CESKO12018
10.7.2019
Kategorie: Historie

Vstali noví národovci

Sdílejte článek:

PERGILL

Soudruzi neomarxisté (na rozdíl od marxistů klasických) podporovali a podporují komunikaci občanů po internetu v domnění, že se tím oslabí “národové – klanové” struktury a myšlení, které jsou, dle nich, neslučitelné s globalizací a vznikem “globálních, odnárodněných mas”, které půjdou s písní na rtech vstříc “šťastné budoucnosti” (ve skutečnosti k bezuzdnému vykořisťování globálními strukturami). Ale ono se jim, soudruhům, nedaří…

Historie

Odnárodněná masa, charakterizovaná maximálně “příslušností k třídě”, byla vždy vlhkým snem budovatelů “jasných zítřků”, a to už od dob Komunistického manifestu. Národní identita totiž obsahuje prvky, které jsou s marxistickým a posléze i neomarxistickým sociálním inženýrstvím, vyžadujícím právě totálně beztvarou masu bez jakýchkoli historických návazností a historické paměti (a díky ní udržovaných nadčasových hodnot), naprosto neslučitelné.  Marx v podstatě horoval proti národům už po porážce revolučního hnutí v roce 1848. Národní identita obyvatel zemí sovětského bloku je také částí komunistických teoretiků dávána do souvislosti s krachem komunistického projektu v roce 1989, v jehož rámci povstaly středo a východoevropské národy a smetly jimi prosazované a budované hovadství ve formě sovětské “říše zla”.

Z tohoto důvodu jejich kolegové ve strukturách EU a ve vládních stranách západoevropských států (kam nalezli po krachu svojí stalinisticko – maoistické revoluce v roce 1968 v rámci tzv. “pochodu institucemi”) rovněž bojují proti národním státům, ale používají jiné taktické prvky.

Ono je vůbec příznačné, že zatímco národy střední a východní Evropy bojovaly za jakési zlidštění socialistického režimu, což se týká nejen československého “socialismu s lidskou tváří”, ale i protirežimních hnutí v NDR, Maďarsku, Polsku a dalších zemích, socialističtí politici, kteří jsou v současnosti na vládních postech EU i západoevropských zemí, bojovali za zavedené tuhé stalinisticko – maoistické diktatury, jaká byla ve východní Evropě někdy v první polovině 50. let. Tito lidé také absolutně nemají žádný zájem na vytvoření nějakého lidsky snesitelného režimu, ale bojují za naprostá hovadství, jaká se ani naši komunisté v těch 50. letech, ba ani bolševici v dobách nejhoršího stalinismu, neodvažovali prosazovat (případně měli určité zábrany, dané jejich civilizovanějším backgroundem, oproti současným neomarxistům, proti takovým extrémům).

Nástroj

Jedním z nástrojů, které neomarxisté používají, je použití internetových virtuálních skupin k tomu, aby lidé dostali novou identitu, neslučitelnou s původní národností. Proto také naši ultralevičáci typu Čulíka šíleně žehrají na to, že česky mluvící obyvatelstvo odmítá komunikovat primitivními skřeky typu angličtiny, ale sdružuje se spíše v česky komunikujících skupinách.
Původní představa zřejmě byla taková, že s mírou “virtuální identity” oslabí identita národní a bude učiněn další krok k oné ideální vykořeněné beztvaré a bezidentitární lidské mase.
Problémy jsou zde dva a oba jsou pro naše soudruhy velice nepříjemné:

  1. Po internetu mezi sebou začaly komunikovat i struktury, přináležející k oněm “starým a překonaným” národům, které tímto způsobem v některých momentech naopak posilují.
  2. Začala vznikat jakási internetová skupinová identita, která má velmi podobné atributy jako identita národní, často akcentované rychlostí moderních spojovacích prostředků.

Selhání nástroje

Velmi nedávno jsme byli svědky i u nás selhání onoho neomarxistického nástroje k ničení národů a národních identit. Šlo o znásilnění české 16leté dívky imigrantem, vyhozeným z “multikulturního a pokrokového” Německa.

Reakce na tento odporný čin se šířily po internetu a zcela jednoznačně šly po linii spíše internetové než národností identity. K podobným reakcím došlo v západních státech již dříve, ale naše neomarxistická pseudoelita se do té doby domnívala, že něco takového u nás není možné.

Ocitli se ve stejné situaci jako Němci v roce 1945, kteří se až do osvobození domnívali, že je porobené a vyvražďované národy milují (a někteří byli též hluboce přesvědčeni o tom, že je milují i Židé, pozavíraní do koncentráků). Reakce na svobodu a možnost příslušníků porobených národů vyjádřit bez represe svůj názor na okupantský zločinecký národ Němce totálně překvapila a zaskočila. Mnozí z nich z toho získali šok tak silný, že perzistuje v jejich psychice dodnes. A je to jeden z kořenů snahy “krajanských” sdružení šířit lživou propagandu o tom, jak jsou Němci vlastně hodní, a jak jim bylo ubližováno.

