jourovaEU
24.6.2021
Kategorie: Společnost

Věra Jourová: Komisařka pro cenzuru

Sdílejte článek:

KAREL VÝBORNÝ

Když naše země vstupovala do Evropské unie, mnozí si možná představovali, že nám to zajistí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Doufali ve vytvoření velké bezcelní zóny a bezvízový mezistátní styk. Troufám si tvrdit, že si nikdo, snad kromě architektů EU, nepředstavoval EU ve smyslu „čtvrté říše“, tedy diktatury z jednoho administrativního sídla s téměř neomezenými pravomocemi nejen exekutivními, ale i legislativními vůči členským zemím. Přesně v tomto bodě se nyní nacházíme.

Důsledně vzato by se daly téměř bez jakékoli citelné ztráty zrušit všechny národní vlády a parlamenty, protože ve svých rozhodováních se musí už dnes řídit přednostně evropskými směrnicemi. Úroveň členských zemí klesla fakticky na úroveň gubernií, jimž by stačil v čele nějaký regent či gubernátor, prostě vrchní hlídač toho, aby se věci v zemi děly podle příkazů shora – z EU.
 .
Co je praktickým důsledkem? Nejen skutečnost, že si nadnárodní kapitál z menších zemí jako jsme my udělal montovny a skladiště – tomu jsme bezhlavým opouštěním našich pozic v domácím hospodářství přispěli my sami už v 90. letech. Na této skutečnosti pak už stačí stavět další a další byrokratické soubory předpisů, příkazů, zákazů a regulací, které zúží postavení občanů členských zemí do role poslušných námezdních sil pracujících ve prospěch jiných zemí, zejména Německa, ale nejen.
To všechno by se nemohlo dít bez přičinění ke všemu ochotných slouhů „evropských zájmů“, kteří v orgánech EU nezastupují, jak to jednou prohlásil i Andrej Babiš, zájmy své vlasti, nýbrž zájmy Evropy. To je klíčový coming out. Aniž by to těmito slovy popisovali, úplně stejně se chovali naši předchozí zástupci v Evropské komisi – Vladimír Špidla, Štefan Füle, Pavel Telička – a nyní tedy Jourová. Ti všichni za svých mandátů neučinili pranic pro Českou republiku, naopak, aktivně se podíleli na rozhodováních, které ČR prokazatelně škodily.
 

Samozřejmě za potlesku politiků z exekutivy (nejviditelněji třeba expremiéra Bohuslava Sobotky) i z legislativy domácí (od TOP 09 po Piráty) i europarlamentní; pravzorem „našeho“ europoslance, orientovaného pouze na líbání podpatků unijních vrchnostů a velebení EU jako nejvyššího možného stupně demokratického vládnutí, byl lidovec Pavel Svoboda, poslední dobou mu zdatně konkuruje Dita Charanzová z ANO a mnozí další. A když náhodou nějaký český europoslanec projeví vlastní názor a vzepře se eurodiktátu (dříve Petr Mach, dnes především Ivan David), je málem přibit na pranýř ve vstupních prostorách toho odporného bruselského baráku plného lidí, jejichž produktivita a potřebnost je rovna nule. Ovšem v čele toho zástupu stojí „naše“ Věra Jourová.

Je užitečné seznámit se s tím, co její „práce“ v EK obnáší. Najdeme zde například tyto základní povinnosti:
  • Udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s ostatními orgány EU, občany, reprezentativními sdruženími a občanskou společností.
  • Koordinovat evropský akční plán pro demokracii, aby byly řešeny hrozby vnějších zásahů.
  • Předsedat skupině komisařů pro nový impuls pro evropskou demokracii.
  • Koordinovat evropskou občanskou iniciativu, která dává větší slovo při rozhodování Evropanům.
  • Podporovat úsilí v boji proti dezinformacím a falešným informacím tak, aby zároveň zůstala zachována svoboda projevu, svoboda tisku a pluralita sdělovacích prostředků.
  • Sledovat uplatňování kodexu zásad a v případě potřeby provést regulační zásah.
Prázdnota a obsahová dutost všech těch frází je bohatě vyvážena evidentní nebezpečností onoho posledně jmenovaného úkolu, totiž „boje proti dezinformacím atd“. Jourová se na toto téma vyjadřuje dlouhodobě. V jednom z rozhovorů bezprostředně po svém zvolení do druhého mandátu eurokomisařky v říjnu 2019 pravila toto: „Chceme zlepšit detekci dezinformačních kampaní, které mohou způsobit veřejnou škodu. My jsme definovali, že dezinformace, o kterou se budeme zajímat, je ověřitelná, jednoznačně lživá a má potenciál přinést škodu společnosti. Nechceme proti tomu bojovat cenzurou a tím, že dáme pokyny Facebooku, aby to okamžitě odstranil, jak si to někteří představují. Ale spíš chceme, aby Facebook a další umožnili a dali tam prostor pro ověřování těchto věcí. To znamená uvádění fakt a čísel.“
 
Už rok poté, v prosinci 2020, zveřejnily sdělovací prostředky tuto informaci: „Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset odstraňovat manipulativní příspěvky… Počítá s tím akční plán pro demokracii, který představila místopředsedkyně Komise Věra Jourová.“ Sama Jourová dodává: „Musíme přizpůsobit naše pravidla možnostem a výzvám digitálního věku.” Hezká fráze, mající zakrýt, že jde o ryzí cenzuru.
 

