13.10.2013
Kategorie: Humor

Vaříme s Mimibazarem

Sdílejte článek:

MARTIN MARX 13|10|2013

Jest velkým výdobytkem moderního životního stylu, že kdykoliv vám začne klesat sebevědomí, vygooglit si exoty na něž možno hledět z patra, bývá otázkou několika málo minut. Dámy z Mimibazaru poskytují tuto útěchu častěji, než kontaktněji zaměřené slečny z Perlovky, nemluvě o tom, že jsou levnější.

 

 

Bohužel, jak dokázal s pomocí pokusů na psech ten co má v Praze kus metra, někdy pevně svázaný signál předcházející akci, vyvolá reakci, i když samotná podstata, v případě Pavlovových psů miska s krmením, nebyla naplněna. Psí schopnost s trochou fantazie ten trik prokouknout neočekáváme, lidem bychom ji naopak rádi připsali. Někdy asi mylně.

 

Skupina experimentálních subjektů-dobrovolníků nedávno kdesi na Knize Tváří předváděla podvědomou reakci na mimibazarní recept Babiččino kuře v mléce Pochopitelně, jelikož signál „mimibazar“ je svázán s krmením nikoliv dobrým, reakcí rozhodně nebylo slinění, ale nauzea.

 

 Jak řečeno, pes proti své vžité přirozenosti nemůže uplatnit sílu myšlení. Jemu, pokud je nám známo, není dána ani fantazie, ani možnost kritického rozboru. Lidem sice ano, ale většinou zdá se nemají chuť jí použít, zvlášť když se jim spíš než myslet, chce, někomu se posmívat.

 

Co kromě signálu „mimibazar“ nás nutí k předsvědčení – „bude to nepoživatelná hrůza?” V prvé řadě asi fotografie. Jsme velmi velmi zvyklí na profesionální fotografie profesionálními kuchaři uvařeného jídla, které profesionální stylisté nandají na fungl nové talíře, profesionální fotografové je profesionálně nasvítí, profesionálně nafotí, grafici doladí a my si je pak prohlížíme v obrázkových časopisech na lesklém papíře.  Takový signál máme svázaný s představou skvělé chuti.  Bohužel realita amatérského prostředí a přístupu je taková, že i skvělé domácí jídlo, nandané po domácku a vyfocené na blikátko do kapsy, vypadá na fotografii zpravidla nepoživatelně.

 

Druhým signálem, je „trojobal“. Podle obecně ustáleného názoru, trojobal kdekoliv jinde než telecím řízku je znakem bezradného patlalství. K tomu jak se tento konkrétní trojobal nakonec liší od toho na řízku, se ještě dostaneme.

 

Třetí signál bude nejspíš „pečené kuře s knedlíkem“. Osobně znám minimálně dva recepty s pečeným kuřetem, ke kterým ještě nikdy nikdo lepší přílohy než knedlíky nevymyslel. První je kuře pečené na zelí, tam si těžko představit něco jiného než houskový knedlík. Druhý je kuře pečené v krustě z paprikové mouky, tam se zase k máslovo-paprikové šťávě nejlépe hodí knedlík bramborový. Oba recepty mám vyzkoušené a zejména ten druhý, i když bez mléka nebo smetany, jeví jisté společné znaky s proklatým babiččiným kuřetem v mléce. Právě to byl jeden z důvodů, proč jsem nevěřil na teorii jednoznačně nechutného blafu.

 

Druhým důvodem byla absence totálních kuchařských faulů v receptu. Je tam kuře, mouka, vejce, strouhanka, máslo, mléko. Jednoduché základní suroviny bez nesmyslů. Není tam vegeta, kečup, předkoupená směs grilovacího koření s tunou soli a glutamátu. V receptu není sůl a pepř (asi autorka zapomněla napsat) Nic mi tam nijak zvlášť nepřebývá, ale jelikož do mléka bych přidal ještě muškát, říkal jsem si, že to hlavní a asi jediné co tam chybí, je finesa. A protože už jsem v životě vyhodil oknem více peněz, než odpovídá ceně kuřete pro čtyři, řekl jsem si, že nebudu Pavlovův pes a místo spoléhání na podvědomé reakce to prostě vyzkouším.

 

Kromě zapomenuté soli a pepře jsem k surovinám přibral už jen muškátový oříšek do mléka, a trochu zelené petržele do trojobalu, jinak jsem postupoval přinejmenším do jisté doby úplně stejně jako autorka a její babička.

 

Takže jsem porce kuřete otrojobalil, (rukama své dcery). Hodil na pekáč, štědře zalil mlékem, a nechal opravdu pomalu, aby mléko nepřekypělo, péct, tedy ve skutečnosti spíše pomalu vařit, v troubě. Ten proklatý trojobal, který se smyl, počítám, že k překvapení mnohých, jen velmi málo, jsem čas od času poléval, aby zůstával vlhký, i když už mléka v pekáči ubývalo.

 

 

On totiž, místo aby z kuřete zmizel, tak nabobtnal. Už tehdy bylo jasné, že na konci rozhodně nebude připomínat to, co známe z řízku. Ve skutečnosti prostě po většinu času udržuje kuře pod sebou nevysušené a to se pomalu vaří v mléce, což je ve výsledku chuťově rozhodně lepší, než když se vaří ve vodě.

 

V okamžiku kdy maso bylo měkké až rozpadající se a mléko už téměř zmizelo, přendal jsem kuře na suchý plech a nakrátko mu přitopil a vyrobil tak z nabotnalého trojobalu kyprou a současně křupavou krustu.

 

Zbytek mléka, zahuštěný strouhankou, z větší části spadlou předem, z menší smytou během pečení, by šlo možná jako omáčka servírovat i na totálního lenocha, tedy tak jak byla. Chuti by to neudělalo nic. Jelikož jsem ale chtěl, aby to trochu vypadalo, spojil jsem jí v kastrolku ponorným mixérem a omáčku z kuřecího vývaru, másla a strouhanky (což je vlastně mouka, ale upečená), čili v podstatě bešamel a tedy nic před čím by houskový knedlík v panice utekl, jsem dotáhl trochou citronu.

 

Výsledek? Relativně levné a jednoduché jídlo, u kterého není jediný racionální í důvod, proč by se z něj mělo někomu dělat špatně. Nebo snad jo? 

 

 

PS: Pokud vám nebude chutnat kuře, můžete si dle receptu z Mimibazaru udělat třeba Knedlíkovou pizzu. :o)

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 45 415,80 Kč
Vybráno 129.75%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 45 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 2,33 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.