Zákaz prodeje o svátcích vs. svoboda
JIŘÍ KINKOR 07|02|2015
Socialisté chtějí zakázat prodej o svátcích. Jejich argument je známý: zaměstnanci mají právo se o svátcích věnovat rodině a relaxovat. Ale toto právo jim přece nikdo nebere. Nikdo nenutí prodavače, aby o svátcích prodávali. Zaměstnavatel (např. supermarket) může po zaměstnanci požadovat, aby pracoval o svátcích jen v případě, že to neodporuje pracovní smlouvě. Jinými slovy, práce o svátcích se neděje z donucení, je dobrovolným rozhodnutím. Nikdo nenutí prodavače, aby v daném supermarketu pracoval a aby podepisoval pracovní smlouvu, která práci o svátcích umožňuje či požaduje.
Naopak zákonem zakotvený zákaz prodeje o svátcích je porušením práva. A to práva na svobodu vstupovat do dobrovolných obchodních vztahů. Nikdo nemá právo do takového vztahu zasahovat. A toto je jediný důvod, proč se zákazem nesouhlasit.
Jakékoli jiné argumenty jsou jalové a odvádějí pozornost od jediné relevantní skutečnosti, totiž že zákaz prodeje o svátcích je pošlapáním práva na svobodu. Podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého by taková regulace způsobila snížení mezd zaměstnanců v souvislosti s kratší pracovní dobou nebo by při zachování výše platů vedla k propouštění. A kdyby taková regulace snížení mezd zaměstnanců nezpůsobila nebo by nevedla k propouštění, tak by přípustná byla? Samozřejmě že nikoli. Ať jsou ekonomické dopady regulace jakékoli, nebo žádné, nic to nemění na tom, že tato regulace je porušením práva na svobodu.
Je úplně jedno, zda v Bavorsku, Rakousku či kdekoli jinde takový zákaz mají nebo nemají. Je úplně jedno, kolika lidem takový zákaz vadí nebo nevadí, kolik zákazníků poškodí, kolik křesťanů jej podporuje, zda jejich Bůh práci v neděli či o svátku zapovídá nebo ne.
Zákaz prý představuje „neodůvodněný zásah státu do podnikatelského prostředí,” říká Dlouhý. Proč ale nenazývá věci pravými jmény? Co to je „neodůvodněný zásah“? Vždyť socialisté své důvody uvádějí.
Abychom věděli, co je stát, jaké má funkce, co smí a co nesmí dělat, potřebujeme racionální a morální politické principy. Nepotřebujeme k tomu ekonomii, hospodářskou komoru, nebo anketu zákazníků či prodavačů. A parlamentní hlasování nám řekne pouze to, zda většina je pro zákaz nebo naopak. Měřítkem správnosti však není politický konsensus, ale racionálně odvozený politický princip. V tomto případě právo na svobodu. Cokoli svobodu omezuje, je zlem. Říkáte, že svoboda nemůže být “bezbřehá” a absolutní? Pak nevíte, co je svoboda. Na www.aynrand.cz o ní píšeme téměř v každém článku, např. v tomto.
Zákaz prodeje o svátcích je zlem. Bude-li uzákoněn, posuneme se zase o krůček směrem k socialistické diktatuře.
ZDROJ: Jiří Kinkor
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2019: *****
Jiří Kubát 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,11 Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Eva Pilařová 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, ing. Jiří Nevrkla 300,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč
Celkem za měsíc: 9 390,11 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Latest posts by Redakce (see all)
- Británie podle ČT 09 - 14.12.2019
- Pravda vítězí - 14.12.2019
- Hitler, Stalin a Greta - 14.12.2019
Mohlo by Vás ještě zajímat
- Mléko kupujte v úterý, brambory ve středu. Jakou další regulaci ještě stát vymyslí?
- Nechme stát vykrvácet
- Komunismus, nacismus i islám jsou jen různé formy prakticky stejné totalitní ideologie
- Řízení státu jako StB: Vybízí občany, aby se z nich stali udavači, bonzáci a práskači!
- Římská daň: Oligarchické tendence v zemích moderní Evropy
- Zbraně, cigarety, mraky regulací; co mají společného?
(17 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...
Ano, socialisticko komunistická totalitní pakáž v rámci své bezpracné a bezzodpovědné existence se schovává za ,,dobro pro druhé,,
(říkalo se : vše pro masy , jak je to pořád stejné že ),
aby oddůvodnila svoji psychopatickou touhu po moci a ovládání druhých lidí.
Tyto kreteni se spoji s Islamem, spoji se s Činou, spoji se s Putinem , spoji se třeba s dáblem jen aby si uchovali svůj patalogický stav.
Přesně pane Franku, socialisté ze své rádobybožské sesle si uzurpují názor, že pouze oni a nikdo jiný rozumí všemu a dokáží vše. Výsledky jsou ovšem zcela tristní…
Informace uvedené v tomto článku jsou pouze jednostranné. Autor zde argumentuje svobodným uzavíraním obchodních a pracovních vztahů, pomíjí však to, že zaměstnanec v drtivé většně případů nemá možnost obsah pracovní smlouvy nijak ovlivnit, je mu předložena k podepsání tak, jak je, a žádné vyjednávání neprobíhá, čímž má pouze možnost smlouvu přijmout, či odmítnout. Pokud se pracovní podmínky nijak neregulují, stávají se požadavky jako prodej o svátcích standardem a zaměstnanec pak často nemá na vybranou, poněvadž onen požadavek pak vznáší většina zaměstnavatelů v daném odvětví. Tím dochází k tomu, že zatímco jsou všichni formálně svobodní, ve skutečnosti se určité skupiny lidí stávají nesvobodnými právě tím, že nemají na vybranou. Hezky se pak řekne, ať si tedy člověk vybere zaměstnání, kde to, či ono nevyžadují, jenže taková nabídka často k dispozici není. V neregulovaném trhu pak dochází k tomu, že zaměstnavatelé, tedy vlastníci výrobních prostředků si mohou naprosto libovolně diktovat podmínky pro zaměstnance (kteří tvoří většinu společnosti), čímž nad nimi získávají nadvládu, a tím je omezují na zde tolik opěvované svobodě. Výkon svobody několika málo jednotlivců pak omezí svobodu většiny. Někdo může namítnout, ať tedy dotčení lidé začnou podnikat, tedy pracovat na vlastním. Zde jsou však dvě překážky. Jednou je skutečnost, že ve velké části odvětví je již trh rozdělen mezi určité firmy, čímž je každý začínající podnikatel v nevýhodě. Druhým a větším problémem je to, že pokud by všichni začali podnikat, vedlo by to k zastavení výrobního procesu. Je nesmyslné a bezohledné požadovat systém, který sice bude pro naprostou většinu lidí nevýhodný, avšak bude formálně splňovat určitý princip, jímž je v tomto případě svobodný a neregulovaný trh.
Prosím případné oponenty, aby používali racionální argumenty a vyhýbali se urážkám.