
Základní fakta o penězích
EDUARD HORÁK
Existuje mnoho mýtů a pověr o tom, co jsou vlastně peníze, jak vznikají a jakou mají funkci. V následujících pár odstavcích si peníze a jejich vlastnosti přiblížíme.
Nárůst množství objemu peněz v ekonomice snižuje mezní užitek dodatečně získané peněžní jednotky. Když mám více peněz, zvyšuje se poptávka po zboží, které díky tomu také zdraží. Zvýšení celkového množství peněz v ekonomice má tedy za následek růst cen. Peníze ovšem se zvyšováním svého množství v ekonomice ztrácejí svoji kupní sílu. Lidé proto čím dál častěji utíkají k penězům, které mají svoji nabídku konstantní. Příkladem může být například virtuální měna bitcoin, která má (bude mít) zásobu 21 milionů, přičemž je naprogramovaná tak, že toto množství bude konečné a nebude podléhat inflaci.
Pokud by tedy v peněžním systému, kde by byla nabídka peněz neměnná, docházelo ke zvýšení produktivity, znamenalo by to snižování cen statků a služeb, které by bylo definičním znakem takto zdravého peněžního systému. Někteří mohou namítnout, že v tom případě by klesaly zisky firem. To ale není pravda. V současných systémech musejí firmy zajistit, aby jejich příjmy rostly rychleji než náklady, tak v systému klesajících cen by musely snižovat rychleji náklady, než by klesala cenová hladina. Ve spotřebitelské poptávce by také snižování cen znamenalo, že lidé odloží své nákupy v domnění, že zboží bude časem levnější. Když pomineme nákupy zboží, které se nedají odkládat (jídlo, oblečení, investice do bydlení), existují ještě takzvané časové preference.
Časové preference znamenají, že si lidé cení více zboží, které si koupí dnes, než toho samého zboží nakoupeného (ceteris paribus) v budoucnosti. Nízké časové preference značí chování, při němž spotřebiteli záleží méně na tom, proběhne-li spotřeba nyní nebo v budoucnosti. Naopak vysoké časové preference značí, že spotřebitel výrazně upřednostňuje současnou spotřebu před spotřebou budoucí. Uveďme si jednoduchý příklad. Mám chuť si dát pizzu. Stojí 150 korun. Je jasné, že upřednostním nákup pizzy nyní, místo toho, abych tento nákup provedl například za týden. Co když ale někdo přijde a nabídne mi, že mi tutéž pizzu prodá za týden se slevou 50 korun, tedy za stovku? A zde právě záleží na mých časových preferencích, zda na směnu přistoupím, či nikoliv. Situace může být i opačná, hlavně v případě, jedná-li se o peníze. Pokud mi někdo nabídne 1000 korun hned, nebo 1000 korun za rok, je jasné, že budu chtít přijmout částku nyní. Když mi ale nabídne za rok 1200 korun, bude opět záležet na mých časových preferencích. Rozdíl 200 korun (20%) představuje úrokovou míru. Výše úrokové míry by měla být dána trhem a dává kupujícím i prodávajícím jasný signál ovlivňující jejich tržní chování. Současné papírové peníze se nazývají fiat money (česky měna s nuceným oběhem). Mají několik
základních vlastností:
a) Jsou to peníze monopolizované státem.
b) Centrální banky v úzké spolupráci s bankami komerčními zvyšují nabídku peněz prostřednictvím úvěrové expanze. Tento proces se označuje jako výroba peněz z ničeho (out of thin air).
c) Nejsou zrcadlem bohatství společnosti. Představují pouze barevné papírky nebo bity či bajty na pevných discích.
Americký dolar, česká koruna, švýcarský frank nebo japonský jen – všechno toto jsou fiat money. Tyto státní měny nejsou neškodné. Jsou inflační a představují hlavní důvod hospodářských cyklů. Znehodnocují úspory a „nadržují“ dlužníkům před věřiteli. Navíc zvýhodňují ty subjekty, ke kterým se nově vytisknuté peníze dostanou nejdříve, většinou v blízkosti státních institucí. Ti mohou nakupovat ještě za „staré“ ceny, ovšem s více penězi v kapsách a na účtech. Ti, ke kterým se nově natisknuté peníze dostanou naposled, prodělávají.
Monopol státu na výrobu papírových peněz umožňuje nesmírně zvýšit jeho finanční sílu, což má za následek jeho nekončící expanzi na úkor svobody podnikatelů a občanů. V žádném případě není přehnané tvrzení, že státní papírové peníze dláždí cestu k totalitním státům.
