europarlament
27.5.2019
Kategorie: Politika

Výsledky eurovoleb v ostatních zemích

Sdílejte článek:

COM/HS

Eurovolby v Německu: Oslabení konzervativci, propad SPD a velký nástup Zelených

Strany tzv. Velké koalice v Německu – konzervativní blok CDU / CSU a sociální demokraté (SPD) – vyšly oslabené z letošních voleb do Evropského parlamentu (EP). Úspěchem volby skončily pro Zelené, kteří se poprvé v celostátních volbách dostali na druhé místo. Euroskeptická Alternativa pro Německo (AFD) si vylepšila svůj výsledek z předchozích eurovoleb, sumarizovala dnes agentura DPA.

Navzdory ztrátám získaly CDU a CSU v součtu 28,9 procenta hlasů (22,6 a 6,3) a s 29 mandáty zůstaly nejsilnějším seskupením, ve srovnání s rokem 2014 je to však pokles voličské podpory o 6,4 procenta, vyplývá z konečných výsledků. Úbytek voličů se týká výhradně Křesťanskodemokratické unie (CDU), sesterská Křesťanskosociální unie (CSU) působící pouze ve spolkové zemi Bavorsko zaznamenala nárůst podpory o jeden procentní bod.

Zelení se se ziskem 20,5 procenta hlasů (2014: 10,7 procenta) a 21 mandáty vyšvihli před SPD, která skončila až třetí, když obdržela pouze 15,8 procenta hlasů (2014: 27,3 procenta). Sociální demokraté přitom zaznamenali v neděli další úder, když utrpěli porážku iv souběžných zemských volbách v Brémách, které byly více než 70 let jejich baštou. Ta nyní padla do rukou CDU.

AFD získala 11 procent hlasů (2014: 7,1 procenta), zaostala však za výsledkem z voleb do Spolkového sněmu v roce 2017. Strana Levice dostala 5,5 procenta (2014: 7,4 procenta) a liberální Svobodná demokratická strana (FDP) 5,4 procenta hlasů (2014: 3,4 procenta).

Německo by mělo v EP zastupovat celkem 13 stran, které si rozdělí 96 mandátů.

Účast voličů dosáhla 61,4 procenta (2014: 48,1 procenta) a je třetí nejvyšší od prvních eurovoleb v roce 1979.

Eurovolby byly prvním vážným testem pro novou šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou od jejího nástupu do funkce loni v prosinci. Její předchůdkyně, kancléřka Angela Merkelová, se předvolební kampani z velké části vyhýbala.

Předsedkyně SPD Andrea Nahlesová označila volební výsledek své strany za “bolestivý”. Bývalý šéf SPD Sigmar Gabriel řekl, že nyní jde “o existenci SPD jako politické síly v Německu”

Eurovolby v Nizozemsku: Wilders musí čekat na brexit

Sociálnědemokratická Strana práce (PvdA), jejímž členem je i kandidát evropských socialistů na funkci předsedy příští Evropské komise Frans Timmermans, zvítězila v Nizozemsku ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Získala 19 procent hlasů a v EP bude mít šest z 26 europoslanců náležejících Holandsku, uvedla v noci na pondělí agentura APA.

Vládnoucí Lidová strana za svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho skončila druhá se ziskem 14,6 procenta hlasů a čtyř mandátů. Za ní následuje Křesťanskodemokratická výzva (CDA), jejíž odevzdalo hlasy 12,1 procenta voličů (čtyři mandáty).

Zelení získali 10,9 procenta hlasů a tři mandáty. Těsně za nimi se se stejným počtem mandátů umístilo populistické Fórum za demokracii (FVD), které mimo jiné prosazuje i referendum o členství Holandska v EU.

Výrazné ztráty zaznamenala Liberálnědemokratická strana D66, která eurovolby v roce 2014 vyhrála. Tentokrát získala jen 7,1 procenta hlasů a přišla o dva ze svých čtyř mandátů.

