ARMADA
29.4.2019
Kategorie: Společnost

Vojáci na misích: Strach, stres, obava ze zranění a smrti

Sdílejte článek:

LUMÍR NĚMEC

Před několika týdny vyšel na stránkách Security magazínu rozhovor s psychologem PhDr. ThMgr. Danielem Štroblem, který se věnuje profesně problematice válečné psychologie a jako vojenský psycholog působil například v Afghánistánu či Iráku. Tento rozhovor mě zaujal a rád bych k tomu napsal několik postřehů, tak jak jsem bojové nasazení vnímal já a moji kamarádi z útvaru SOG.

V rozhovoru se uvádí: „Když voják poprvé zabije, necítí zpravidla vůbec nic. Voják v boji tedy bojuje, vyhodnocuje situaci a někdy i přemýšlí, ale ani to není pravidlem. Většinou funguje instinktivně, a pokud je dobře vycvičen, tak podle naučených vzorců chování.“

Tady bych si dovolil s autorem nesouhlasit. Vojáci jsou samozřejmě v průběhu boje vystaveni obrovskému stresu, jde o život, ale rozhodně nemůžete fungovat jako stroje. Musíte přemýšlet, kde se krýt z kterého směru nepřítel útočí, vyhledávat nebezpečí a pokusit se je eliminovat. Každá situace je jiná a právě proto nemůžete fungovat pouze podle nějakých naučených vzorců, ale ty vzorce musí přizpůsobit na danou situaci a improvizovat. Máte samozřejmě naučené některé vzorové chování, nabíjení, přebíjení, odstraňování závad atd. Ale přemýšlet a vyhodnocovat situaci musíte vždy, jinak byste nepřežili.

S tím souvisí i pocity, když zabijete nepřítele. A jsem si jist, že ten prvotní pocit je u všech stejný. Nejedná se o pocit radosti ani o pocit viny nebo zděšení. První, co pocítíte, když zabijete nepřítele, je jakási úleva, že jste ho dostal, protože jinak by dostal on vás. To, jak se s tím voják vyrovnává později, je věc jiná. Někdo nad tím mávne rukou, protože ví, „když bych nezabil já jeho, tak by ten „bastard“ zabil mě“. Někdo z toho může mít trauma, ale je to individuální a v praxi jsem s nějakými velkými traumaty nesetkal. Pokud ano, tak ne ze zabití nepřítele, ale naopak, když nám nepřítel zabil kamaráda.

A co se týká posttraumatické poruchy, tak ve svém okolí jsem se nesetkal s tím, že by někdo měl noční můry z pobytu v misi. Ty problémy vznikly sice po jeho návratu, ale s pobytem venku nesouvisely. Velký problém vysloužilých vojáků je skutečně resocializace a začlenění se do běžného života. Není to ovšem následkem pobytu ve válce, ale například proto, že byl z armády propuštěn bez udání důvodu (neprodloužili mu závazek) a on nemůže najít práci, protože kromě vojenského řemesla nic jiného neumí a nějaký sociální program v podstatě nefunguje.  To je ovšem téma na jiný článek.

Autor: Lumír Němec


 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2022: *****

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Příkopa 500,- Kč, MUDr. Richard Domín 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Daniela Frumarová 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Karel Kubela 100,- Kč, Jiří Stejskal 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Petra Rohlíčková 111,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Radek Láznička 150,- Kč, Jiří Langr 1000,- Kč, Jaroslav Vlk 100,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč, Anonym 333,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Věra Holá 200,- Kč

Celkem za měsíc: 17 849,00 Kč
Vybráno 50.99%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 947 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...
12 komentářů