Vláda zavedla pojem předsudečná nenávist

Nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, neusiluje o svržení režimu ani o totalitu, není extremista. Svým jednáním ovšem šíří strach, štěpí společnost a vyvolává antagonismy. Tak vnitro popsalo osobu projevující předsudečnou nenávist — jednání, jehož nový název schválila na konci dubna česká vláda. Ústavní soud však usnesením připomněl, že vyvolávání strachu a působení na pudy není zatím v ČR zákonem regulováno.

„Nesprávným chováním“ se jí může dopustit každý

Vláda označení „předsudečná nenávist“ schválila spolu s výroční zprávou o Extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018 na svém jednání 29. dubna 2019. „Zpráva nově vedle pojmu extremismus zavádí označení projevy »předsudečné nenávisti«. Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ uvádí se k novému pojmu ve Zprávě ministerstva vnitra.

Nevolají po svržení režimu

Podle ministerstva vnitra projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Zpravidla se jedná o skupiny definované rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením, sociálním původem apod. „Nemusí se jednat o skutečnou příslušnost k určité skupině, ale i o příslušnost domnělou (např. je-li osoba mylně považována pro tmavší pleť za Roma, ale ve skutečnosti není Rom). Takové projevy nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů. Může se jednat o fyzické násilí, slovní útoky, či využívání urážlivé symboliky,“ uvádí Zpráva.

„Projevy předsudečné nenávisti se liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z totalitních ideologií. Osoby, které se jich dopouštějí, nemusejí být nutně členové či příznivci extremistických hnutí. Rovněž u nich absentuje jasné volání po svržení systému pluralitní demokracie a jeho nahrazení systémem totalitním,“vysvětluje vnitro ve Zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018.

Oslabují systém a štěpí společnost

Poté ministerstvo vnitra sumarizuje rizika, která takoví lidé znamenají pro český stát: Rizika projevů předsudečné nenávisti jsou v řadě oblastí podobná s riziky, která představují extremisté. Níže jsou tato rizika popsána. Subjekty, které se jich dopouštějí:

• Neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují.
• Nerespektují koncept základních lidských práv.
• Podněcují k nenávistným aktivitám další osoby.
• Šíří strach ve společnosti.
• Štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy.
• Zlehčují osudy obětí totalitních režimů a obětí nenávistně motivované trestné činnosti.
• Při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie.
• Stávají se nástrojem vlivového působení zemí a skupin, která nerespektují principy pluralitní demokracie.

Kdo? Okamura, SPD, Hej občané, Čest, svoboda a respekt

V kapitole věnované výhradně předsudečné nenávisti pak ministerstvo vnitra označuje za jejího nejvlivnějšího šiřitele Tomio Okamuru a jeho stranu SPD:

„Nejvlivnějším aktérem na poli šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti je hnutí Svoboda a přímá demokracie — Tomio Okamura (dále jen „SPD“). Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům. SPD záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace, které jim soustavně předkládá, nebudou podrobovat kritické reflexi.“

Dalšími subjekty jsou ty, které nastolovaly témata jako uprchlická krize, exekuce nebo rovnou šířily konspirační teorie. „Do tohoto spektra lze zařadit např. skupiny Čest, svoboda a respekt, Hej, občané atd.,“ uvádí vnitro, které dodává, že některé skupiny zasáhl panslavismus, slovanská vzájemnost s dominancí Ruské federace.

Distanc od rasismu nezakládá beztrestnost

Jak dále vyplývá ze Zprávy, často se takové společensky závadné jednání odehrává na internetu, kde přechází v trestnou činnost: „U části české společnosti přetrvává přesvědčení, že prostředí internetu je do značné míry anonymní. Někteří autoři nenávistných textů se přitom mylně domnívají, že trestně právní odpovědnost se vztahuje pouze na příslušníky extremistických hnutí (např. neonacisty) nebo že formální distancování se od extremismu či rasismu zakládá jejich beztrestnost,“ uvádí se doslova ve výroční zprávě vnitra.

„Stávající praxe orgánů činných v trestním řízení tuto falešnou domněnku vyvrací. Nejvyšší státní zastupitelství poskytlo, za účelem prevence, několik případů jednání, které byly ze strany státních zastupitelství, či soudů posuzovány jako trestné,“ pokračuje zpráva několika příklady. Jde o komentáře k událostem šířeným na Facebooku, příspěvky v diskusi nebo nápis na stěně výtahu, jejichž autoři skončili před soudem. NSZ pro účely Zprávy poskytlo celkem sedm typově podobných případů, nejvíce je jich z Prahy.

Zatímco případ nápisu ve výtahu skončil pokutou, za příspěvky do diskuse byli autoři potrestáni odklonem:

Současně se schválením výroční zprávy odsouhlasila vláda rovněž koncepci boje proti těmto jevům pro rok 2019. Z textu koncepce ovšem vyplývá, že pro boj s těmi, kteří oslabují režim a rozvrací systém, chybí odborníci i peníze.

Ústavní soud: Strašení lidí zatím není zákonem regulováno

Rovněž zpráva o extremismu za 1. čtvrtletí roku 2019 už pracuje s „předsudečnou nenávistí“ a její šiřitelé jsou podle vnitra stále tytéž osoby spolu s notoricky ve zprávách o extremismu jmenovaným periodikem Aeronet, kde došlo podle vnitra k rozkolu s SPD.

Jako příklad předsudečné nenávisti je nově zmíněna politická strana Mostečané Mostu: „Ústavní soud řešil stížnost na kontroverzní kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Doslova v usnesení uvedl: »To, že se volební subjekt rozhodne získat hlasy vyvoláváním strachu a působením na nejnižší pudy voličů, je z morálního i společenského hlediska jistě zavrženíhodné, není nicméně v moci soudů, aby toto chování za současné právní úpravy korigovaly.« Obdobný případ spojený s kampaní subjektu Otevřená radnice Most si od tamního magistrátu vyžádalo státní zastupitelství. V tomto druhém případě policisté nejprve předvolební slogany vyhodnotili jako přestupek,“ uvádí se v první zprávě roku 2019 k předsudečné nenávisti.

Píše paní Irena Válová na serveru Česká-justice.cz