ww2
19.7.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Historie

Vítězství ve 2. světové válce už neplatí?

Sdílejte článek:

ZDENĚK LANZ

V květnu 1945 nebylo pochyb o tom, kdo je vítěz a kdo poražený v dosud největším světovém konfliktu v dějinách. Podmínky vždy diktují vítězové a tak na základě poválečných dohod vítězných mocností došlo k obnovení Československa a vystěhování většiny německého obyvatelstva.

Dějiny však nebývají černobílé a tak se stalo, že se ze „spojenců z rozumu“ zanedlouho stali úhlavní nepřátelé. Německo bylo rozděleno na dva státy v obrysech okupačních zón vítězných mocností. To „Západní“ se pak těšilo štědré podpoře Spojených států, což vedlo k tomu, že se část Německa – Spolková republika Německo brzy stala ekonomicky dominantní zemí Evropy. Československo naopak „spadlo“ do sféry vlivu Sovětského svazu, což mělo za následek jeho postupný hospodářský propad, ze kterého se začalo vymaňovat až po listopadu 1989.

Ani vztahy mezi Československem a Spolkovou republikou Německo nebyly nijak ideální. Šlo především o opakovaně vznášené požadavky „sudetských Němců“ na vrácení zkonfiskovaného majetku na straně jedné a nároky na válečné reparace na straně druhé. Dějiny ale nečekají a postupně došlo k sjednocení Německa, rozpadu Sovětského Svazu a rozdělení Československa. A nová geopolitická situace si vyžádal i budování nových vztahů s našimi odvěkými sousedy.

Nejdůležitějšími výsledky budování těchto vztahů bezpochyby jsou Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci ze dne 27. února 1992 a především Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji ze dne 21. ledna 1997.

Odstavec IV této deklarace zní:

„Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náležejí minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti. Právě proto, že si zůstávají vědomy tragických kapitol svých dějin, jsou rozhodnuty nadále dávat při utváření svých vztahů přednost dorozumění a vzájemné shodě, přičemž každá strana zůstává vázána svým právním řádem a respektuje, že druhá strana má jiný právní názor. Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.“

Ve stanovisku Ministerstva zahraničních věcí České republiky k dotazu týkajícímu se vypořádání reparačních nároků České republiky vůči Německu se mj. uvádí, že:

„V první řadě je třeba zdůraznit, že česká strana považuje tuto otázku za uzavřenou a vyřešenou. Seriózní debata na toto téma není momentálně na pořadu dne.

Dotazovaná výše československých reparačních nároků činila 306 mld. Kčs, vyjádřeno v dobové měně. Dále uvádíme, že ČSR bylo ze strany Německa vyplaceno celkem 230,1 mil. Kčs.

Objektivní mezinárodněpolitické skutečnosti po 2. světové válce zabránily realizaci dalších plateb, mj. proto, že ČSR a SRN spolu do r. 1973 neudržovaly diplomatické styky. V průběhu 90. let se pak ČR a SRN dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti. Závazky obsažené v Česko-německé deklaraci, kterou v roce 1997 schválily vlády i parlamenty obou zemí, přitom obě strany od té doby důsledně dodržují.“

I Sudetoněmecké krajanské sdružení v roce 2016 vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jakékoliv snahy o vymáhání zaplacení válečných reparací jsou v rozporu s česko-německou deklarací a tudíž i právním řádem České republiky.

To zřejmě nevědí někteří naši poslanci, jejichž snahu o zařazení tohoto bodu na jednání schůze sice sněmovna 22. ledna t. r. zamítla, dobrým vzájemným vztahům s našimi sousedy to ale rozhodně nepřispívá.

Na druhou stranu by si lidé měli uchovávat historickou paměť, nezapomínat na to, kdo měl rozhodující vinu na nesmírných válečných útrapách lidí mnoha národů a národností.

O to nepochopitelnější jsou snahy o zkreslování, či dokonce překrucování dějin a relativizaci viny dávno usvědčených viníků. Například nedávné soudní rozhodnutí o vrácení zkonfiskovaného majetku, které prakticky „obchází“ tzv. „Benešovy dekrety“.

Jak si vysvětlit neuvěřitelný název pořadu TV Seznam Hromadná vražda 365 bezbranných Němců u bran Českého ráje – Jeden z nejhorších válečných zločinů zůstal nepotrestán?

Jak si vysvětlit příspěvek Lída Rakušanová: Sudetoněmecký sjezd jako zakázaný elixír“v pořadu Názory a argumenty ČR Plus?

To přece nejsou počiny vedoucí k nalézání a prohlubování tolerantního vztahu mezi sousedy, jejichž vzájemné soužití před mnoha lety ukončila válečná vřava, jež skončila porážkou agresora.

Nejsou to spíš servilní výplody příslušníků páté kolony, kteří se snaží zavděčit Německu, které chce, opět, tentokrát prostřednictvím Bruselu, ovládnout celou Evropu?
 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 9 030 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (29 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
57 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.