba těhotná změnou, či půjde o vše, pak bude vyzývat k pasivitě a doporučovat „čekat”….
  5. Bude mít informace, který by běžný člověk normálně neměl, či nemohl legálně získat (z policejních odposlechů, bankovních převodů atd.), například o dalších členech opozičního hnutí…
  6. Bude velmi radikální názorově a bude se k radikalismu snažit strhnout i své okolí. (Cílem je diskreditace hnutí v očích veřejnosti, či záminka ke kriminalizaci svých spolusoudruhů)
  7. Bude různě intrikovat a pomlouvat ostatní spolustraníky. Zde se obvykle řídí pokyny svého dozorujícího orgánu a reaguje na aktuální nálady ve společnosti. (Tj.  pokud například propuknou boje v Gaze a veřejnost bude na straně Izraele, pak nasadí „antisemitu”, když bude problém s Německem, pak na řadu přijde „neonacista”…apod.)

V naší nedávné historii by si například zasloužily podrobné zkoumání tyto případy:

  • Rozpad Věcí veřejných a následně Úsvitu T. Okamury. Zde se objevují jedinci, kteří splňují několik výše uvedených kriterií a budoucnost nám snad jednou odtajní jejich skutečnou úlohu a motivaci. A pak jim nejspíš  T. Okamura a jeho příznivci  dojdou rozbít hubu … J.
  • Rozpad antiislámského masového hnutí Blok proti islámu, který nese mnohé známky toho, že se nejednalo o úplně náhodné a samovolné procesy a jinak velmi inteligentní  a vizionářský M. Konvička se možná jednou bude divit, kdo že to s ním “spolupracoval”…

Proto nebuďme přehnaně paranoidní, ale berme tohle jako realitu. “Druhá strana” je prostě taková – bezskrupulozní, podlá, zákeřná….ale v tom je zároveň i její slabost!

bloger_966

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vít Fortelka 2019,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Jan Slaba 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Alexandra Wernerová 2000,- Kč

Celkem za měsíc: 7 769,00 Kč
Vybráno 22.19%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

PRAVÝ PROSTOR BYL OPĚT ZABLOKOVÁN NA FACEBOOKU. VELMI TÍMTO PROSÍME O SDÍLENÍ NAŠICH ČLÁNKŮ, NEBOŤ SAMI TO NYNÍ NEMŮŽEME UDĚLAT. DĚKUJEME
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
139 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.