babiskoblihyano
24.10.2017
Kategorie: Politika, Volby 2017

Volby: Příliš mnoho vítězů, příliš mnoho poražených

Sdílejte článek:

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

A proto mnoho emocí. Proto je na místě pár slov o nebezpečích i naději… a o tom, co je teď opravdu důležité.

Život mne naučil nevzdávat jakýkoli boj. I kdyby se sebou sama. Jedny volby, ať dopadly ve své podstatě jakkoliv, mne proto nemohou rozhodit. A to přesto, že se mi to rozhození vnucuje. Naší zemí totiž cloumají velké emoce. Padala a padají velká slova. Na jedné straně mnoho euforie, na druhé přesně naopak. Takže není skupiny, které by se výsledky nedotknuly.

Po dlouhé době je totiž mnoho vítězů, kteří uspěli více, než možná čekali, a mnoho poražených, kteří jsou zase poraženi více, než se obávali v nejhorších snech.

Jenže… je to opravdu tak černobílé? Rozhodně ne. Všechno to, o čem píšu, totiž v sobě skrývá mnohá nebezpečí pro všechny zúčastněné. A v tom je naše největší naděje. Nevěříte?

Nebezpečí první – pýcha předchází pád

Vítězům je nutno připomenout slovo pokora. Vítězství nemusí být úspěchem, když se tzv. prokaučuje. Známe to z minulosti od tradičních i méně tradičních stran a hnutí. Jak se nosí nosánek moc nahoru, obvykle po něm voliči v příštích volbách těžce seknou. Takže – ta naděje je v tom, že buď si to členové vítězů zavčas uvědomí (a napříč spektrem znám velmi solidní lidi v každé partaji), a klidně umravní i své vůdce, když to bude třeba…anebo v přístích volbách budou v propadlišti dějin nebo velmi oslabeni. A co jsou to čtyři roky proti věčnosti. Takže buď se vítězové budou chovat slušně, a pak jejich vítězství přestane až tak vadit, nebo riskují své hlavy příště – a to i u svých současných voličů. Nebyli by ani první, ani poslední.

Nebezpečí druhé – vítězové podcení poražené 

Nad krásnými volebními výsledky se to krásně usmívá do kamer. A padne určitě i nějaká ta jedovatá poznámka k soupeřům. Proč ne. Ale to by mělo končit vyhlášením výsledků. Proč? Drtivé prohry stran s sebou nesou jeden významný prvek – tu stranu to většinou probudí, a je vysoce pravděpodobné, že se v ní zrodí nový vůdce. Čerstvý, zcela jiný než předchůdce, vybavený zkušenostmi ze všech chyb, které jeho partaj za poslední roky udělala, a může ji zvednout z popela dřív, než by řekl švec. Takže zatímco vítězové voleb se budou hádat v koalici, poražený s novým šéfem v čele bude opět sílit a růst. A protože v tradičních stranách (které jsou dnes v roli poražených) jsou ve své podstatě političtí profíci, budou-li chytří, dokáží to (když se koaličně nezapletou).

Nebezpečí třetí – známe se?

Vítěze dnes spojuje vítězství. Jenže právě velký počet poslanců je nebezpečná věc. Poslance už navíc nelze škrtnout z kandidátky, takže nemusí už tak moc poslouchat. A ti největší vítězové voleb nemohou rozhodně říct, že se všichni hodně dobře znají. Naopak. Neznají se jako tým vůbec. Teprve se budou poznávat. Za chodu. Za řízení této země. A jako člověk znalý vysoké politiky vím, že s poslaneckým mandátem stoupne u někoho sebevědomí a vlastní ego tak o 100%. Takže zatímco poražené porážka obvykle semkne, vítěze může vítězství naopak rozbít. A to v okamžiku, kdy neuspokojí dostatečně ambice všech ambiciózních. A těch je vždy více, než funkcí (a peněz).