Pohromou byly letošní volby do EP pro Geerta Wilderse, jehož Strana svobody (PVV) před pěti lety dostala 13,2 procenta hlasů, ale tentokrát se propadla na 3,5 procenta; aby získala jeden mandát, musí čekat na brexit. Po vystoupení Velké Británie z EU připadnou Holandsku celkem tři dodatečné mandáty.

O své dva mandáty v EP přišla i Socialistická strana (SP). Do EP se naopak dostala strana 50plus zastupující důchodce. Své mandáty obhájila Strana pro zvířata (jeden) a Křesťanská unie (dva).

Eurovolby se v Holandsku konaly už ve čtvrtek. Voličská účast dosáhla 41,9 procenta a byla nejvyšší za 30 let.

Le Penová zvítězila nad Macronem 

Ve Francii zvítězilo ve volbách do Evropského parlamentu Národní sdružení (RN) Marine Le Penové o 0,9 procentního bodu nad koalicí Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Konečný výsledek voleb dnes oznámilo francouzské ministerstvo vnitra.

Podle přesných údajů získalo RN 23,31 procenta hlasů a prounijní formace Obroda, jejímž základem je Macronova republika v pohybu (REM), 22,41 procenta. Obě formace tak budou mít v EP po odchodu Británie z Evropské unie po 23 mandátech, napsala agentura AFP.

Na třetím místě, se 13,47 procenta hlasů, skončili Zelení a jejich strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV) bude mít v EP 13 křesel. Republikáni mají 8,48 procent hlasů, což odpovídá osmi poslancům. Levicová Nepodrobená Francie (LFI) a socialisté budou mít po šesti poslancích s výsledky 6,31 respektive 6,19 procenta hlasů. Ve Francii přišlo v neděli k urnám 50,12 procenta voličů, což je o osm procentních bodů více než v minulých evropských volbách v roce 2014.

Eurovolby v Slovinsku vyhrála protiimigrační strana expremiéra Janeze Janši

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Slovinsku vyhrála protiimigrační Slovinská demokratická strana (SDS) expremiéra Janeze Janši. Nepodařilo se jí však získat více hlasů než koalici dvou umírněných vládních stran. 

Z výsledků eurovoleb v Slovinsku vyplývá, že SDS, která má podle AP blízko k maďarské vládní straně Fidesz, zvítězila se ziskem 26,5 procenta odevzdaných hlasů.

Na druhém místě skončili Sociální demokraté (SD) s 18,6 procenty, přičemž strana premiéra Marjana Sarco – Kandidátka Marjana Sarco (LMS) – získala 15,6 procenta platných hlasů. Obě zmíněné strany spolu tvoří vládní koalici.

Opoziční konzervativní strana Nové Slovinsko (N.Si) skončila s 11-procentní podporou voličů čtvrtá.

V sousedním Chorvatsku vyhrává v eurovolbách podle předběžných výsledků zveřejněných volební komisí vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) se ziskem 23,3 procenta hlasů.

Na druhém místě se umístila s 18,3 procenty opoziční Sociálnědemokratická strana (SDP), přičemž v EP usedne i jeden reprezentant koalice menších euroskeptických stran, která ve volbách získala 8,2 procenta hlasů.

Křesla v Evropském parlamentu vyhráli i tři katalánští separatisté

Až tři katalánští separatisté – jeden z nich ve vězení a dva na útěku před španělskou justicí – získali křesla v Evropském parlamentu (EP). S odvoláním na předběžné výsledky voleb, které zveřejnilo španělské ministerstvo vnitra, o tom v pondělí informovala agentura AP.

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, jeho bývalá stranická dvojka Oriol Junqueras a bývalý člen katalánské vlády Toni Comin, získali v nedělních eurovolbách ve Španělsku poslanecké mandáty v EP. 

Junqueras se momentálně nachází ve vězení v Madridu, kde čelí obvinění z organizace referenda o nezávislosti v říjnu 2017, které španělský ústavní soud označil za nelegální. Puigdemont a Comin jsou momentálně na útěku před španělskou justicí, přičemž oba žijí v Belgii.

