Z blogu Vox Populi: Víte, co jíte?

SLOVANKA

Vzpomínáte si na období před eurovolbami, kdy všemi stranami bez rozdílu jejich politického názoru rezonovalo především jedno téma – dvojí kvalita potravin? Samozřejmě na to většina ze zvolených okamžitě zapomněla, protože o tom, co budeme v EU jíst, rozhoduje EK, plně ovládaná lobbisty megakorporací. A ty nikdy zákaz dvojí kvality (nejen) potravin nedovolí, jednoduše došlo tedy pouze ke změně obalů. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Bylo tedy jasné, že uvedené téma bylo zcela nadbytečným, europoslanci sami  tento stav nikdy nezmění.

Ovšem tento článek se výše uvedenému tématu věnovat nebude. Myslím, že už bylo právě rozhodnutím tehdejších eurokomisařů (včetně Jourové,která to tehdy považovala za jakýsi posun) odsunuto navždy.

Nejde pouze o to, že jsme odpadkovým košem v rámci EU. Což znamená, že patříme k zemím, kde se prodávají – dle názvu – tytéž potraviny jako na západ od nás, jen s poněkud odlišným obsahem, zpravidla horším. Ale nejedná se výlučně o potraviny, rozdílná kvalita byla zaznamenána také u pracích prostředků, benzínu a různého drogistického zboží.  Jak známo, tak výrobci nás “oblažují” i pečivem, upečeným mimo jiné i ze starého plesnivého pečiva, masem plným hormonů a antibiotik, uzeninami, které neviděly maso ani z rychlíku či třeba bramborami, u kterých po rozkrojení zjistíte, že mají celý vnitřek prohnilý. O náhražkách sýrů, které vlastně vůbec nejsou sýry, či třeba ovoci, které je napumpované hned několika druhy pesticidů, nemluvě. Ostatně, popisovat dál, co všechno jíme, myslím netřeba, internet je toho plný.

V poslední době mne zaujaly hned dva články, které se právě šizením potravin zabývají. A není to šizení jen tak obyčejné, jistě by se mnozí konzumenti podivovali nad tím, cože to vlastně jí. 

Nejprve se budu věnovat rýži, která je velmi častou součástí našich jídelníčků coby běžná příloha. V prodeji je totiž také rýže, která je s příměsí plastů. Tato rýže je údajně produkována v Koreji, přičemž Korejci tvrdí, že tato tzv. “čínská rýže” je vyrobena z bramborového škrobu a plastu, které při vaření vytvoří iluzi voňavého produktu. Skandální případ se před časem odehrál v Nigérii, kdy celníci zadrželi rýži, která se jim nepozdávala. To, na co přišli, bylo šokující. Ve 102 pytlech “rýže” byly obyčejné plastové peletky. To zjistili tak, že podezřelou rýži zkusili uvařit. Po uvaření měla “rýže” podezřele lepkavou konzistenci. Tato rýže měla být do Nigérie dovezena z Číny. Tedy zatímco v prvním případě korejské rýže (deklarované jako rýže čínská) se jednalo o kombinaci plastů a škrobu, v tomto případě již šlo o čistý plast.

Další poživatinou, které se chci věnovat, je sýr. Kupodivu i u sýrů dochází k přidávání suroviny, která má za cíl na sýru víc vydělat. Pokud tedy konzumujete sýr, může se stát, že se zároveň ládujete dřevem. Ukázalo se totiž, že někteří výrobci sýrů jej nastavují buničinou z dřevní celulózy. Poprvé nalezli celulózu v sýrech v roce 2012 v USA, kde takto nastavovali parmezán. Navíc, parmezán ani nebyl parmezán, jednalo se o směs sýrů švýcarského typu, doplněnou o mozzarellu, čedar a osmiprocentní podíl celulózy. Po dalších testech se zjistilo, že se nejedná o záležitost až tak zřídkavou. V USA je sice možné celulózu coby potravinové aditivum přidávat, nicméně maximálně v množství 2 – 4%, zde se však většinou jednalo o mnohem vyšší zastoupení celulózy v dané potravině. Netýkalo se to nakonec jen sýrů, ale i jiných mléčných výrobků.

Hlavním důvodem přidávání nadměrného ,množství buničiny do sýrů bylo urychlení jejich zrání. Nicméně nakonec v deklarovaném 100% sýru jedli konzumenti také asi 8% dřevní hmoty.

V některých sýrech zahraniční produkce se lze setkat s docela slušnou koncentrací dřevní hmoty zřejmě i u nás. Naštěstí se zde – na rozdíl od výše uvedeného případu plastové rýže – jedná o přídavek, který vám nijak nepoškodí zdraví, pouze jíte šizený sýr asi podobně, jako když konzumujete třeba “kuřecí” párky, které neviděly kuřecí maso ani z rychlíku, najdete v nich z kuřete tak akorát kosti, klouby a pařáty, tedy jinak nezpracovatelný separát a především pak mouku a sóju.

Kdo ví, co všechno v zakoupených potravinách konzumujeme. O zdravém ovoci a zelenině z běžné obchodní sítě si můžeme nechat jen zdát, co si sami nevypěstujete, u toho nemáte jistotu, že v tom není notná dávka pesticidů. S jídlem, ale i pitnou vodou, konzumujete také hormony, antibiotika a různé konzervanty nejen přírodního původu.

Oba výše uvedené příklady jsou jen kapkou v moři, uvedla jsem je spíš jen pro zajímavost.  Jistě si sami vzpomenete na desítky podobných případů šizených nebo do prodeje určených zdravotně závadných potravin (maso se salmonelou z Polska, posypová sůl v potravinách z téže země, …..), tak bychom mohli pokračovat donekonečna, na jeden článek by to rozhodně nestačilo.

Takže, zkuste si občas položit otázku: “Vím, co jím?”

• About
• Latest Posts

Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2020: *****

Václav Tykvart 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ivan Domkář ml. 300,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jana Skřenková 150,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Otakar Kohoutek 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Hruška 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libuše Polášková 500,- Kč, Stanislava Ekartová 100,- Kč, Oldřich Lhoták 1000,- Kč, MUDr. Eva Niemcová 100,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jiří Hejhálek 2000,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milan Sobotka 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Jan Sabo 1000,- Kč, Martin Dřímal 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Miroslav Splítek 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesatčík 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 18 831,00 Kč

Vybráno 53.80%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.

Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

• Když dva dělají totéž, není to totéž - 28.3.2020
• Koronakrize je příležitost – využijme ji! - 28.3.2020
• I na pokraji sil musí evropské státy platit „výpalné“ Bruselu v plné výši - 28.3.2020

(20 votes, average: 4,80 out of 5)

Loading...