V marxistických (a dalších fašistických) sdělovacích prostředcích i na sociálních sítích jsme byli v souvislosti s reakcemi normálních lidí na tento incident svědky zděšení globalistů (někdy se používá termín “univerzalisté”) a multikulturalistů, ne nepodobnému zděšení štětky, tahající se po celou dobu okupace s gestapáky, která dostala od domovnice pár přes hubu hned poté, co před domem projely sovětské tanky.

Zákonitost

Dle mého soudu (a zcela jistě ne jen mého), je člověk biologicky přizpůsoben na žití v mentálně zvládnutelných skupinách, v jakých žili už jeho biologičtí předkové, a v jakých žili lidé, i v později civilizovaných zemích, ještě před nějakými 4 – 5 tisíci lety. A i posléze (středověk, raný novověk) žila většina lidí v těchto státech ve vesnických a (malo)městských komunitách, které udržovaly mnohé z vlastnosti pravěkých lovecko – sběračských tlup, jejichž předkové se vzájemně znali. Pokud by v těchto skupinách začal bojovat za “šťastné zítřky” nějaký líný a neschopný lempl (jakým byl v podstatě Karel Marx, ale třeba i Adolf Hitler), tak by automaticky nastoupilo poznání členů skupiny, že pokud za něco takového bojuje takovýto člověk, tak to asi bude špatně.

Vlastně už církev (v Evropě křesťanská) vytvořila první postantický model sociálních vztahů, v jejichž rámci se mohou dobře uplatnit i naprosto neschopná hovada i vyslovení a zjevní zločinci (proto také významnou roli v dějinách církve hrálo potlačení vlivu jednotlivých církevních obcí, opět majících mnoho z vlastností přehledné opičí tlupy, a jejich podřízení odosobněné církevní hierarchii na začátku středověku). A až rozklad společnosti křesťanstvím (a hlavně působením církví) pokročil i do sekulární sféry, mohly být přivedeny k moci odosobněné politické strany a hnutí (jejichž členové se vzájemně neznali na osobní úrovni), v nichž mohli převládnout (a zákonitě také převládli) vyslovení zločinci (podobně, jako v té době už ve většině křesťanských církví).

Je to také jeden z důvodů, proč totalitáři milovali a milují masové kolektivistické akce, od církevních poutí a hromadných bohoslužeb až po současné “chvilky proti demokracii”, kdy lidé na nich shromáždění se vzájemně (= všichni se všemi) neznají a na pódiích před nimi vystupují v podstatě virtuální osobnosti, ať už je to (na tom církevním shromáždění či bohoslužbě) kněz takto vygenerovaný církví, nebo (jako v těch chvilkách) herec, který je rovněž pouze virtuálním slepencem svých rolí, nemajícím nic společného s jeho skutečnými názory a postoji v občanském a osobním životě. A to samé platí i pro profesionální zpěváky bez vlastního názoru, za peníze odzpívající cokoli – proto také ta bezbřehá nenávist vůči těm z nich, kteří nějaký vlastní názor mají a svou tvorbu mu podřizují, viz třeba Ortel.

Zpět k těm skupinám

V internetových skupinách dochází k tomu, že zde opět vzniká jakási přehledná společnost, jejíž členové se vzájemně po delší dobu znají a mají vybudovány vazby včetně autority (či alespoň souznění) nebo naopak despektu (či konstatování, že s názory toho a toho člověka souhlasit nemohu).
Je vcelku jasné, že na internetu lze snadněji vytvořit falešnou identitu (jak nás o tom ujišťují, a právem, např. “lovci pedofilů”). Nicméně tohle je cena za to, že taková internetová skupina může čítat podstatně větší počty členů než skupina fyzicky koexistujících lidí. A zřejmě cena přijatelná, protože pozitiva (sdružení lidí podobných názorů) převládají.

Psychologové rádi kritizují “sociální bubliny”, které na internetu snadno vznikají, a jejich efekt na vnímání reality. Problém ovšem je, že u nás něco takového vzniklo už v souvislosti s rozpadem společnosti na katolíky a podobojí v době husitských válek, protože obě skupiny žily do jisté míry v sociálních bublinách, které se vzájemně příliš neprolínaly (nebo jen při jasně daných okolnostech).

I současné rozdělení společnosti na “národovce” a “globalisty” je do značné míry nejen na virtuální, ale i osobní úrovni, včetně silných sociálních bublin, kdy členové protilehlých táborů se nedomluví ani na základních faktech, a pokud ano, tak je interpretují odlišně až protichůdně.

