biden2020
10.12.2020
Kategorie: Politika

Výbor Kongresu USA pro inauguraci prezidenta odmítl označování Joe Bidena jako „zvoleného prezidenta“

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

Lekci z ústavního práva včera poskytl zdarma všem novinářům Výbor por inauguraci prezidenta federálního Kongresu USA. Při hlasování byl odmítnut návrh usnesení v němž měl být kandidát „Demokratické“ strany Joe Biden označen za zvoleného prezidenta. Bidena takto běžně tituluje řada televizí i tiskovin i když je to v rozporu s Ústavou USA. Ve výboru pro inauguraci mají stejné zastoupení obě komory federálního Kongresu. Jeho členy jsou i předsedové a místopředsedové obou komor a mluvčí Republikánské i „Demokratické“ strany v obou komorách – což je funkce obdobná postu předsedy poslaneckého či senátního klubu.


Přečtení rozhodnutí inauguračního výboru bych vřele doporučoval nejen novinářům, ale i předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi (ANO), který již před časem Bidenovi gratuloval ke zvolení, a zejména většině kolegů europoslanců z probruselských frakci, kteří krátce po volbách schválili rezoluci nadšeně vítající „zvolení“ Bidena.

Rozhodnutí inauguračního výboru vysvětlil včera na tiskové konferenci v Kapitolu předseda senátního výboru pro pravidla jednání Kongresu Roy Blunt. „Úkolem smíšeného výboru pro přípravu inaugurace prezidenta USA je schválit pravidla, která budou platit pro organizaci ceremoniálu. Není naším úkolem předbíhat volební proces předepsaný v Ústavě USA a rozhodovat o tom, koho budeme 20. ledna inaugurovat do funkce prezidenta USA.“, řekl senátor Blunt. Podle sítě amerických lokálních novin The Epoch Times novinářům dále připomněl, že prezidenta volí podle Ústavy volitelé, kteří se za tímto účelem schází na volebním shromáždění každého státu. Ústava předepisuje, že se k provedení volby mají sejít první pondělí následující po druhé prosincové středě, což letos připadá na 14. 12. 2020.

„Označovat dnes kohokoli za zvoleného prezidenta USA je tedy poněkud předčasné a odporující Ústavě USA“, shrnul senátor Blunt. Zdůraznil, že nejde o plané slovíčkaření, nebo tupou právní rigiditu, protože v tuto chvíli nelze říci, kdo nakonec získá většinu hlasů. Volitele deleguje každá strana, jejíž kandidát se ve státě účastnil voleb. V některých státech jsou do funkcí ustaveni volitelé v poměru v jakém kandidáti získali hlasy voličů odevzdané ve volbách. Ve většině států jsou však jmenování nominanti strany, jejíž kandidát získal ve volbách nejvíce hlasů. I přes nařízení Nejvyššího soudu USA však podle zákonů jednotlivých států nejsou volitelé vázáni zákonnou povinností odevzdat hlasy kandidátovi, který ve volbách získal nejvíce hlasů. Výsledek hlasování volitelů za každý stát se zasílá předsedovi Senátu Kongresu USA, který pak provádí finální sčítání a vyhlašuje vítěze voleb.

Podle senátora Blunta je však nyní nejpodstatnější, že volby nelze prohlásit za ukončené dokud nebudou pravomocným rozhodnutím soudu vyřešeny žaloby proti falšování voleb. „I když guvernéři několika států, v nichž probíhají soudní spory již vyhlásili výsledek za stát a jmenovali volitele, není tento akt právně platný dokud nebudou pravomocně ukončeny soudní žaloby“, vysvětlil předseda senátního výboru pro pravidla jednání Kongresu. Podle Ústavy každý úkon výkonné moci podléhá v případě jeho napadení žalobou kontrole soudu. Teprve soud jej v takovém případě může prohlásit za platný nebo jej může zrušit. V rámci soudní soustavy je možné rozhodnutí soudů v případě odvolání přezkoumat vyššími soudy. Konečné slovo tedy s největší pravděpodobností bude mít Nejvyšší soud USA, který již začal projednávat 2 žaloby proti falšování voleb.

Nejnověji zažaloval stát Texas státy Georgii, Michigan, Pensylvánii a Wisconsin za porušování Ústavy při volbách prezidenta USA. Na základě pověření státního Kongresu texaský generální prokurátor napadl ústavní žalobou změny v pravidlech voleb, které těsně před volbami provedly vlády těchto států. Texaský generální prokurátor Ken Paxton (obrázek 2) v žalobě napadl i fakt, že v rámci těchto států platila kvůli různým rozhodnutím místních soudů odlišná pravidla v různých krajích volebních okresech, což odporuje zásadě rovnosti obsažené ve federální Ústavě. Podle Texasu tyto protiústavní činy způsobily vznik „hlasovacích nesrovnalostí“.