A o několik týdnů později na svém Twitterovém účtu Jourová prohlašuje: „Nový kodex proti dezinformacím plně zachovává svobodu slova. Nebudeme posuzovat obsah, ale zaměříme se na nástroje šíření dezinformací a na posílení možností uživatelů sociálních sítí, aby si mohli ověřit a ovlivnit to, co vidí a kdo za to zaplatil.“

Tak jak to tedy je? Jourová a spol. nebudou „posuzovat obsahy“ informací na webu, ale „zaměří se na nástroje jejich šíření“. Stará pohádka vypráví o „chytré horákyni“. Já bych se u Jourové držel jen slova „horákyně“. Na jejích aktivitách nespatřuji pranic chytrého, jen podlého a nebezpečného. Na konci května totiž Jourová oznamuje existenci „kodexu proti dezinformacím“, jehož smyslem je přimět velké firmy, aby na (kdovíkým a kdovíjak, podle jakých měřítek) označených „dezinformačních“ platformách neinzerovaly. Doslova říká: „Musíme je vyhladovět“. A dodává: „Aby začalo být společensky nepřijatelné prodávat nějaké zboží nebo službu poblíž dezinformací, které mají za cíl tu společnost ničit, rozkládat a způsobovat jí problémy. Kodex bude působit jako apel dovnitř byznysu, jako výzva k samoregulaci.“
 
Každého napadne, že samoregulace má jeden problém: její nedodržení v zásadě nelze sankcionovat. I na to však Jourová myslí. Říká: „Zatím je to (kodex, pozn. aut.) dobrovolné, ale v momentu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o digitálních službách, což by mohlo být v roce 2023, se kodex stane polopovinnou normou. Pokud se prokáže, že nějaká platforma neučinila opatření proti dezinformacím, bude jí hrozit sankce – až do výše šesti procent ročního obratu. Jedním z těchto opatření bude právě podpis kodexu.“ Česky řečeno: nepodepíšete-li se pod „polopovinný“ kodex, pak přijdete o horu peněz.
 

Ale Jourová stále nemá dost. Smysl svého úsilí vysvětluje s nepokrytou bojovností těmito slovy: „Měly by si (ty firmy s kodexem, pozn. aut.) najmout dostatečný počet ověřovatelů v daných jazycích, aby se odstraňoval nenávistný obsah a zůstal ten, který je krytý svobodou slova. Aby se označovaly příspěvky, které budou v rozporu s fakty – jako dezinformace. V prvním kroku tedy budeme chtít ověřování informací. Ve druhém, pokud půjde o častý zdroj dezinformací, odříznutí od peněz. A ve třetím dojde na případné právní kroky proti šiřitelům dezinformací.“

Mimochodem, jak už to bývá, ďábel je skryt v detailu. Zde – v Kodexu – je to třeba závazek signatářů kodexu „umožnit spolupráci s ověřovacími společnostmi třetích stran“. To totiž neznamená nic menšího, než povinnost umožnit cenzurní „ověřování“ (a logicky i tedy následné represivní kroky) „třetím stranám“, což mohou být orgány EU, vlády a policejní atd. orgány jednotlivých zemí, či prostě dobře placené špiclovací neziskovky.
 
Dojemné je, že se Jourová zároveň na každém kroku ohání nepřijatelností cenzury a podporovou „nezávislých“ médií. Jenomže pak z ní vyleze, že za taková považuje jen média, která bez dalšího recyklují její teze a záměry, jmenovitě třeba Respekt, Aktuálně.cz nebo Českou televizi.
 
Svou mantru zakončuje takto: „Svobodný přístup k informacím je zaručen Listinou základních práv a specifickým zákonem a je to obrovská vymoženost demokratické společnosti. Je potřeba se bránit, a to právo si vymoci třeba i soudní cestou.“ Vida! Stylizace do pozice ohroženého, to je stará taktika všech totalitních propagandistů. Vyhrožování „právní cestou“ pro neposlušné rovněž. Takže sledujme další kroky Věry Jourové. Nejspíš se z nich budeme průběžně dovídat, co nás čeká. Ale už teď lze říci, že to nebude nic hezkého. Nic, co by se dalo nazvat svobodou slova a vládou práva.
 
 
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Marek Janicko 250,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Alexandra Sklenková 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Martin Ovsenak 200,- Kč, Jan Nedved 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Miroslav Bojanovský 300,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Oldřich Smejkal 999,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč, Luděk Tesarčík 200,- Kč, Blahomír Skoupý 444,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 12 887,- Kč
Vybráno 36.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 1 411 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)