Nebezpečí čtvrté – mnoho učedníků, žádný učitel

Mnoho nových vítězů je mnoho nových poslanců, kteří nikdy v této lavici neseděli. Což možná ani tak neškodí, ale… Je nutné počítat s tím, že tak rok dva se budou teprve rozkoukávat. Učit se proces. Legislativu. Odtrženi od domova, od své vlastní práce. Ať si voliči myslí, jaká je to selanka, není ani náhodou. Takže hrozí, že první rok dva nebudou pracovat prostě dobře. Nemohou, ani kdyby chtěli. Takže mohou naběhnout našeptavačům. Úředníkům. Svým zkušenějším kolegům. Svému “vůdci”. Pokud… Pokud to jejich partaj nepochopí, a nedá velkou energii do odborné a psychologické přípravy vlastních lidí. Což je masakr – řídit stát, učit své vlastní lidi za chodu, a čelit sice dnes docela slabé, ale velmi zkušené opozici. Každý starosta malé obce vám řekne, že stačí jeden zkušený opoziční zastupitel, a rozloží celé zastupitelstvo. Platí to i pro sněmovnu. Dokáží však vítězové voleb chtít, aby jejich poslanci byli chytří a dobří? Nebo dají přednost poslušným?

Nebezpečí páté – Kdo je větší vítěz? A co za to?

Na poli vítězů jsou dnes minimálně tři subjekty. A všechny tři si to jaksepatří užívají. Takže se může stát, že mezi nimi dojde při lámání chleba na střet. O to, kdo vlastně de facto vyhrál více. Na co kdo má “nárok”. A pokud zavčas nepochopí, že nárok nemá žádný na nic, a že vše je o konsensu a dohodě za cenu kompromisů a velkorysosti (umí být dnešní vítězové velkorysí?), bude jim vítězství k ničemu. A utrhnout si blamáž hned – ani dohodnout se neumí, řekne si volič o vánocích. Pokud nebude sestavena dobrá vláda. Nejen tedy vláda, ale dobrá vláda. Ta, kterou volič za těchto výsledků voleb pochopí.

A v čem je ta naděje?

No právě ve všech těchto nebezpečích pro všechny zúčastněné. Nikdo nemá výsledky nic zaručeno.Nic není nalinkováno. Buď pochopí, a začne se chovat tomu odpovídajícím způsobem, nebo se proti němu otočí všechna ta nebezpečí, které dané výsledky přinesly. Tedy jinak řečeno – buď se nově zvolení poslanci za vítězné subjekty začnou jako jednotlivci chovat zdravě sebevědomě a rozumně, a někdy třeba i bez ohledu na své nejvyšší lídrovské vedení, nebo budou riskovat sebe sama příště. A za daných okolností by to příště (nové volby) mohlo být docela brzy. Tou nadějí je také to, že podobné lidi vidím u všech stran. I u těch, které jsem nevolila, a nejsem jejich příznivec. Ale znám ty lidi – zejména ze samosprávy. Prostě nevěřím tomu, že značka za jménem je vytetovaná jednou provždy, pokud by se ten člověk s něčím opravdu neztotožnil.

Tedy nevěřím primárně žádné straně, ale věřím některým lidem v nich. Že to sebevědomí, nabyté poslaneckým mandátem, budou uplatňovat z pudu sebezáchovy přesně tam, kde bude třeba. Třeba když půjde o základní principy právního státu. O nezávislost justice. O nezávislost policie. O rovnost občanů před zákonem. A pokud ne, ať jdou k čertu… Hned v dalších volbách. Ale šanci dostat musí. Protože jim tu šanci daly volby. Tedy lidé této země. Proč a jak – ať zpytují všechny partaje. Nadělaly mnoho chyb, a pak se diví.

Jsem proto daleka tomu první den po volbách říkat, kolik procent lidí bylo tupých, idiotů, kdo koho zradil a proč, a tak podobně. Prostě lidé zvolili. Máme poslance, kteří teprve musí ukázat, kým jsou. Zda sebevědomými osobnostmi, nebo ovcemi a loutkami….Až pak je můžeme hodnotit. Noví poslanci se mohou spolehnout na jediné – že to hodnocení bude přísné. Jako vždy.

Další měsíce tedy odpoví na spoustu otázek, které si dnes klademe. Narozdíl od jiných si netroufám říct, že na ně dnes znám odpovědi. A v tom je ta naděje. Použiji známý citát: “Všechno nakonec dobře dopadne. A pokud to zatím dobře nedopadlo, ještě není konec.”

Poslední slovo bude mít opět volič. V dalších volbách. Ať budou kdykoli. Takže nejdůležitější teď je – ty nově zvolené přísně hlídat. Třeba obstojí. Třeba ne. Je to už jen na nich. Snad to vědí hlavně oni.

Autor: Jana Zwyrtek Hamplová

6075329-blog-jana-zwyrtek-hamplova

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- + 350,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 350,- Kč

Celkem za měsíc: 21 237,00 Kč
Vybráno 60.67%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 4 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,10 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
15 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.