Fidesz v eurovolbách rozdrtil konkurenci, získal přes 52 procent

Vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána se podle očekávání stala jasným vítězem nedělních voleb do Evropského parlamentu (EP) v Maďarsku. Získala 52,14 procenta hlasů, což jí zajistilo 13 z 21 mandátů náležejících v EP Maďarsku.

Úspěchem byly eurovolby pro opoziční Demokratickou koalici (DK) expremiéra Ference Gyurcsánye, jejíž kandidátku vedla jeho druhá manželka Klára Dobrevová. DK dostala 16,26 procenta hlasů a díky tomu počet svých mandátů zdvojnásobila na čtyři.

Liberální strana Momentum, která se eurovoleb zúčastnila poprvé, skončila překvapivě třetí se ziskem 9,92 procenta hlasů a dvěma mandáty.

Naopak za neúspěch může volby do EP v roce 2019 považovat nejsilnější opoziční subjekt Maďarská socialistická strana (MSZP), jíž dalo své hlasy jen 6,68 procenta voličů. Socialisté zároveň přišli o jeden ze dvou mandátů.

Podobně dopadl i bývalý krajně pravicový Jobbik, vystupující v posledních letech umírněněji: dostal jen 6,44 procenta a přišel o dva z dosavadních tří europoslanců.

V Británii zvítězil Farage, vládní konzervativci utrpěli drtivou porážku

Eurovolby v Británii budou zřejmě prvními zdejšími volbami na celostátní úrovni, v nichž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských europoslaneckých mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 15. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy.

„Labouristé a konzervativci by si z téhle noci mohli vzít velké ponaučení, ale pochybuji, že to skutečně udělají,“ řekl médiím lídr Strany pro brexit a dlouholetý europoslanec Nigel Farage. „Pokud neopustíme Evropskou unii 31. října, pak se bude dnešní výsledek opakovat v parlamentních volbách,“ vzkázal dvěma hlavním politickým stranám.

Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit 31,6 procenta hlasujících a Farage tak překonal výsledek z minulých eurovoleb, v nichž dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se ziskem 24 europoslaneckých křesel. Nové uskupení chce prosazovat odchod z EU bez dohody, jeho zástupci kritizují tradiční strany a instituce a hovoří o zradě spáchané na voličích, kteří před téměř třemi lety podpořili brexit.

Se zcela opačným postojem však ve volbách do EP uspěli Liberální demokraté, jejichž cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“.

Strana řeckého premiéra Tsiprase ve volbách do EP utrpěla porážku

Strana řeckého premiéra Alexise Tsiprase, Syriza, utrpěla ve své zemi porážku. Stala se druhou o 9 % za liberálně-konzervativní Novou demokracií. Tsipras kvůli tomu volá po nových volbách.

V Itálii vyhrála Liga Severu Mattea Salviniho

V italských volbách do EP vyhrála patrně protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho. První průzkumy jí přisuzují 26 až 31 procent hlasů. Druhé místo podle průzkumů získala levicová Demokratická strana, jež má mezi 20,5 až 25 procenty hlasů. Koaličnímu partneru Ligy, protestnímu Hnutí pěti hvězd, průzkumy přisuzují 18,5 až 23 procent hlasů.

Na Slovensku vyhrálo proevropské neparlamentní hnutí PS/Spolu, vládní sociální demokracie je druhá

Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků Koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko.

Křesla 14 slovenských zástupců v Evropském parlamentu (EP) si rozdělí celkově šest stran, hnutí a koalic. Volební účast stoupla na 22,74 procenta oproti 13 procentům v roce 2014. Oficiální výsledky, které dnes večer zveřejnila slovenská státní volební komise, jsou v souladu s dřívějšími odhady.

 

 



Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****

Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 7 966,00 Kč
Vybráno 22.76%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 337 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.