Za důležité ovšem považuji to, že tyto skupiny začínají mít alespoň některé podobné vlastnosti jako klasické národy. Konec konců, není to tak dlouho, maximálně pár set let, kdy národ byl definován více příslušností k zemi, a poddáním se konkrétnímu panovníkovi, než řečí. Proto nevidím žádný důvod k tomu, aby vznikly skupiny, “národy”, definované vlastnostmi na síti.

Právě tohle mě naplňuje určitým optimismem, protože vznik odnárodněné masy se tak nějak odkládá. V podstatě vznikla i jakási globalistická skupina, proti níž je ovšem možné se vyhranit naprosto stejně, jako se naši předkové vyhraňovali např. proti Němcům.

Ještě jedna historická analogie

Přestože lid pod jednou a pod obojí žil do jisté míry vedle sebe v jakýchsi sociálních bublinách, daných mj. vytvářením paralelních struktur pro jedny i pro druhé, dařila se vcelku jeho koexistence. Po nějaké době docházelo ke stále většímu pronikání zmíněných bublin. Katolící a utraquisté byli s to spolupracovat, např. ve městských radách pro zájem obce jako celku (bez ohledu na vyznání), docházelo i k prolínání v osobní sféře, kdy se objevovaly stále častěji smíšené sňatky a nebyly zcela výjimečné ani přestupy z jedné konfese ke druhé (a to oběma směry).

Právě to bylo solí v očích především římských katolíků a jejich politické i náboženské špičky se snažily stůj co stůj normální soužití obyvatel bez ohledu na vyznání co nejvíce narušovat. Výsledkem jejich snah byla nakonec třicetiletá válka.

Analogii tedy spatřuji v tom, jak se v současné době globalistické pseudoelity snaží co nejvíce narušit občanské soužití lidí, kteří se jimi dali zblbnout, s těmi, kteří se takto zblbnout nedali. Konec konců, podobně si počínají i náboženští vůdcové osobnostně destruktivních sekt. Jejich první snahou je likvidace jakýchkoli vazeb nové “ovečky” – s rodinou, národem, spolupracovníky v zaměstnání apod. Aby byla co nejvíce vykořeněná a odkázaná výlučně na sociální vazby uvnitř sekty.

Prostředkem toho narušování soužití jsou i extrémistické akce typu “milionu chvilek”, ale rovněž snaha o cenzuru sociálních sítí, protože ty by se bez ní staly poměrně snadno prostředkem výměny názorů a zkušeností (tedy pronikání a nakonec i rušení sociálních bublin), což by budování “globální virtuální reality” silně poškodilo.

Důsledkem aktivit globalistických cenzorů a agresorů ovšem může být občanská válka (a na ni navazující další válečné události), podobná tomu, jak byla odstartována agresívními akcemi římských katolíků ta třicetiletá. Takže pokud se svět ocitne v ohni nové světové války, budou na tom mít jednoznačně zásadní podíl viny globalisté (tak, jako je v případě té třicetileté vina jednoznačně na straně římských katolíků).

Počet globalistů

Je dobré také vědět i to, že skutečně přesvědčených globalistů je ve skutečnosti velice málo. Jsou to v podstatě patologické osobnostní typy, nemající žádný vztah ke svým kulturním kořenům. Jsou to podobné typy, jako ti z Čechů, kteří se za protektorátu “dali k Němcům”. Ti ostatní se s nimi vezou čistě ze zištných důvodů (asi jako řadoví aktivističtí novináři za protektorátu, nebo řadoví členové Kuratoria pro výchovu mládeže v téže době), protože by z toho mohlo něco kápnout.

Demonstrace na Letné také názorně ukázala, že lidí, ochotných se angažovat pro “globalizaci” je omezený počet. A to ještě pořád nebyla jednoznačně vyvrácena podezření, že je alespoň část účastníků těchto demonstrací placena jako kompars. Nepopíratelným faktem je, že byli bezplatně do Prahy sváženi (alespoň část) a jízdenky do Prahy na stromech nerostou. Rozpory mezi analýzou fotografií a mobilního připojení pak napovídají, že významná část přivezených se na místě demonstrace jen otočila, možná si poslechla pár blábolů od “kecpultu”, a pak se vydala za krásami a pohostinskými zařízeními Prahy.

Takže zatím to vypadá, že snahy o vytvoření globálního “nového člověka” se střetly s biologickou podstatou druhu Homo sapiens. Zcela jistě existence tohoto jevu nez10namená, že bychom měli usnout na vavřínech. Jen je třeba konstatovat, že my, “antiglobalisté”, máme v biologické podstatě člověka cenného spojence, s nímž bychom měli počítat a rozvíjet strategii jeho maximálního využití.

 
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2019: *****

František Šmíd 600,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč

Celkem za měsíc: 6 738,00 Kč
Vybráno 19.25%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 705 times, 3 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,44 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.