21.1.2014
Kategorie: Společnost

Vzdělání pro kočku aneb inflace titulů

Sdílejte článek:

OD: JAKUB SKALA 21|01|2014

 

V úvodním dílu této minisérie jsme nastínili, že některé činnosti centrální banky mají negativní dopad na efektivitu alokace kapitálu. Zatímco běžně se uvažuje pouze kapitál „fyzický“ (stroje, továrny, software) neexistuje důvod, proč by se falešné signály centrální banky neměly rozšířit i ke kapitálu lidskému. Umělý hospodářský růst tak může vyvolat podobnou bublinu například v sektoru vysokoškolského vzdělávání. Existuje celá řada důvodu, proč si myslet, že právě v takové bublině se dnes vysoké školství v USA nachází.

 

 

Ekonomickou bublinu není snadné zcela přesně definovat, ale obvykle se udává, že se jedná o situaci, kdy se obchoduje ve velké míře a za vysoké ceny. Pojďme tedy prozkoumat oba tyto faktory ve spojitosti s vysokými školami.

Počet vysokoškoláků vzrostl v USA za posledních dvacet let o rovných 50 % z 14 milionů studentů na 21 milionů. Nejde ale o změnu vyvolanou pouze vývojem v demografii, procento studentů mezi lidmi ve věku 18 až 24 vzrostlo za stejnou dobu z 32 % na 41 %. Čtyři z deseti Američanů v tomto věku studují vysokou školu. Co je k tomu vede?

Jistě ne ceny školného. Ty totiž celou dobu sprintují vpřed. Ceny školného rostly za posledních dvacet let konstantně rychleji než inflace a to poměrně výrazně. V grafu si můžeme všimnout, že největší rozdíl mezi inflací a cenou školného se objevil na začátku 90. let minulého století a těsně po přelomu tisíciletí, tedy v obdobích, kdy Fed zaplavoval americkou ekonomiku levnými penězi, aby zabránil recesím z té doby, a nechtěně také přifukoval bublinu ve vzdělávání. Celkově od roku 1990 vzrostly ceny školného o 330 %.

 

 

Pokud cena investice roste, dalo by se očekávat, že bude růst i její výnos, aby si investice udržela smysl. Jenže zatímco ceny školného závratně rostou, relativní mzdy vysokoškoláků se nemění. Ve sledovaném období se mzdová prémie u držitelů bakalářských titulů pohybovala mezi 85 a 90 procenty a u magisterských mezi 135 a 145 procenty – tj. bakaláři vydělávají v průměru o 85-90 % více než lidé bez jakéhokoliv vysokoškolského vzdělání a magistři o 135-145 %. Jenže tato prémie zůstává posledních dvacet let takřka konstantní, zatímco ceny vzdělání za tu dobu vzrostly na 4,3 násobek. Nehledě na to, že je zde přítomna výběrová chyba – vysokoškoláci by patrně vydělávali ze zřejmých důvodů více než současní nevysokoškoláci i kdyby drahý titul neměli. Nejsou to tedy vyšší platy, co by studenty motivovalo jít na vysokou školu a investovat tak nemalé peníze a čas (tj. další peníze) do svého vzdělání. Přesto jejich počet záhadně roste.

 

 

Odpověď na otázku proč můžeme nalézt ve studentských půjčkách a dalších státních podpůrných programech vzdělávání. Vláda Spojených států dotuje studium vysokoškoláků přinejmenším od roku 1965. Tehdy byl založen program nepřímých půjček studentům. Soukromé organizace půjčovaly studentům za dotované úrokové míry a v případě, že půjčka spadla do defaultu, ručila za ni právě vláda. Vynikající byznys pro všechny zúčastněné (s výjimkou daňového poplatníka). Tento systém se zdál Američanům neefektivní a tak od roku 2010 přešli plně na nový, ve kterém vláda půjčuje studentům přímo. Mezitím státní podpora vysokého školství roste – byla uzákoněna další legislativa, která činí půjčky dostupnější, ochraňuje studenty při splácení (nemusí splácet, pokud nedosáhnout určitého příjmu), případně půjčku rovnou odpouští (pokud se daný jedinec stane státním zaměstnancem). Není tak divu, že celkový objem studentských půjček již dosáhl 26 miliard dolarů a pro příští rok jsou uvolněny další tři miliardy.

 

 

Jenže není všechno zlato, co se třpytívá. Pohled na graf výše dává tušit, v čem je problém – v nesplacených půjčkách. Zatímco míra špatných půjček u firemních úvěrů je v současnosti 1 % a u rizikově vnímaných kreditních karet 2,5 %, u studentských půjček dosahuje 10 % a má rychle rostoucí trend. To zhruba odpovídá vrcholu problémů hypoték z konce roku 2009. Situaci, která byla vnímána jako katastrofální. Ale co víc, i v dobrých letech se podíl nesplácených půjček pohyboval okolo 5 %.
Občas se říká, že ekonomické bubliny nafukují sami sebe. I zde bychom našli patřičnou paralelu, kterou je inflace titulů. Čím více titulů vysoké školy rozdají, tím nižší je jejich hodnota. Ale paradoxně tím více jsou studenti „nuceni“ ho získat. Každý potenciální zaměstnavatel se totiž může zeptat, proč oni titul nemají, když už ho má prakticky každý. A tak více studentů vytváří ještě více studentů.

 

 

Situace ve vysokém školství je tedy více než příznačná. Americká vláda dlouhodobě podporuje vzdělání, dotuje studentské půjčky, které navíc rozdává na potkání. Mimo to vytváří prostředí, kde studenty případné problémy se splácením půjček příliš nemusí trápit. Olej do ohně přilévá Fed, který svoji činností zlevňuje další náklady a pomáhá tak hromadně přesouvat lidský kapitál z efektivního využití k tomu neefektivnímu. Dříve nebo později bublina splaskne, jelikož na trhu práce se bude objevovat stále větší množství absolventů, kteří budou mít problémy najít si slušně placenou práci a splácet studentskou půjčku. Pokud tedy vláda nevymyslí další podpůrný program, jehož náklady ponese daňový poplatník.

 

 

ZDROJ: mises.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč

Celkem za měsíc: 7 378,00 Kč
Vybráno 21.08%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 22 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.