Podle ústavní stížnosti porušily žalované státy Ústavu USA tím, že nelegislativně přijaly opatření ke změně volebních pravidel, kterými by se měly řídit při jmenování prezidentských voličů. Ústava totiž jednoznačně stanoví, že pravidla pro volby prezidenta USA mají být stanovena zákonem schváleným Kongresem příslušného státu. Toto ustanovení znemožňuje, aby guvernér nebo vládní úředníci pravidla upravovali vlastním rozhodnutím bez souhlasu Kongresu. Jako protiústavní je třeba podle Texasu považovat i změny volebních pravidel, které provedli někteří místní soudci svým rozhodnutím jdoucím za rámec zákona.

„Těmito protiprávními činy obžalované státy nejenže narušily integritu hlasování svých vlastních občanů, ale také jejich činy znehodnocovaly hlasy občanů v žalovaných státech a dalších státech, které zůstaly věrné ústavě. Jednání těchto úředníků tak přímo porušovalo Ústavu USA“, je napsáno v žalobě státu Texas. K žalobě Texasu u Nejvyššího soudu USA se včera na základě rozhodnutí státních Kongresů připojili i generální prokurátoři států Arkansas, Alabama, Missouri a Louisiana. V po nočním jednání uložily kongresy 17 dalších států, aby se jejich generální guvernéři připojili texaské žalobě rovněž. V dalších státech poslanci a senátoři požádali o svolání mimořádného zasedání za stejným účelem.

K mimořádnému jednání se sešli i kongresy v žalovaných státech, aby se na základě výzvy Nejvyššího soudu USA vyjádřili k žalobě. Zákonodárci v Georgii, Michiganu a Pensylvánii současně začali v noci jednat též o návrhu na zneplatnění jmenování volitelů, které podle zfalšovaných výsledků voleb provedli guvernéři těchto států. Stejný proces má dnes začít i v Nevadě a v Arizoně. Podle návrhu, který předložili státní poslanci a senátoři by místní Kongresy mohly odvolat volitele jmenované na základě zfalšovaných výsledků voleb a vlastním hlasováním zvolit nové.

Výjimkou je Wiconsin, kde většina poslanců i senátorů za „Demokratickou“ stranu v obou komorách tuto možnost hlasováním zablokovala. Tento stát však čelí u Nejvyššího soudu USA samostatné žalobě v níž se právní tým Donalda Trumpa domáhá suspendování volitelů jmenovaných guvernérem Tomem Wolfem i přes soudní zákaz vydaný kvůli možnosti dokončit soudní projednávání stížnosti na volební podvody.

Podle Epoch Times může Nejvyšší soud USA na základě žaloby Texasu suspendovat volitele, kteří funkci získali na základě volebních podvodů. Může rovněž nařídit, aby místní kongresy zvolili svým hlasováním nové volitele. Podle žaloby, kterou proti Pensylvánii za falšování voleb podala bývalá generální prokutároka Sidney Powelová (obrázek 3) zastupující kampaň prezidenta Donalda Trumpa by Nejvyšší soud USA mohl též nařídit, aby při finální součtu nebyly počítány hlasy volitelů ze států, k niž došlo k volebním podvodům.

V těchto případech by ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů volitelů. K volbě prezidenta a viceprezidenta by poté musel přistoupit Kongres USA. Prezident by byl volen státními delegacemi ve Sněmovně reprezentantů. Viceprezidenta by volil Senát. Každý stát by mohl v prezidentské volbě odevzdat jen jeden hlas. O tom, komu jej při volbě prezidenta odevzdá, by se rozhodovalo hlasováním skupiny poslanců Sněmovny reprezentantů zvolených za příslušný stát. Hlas za stát by získal ten, kdo by v tomto mini-hlasování dostal většinu hlasů poslanců z příslušného státu. V takovém případě by úřad prezidenta USA obhájil Donald Trump. Republikáni jsou v celé Sněmovně reprezentantů sice v menšině. Mají však většiny v nadpolovičním počtu státních delegací.

Touto metodou byl do prezidentské funkce zvolen jeden z „otců zakladatelů“ USA Thomas Jefferson – spoluautor Deklarace nezávislosti. Ve volbách konaných koncem roku 1800 získali Thomas Jefferson i jeho protikandidát Aaron Burr 73 hlasů – tedy méně než požadovanou nadpoloviční většinu. Kromě nich kandidovali též John Adams, který získal 65 hlasů a Charles Pinckney, jež dostal o hlas méně. Sněmovna reprezentantů proto vlastní hlasováním 17. února 1801 zvolila Thomase Jeffersona třetím prezidentem USA.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Alena Albrecht 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Anonym 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Cígler 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jana Slabá 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, L. Skrobacek 149,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč¨, František Vrána 50,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, ing. arch. Marie Tachezyová 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč

Celkem za měsíc: 13 432,- Kč
Vybráno 38.37%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 3 629 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (33 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...
31 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)