Jak jsme si ukázali, současný měnový systém papírových peněz s nuceným oběhem trpí závažnými etickými a ekonomickými nedostatky. Řešením je svobodný peněžní trh s volně si konkurujícími měnami. Na volném trhu s penězi by lidé měli úplnou svobodu při výběru druhu peněz, které chtějí držet, a lidé by také měli svobodu nabízet zboží, které ostatní chtějí přijímat jako peníze. Na volném trhu peněz bude rozhodovat o penězích poptávka. A neměli bychom pochybovat o tom, že by lidé s největší pravděpodobností požadovali „zdravé peníze“ – to jsou peníze, které si časem poměrně dobře zachovají svou kupní sílu.
„Zdravé peníze“ musejí mít následující vlastnosti: musí být vzácné, homogenní, trvanlivé, přepravitelné a dělitelné. To velmi dobře vysvětluje, proč se lidé v minulosti rozhodli používat drahé kovy, zejména zlato a stříbro, jako peníze, když si mohou svobodně vybrat.
Peníze jsou pro moderní ekonomiku nepostradatelné, protože slouží jako prostředek ekonomické kalkulace. Bez peněz bychom nemohli udržet způsob dělby práce a v důsledku toho ekonomickou prosperitu, která se časem budovala.
S příchodem digitalizace a moderních technologií se lidé čím dál častěji obracejí při hledání zdravé měny k měnám virtuálním. Nejnovější vývoj na trzích s kryptoměnami naznačuje, že poptávka po zdravých penězích existuje a zvyšuje se.
Cesta ke zdravým penězům je ale dlouhá. Vlády a centrální banky se neustále snaží ředit kupní sílu peněz a obohacovat se prostřednictvím inflace. [1] To, co je skutečně potřeba, je peněžní osvícení – seznámení lidí s časem prověřenými a nadčasovými pravdami o povaze peněz. Lidé musí být informováni o tom, že pro ně jsou lepší peníze, a je třeba je povzbuzovat, aby požadovali zdravé peníze – peníze, které slouží jejich potřebám lépe než inflační papírové vládní peníze s nuceným oběhem. Jakmile si to uvědomí, nastane čas na ukončení vládní monopolizace na tisk peněz. Zdravá ekonomika ukazuje, že lidé by si mohli užívat větší svobody a větší prosperity s platebními prostředky, které mají dovoleno usadit se na volném trhu. Existuje tedy dobrý důvod požadovat volný peněžní trh – dát lidem svobodu zvolit si, jaké peníze chtějí používat – drahé kovy, kryptoměny nebo cokoli jiného.
Poznámky:
1) Více o tomto tématu viz např. video Svobodného přístavu: https://www.youtube.com/watch?v=Cb_WfSiNE6c
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2021: *****
Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 555,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč
Celkem za měsíc: 2 655,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
o využití národní měny musí rozhodovat 1) vlastenci a národohospodáři, nikoliv 2) zrádci a bankéři cizích mocností!!!!! Zatím celosvětově platí za 2. !!!
Hezké povídání a tohle mě rozveselilo:
“….žádném případě není přehnané tvrzení, že státní papírové peníze dláždí cestu k totalitním státům.”
To sice je zčásti pravda viz např. odborník Mugabe a podobní ale….pak současný stav, kdy všechny státy světa až na vyjímky jsou v područí Rotschildovské finanční mafie je asi podle autora košer!
Autor napsal základní slohové cvičení kolem peněz, které by obstálo např. na gymplu, ale do dalších fajnovostí kolem financí se raději nepustil.
snůška teorie, ideologie, čili maskovaná lumpárna
V podstatě je tam vysvětleno, proč není potřeba státní dluhy splácet. Dluh se tvoří uměle tiskem nových nekrytých peněz, řeší se to inflací. Jestli si někdo myslí, že je někým naplánováno, že naše děti a děti jejich dětí jednou budou muset naše dluhy splácet, je na omylu.
V ekonomice platí pouze 2 slova – něco za něco. Na tuto poučku se zapomíná.
Na článku aspoň vidíme, kolik se dá okecat kolem této poučky nesmyslných parafrází a floskulí. Dejte levicovému intelektuálovi do ruky kladivo a hřebík a on vám z toho napíše Marxův kapitál a ještě deset dalších biblí o NIČEM. Civilizace jednou na ta množství uměle vytvářených problematik jednou dojede
Je drobná oprava písmene a), fiat peníze netisknou státy, ale vládci. Už ve středověku mince falšovali panovníci ředěním obsahu drahých kovů. Dnes má náš stát pramalý vliv na tisk Kč.