31.10.2014
Kategorie: Politika

V čekárně na komunismus

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 01|11|2014

Již od výstřelu z Aurory věří primitivní mužici celého světa, že pokud řádně polezou bolševikovi do análního otvoru, budou pro něj udávat své sousedy a rodiny či se jím nechají dobrovolně buzerovat do bezvědomí, zařídí jim rudé panstvo ráj na zemi, létající pečené holuby, pohodlný život na erárních dávkách a sociální jistoty až do smrti.

 

 

Za celých téměř sto let však část společnosti, ona parazitická lůza ducha, která se záští a závistí jen sleduje každý pohyb na sousedovic dvorku, nepochopila, že pouze plní Leninova slova o užitečných idiotech, neboť byla a je zneužívána jako revoluční, dnes „demokratická“, pěst vládnoucí oligarchie, ale v konečném důsledku je okrádána, terorizována státní mocí a postupně zbavována lidských práv, svobod a důstojnosti na úkor populistických lhářů a mocichtivých zlodějů.

 

Do této společenské skupiny patří každý kdo ještě dnes stále volá po větší úloze státu při řízení společnosti, po zákonodárných smrštích, po navýšení počtu a pravomocí policistů, po větších daních a větším přerozdělování.  Každý, kdo si myslí, že pánové nahoře to za něj všechno zařídí a on přeci vždycky ohne hřbet, zavře hubu, nebude porušovat ty „skvělé a potřebné “ zákony a tak se mu nic nestane. Bude mít klid na práci, pohodu, tabáček. Jednoho dne pak se stane zázrak a celá ta společenská žumpa se najednou jako mávnutím kouzelného proutku změní v ony dlouho slibované zářné zítřky pod vedením dobroseroucího vůdce.

 

 

Ano, stejně tomu tak věřili v sovětském Rusku, nacistickém Německu, rudé Číně, na Kubě, v KLDR, v socialistické ČSSR. Gottwaldova mládež potila krev, aby bájný komunismus přišel již třetí pětiletku! Vždycky však nějaké „objektivní“ příčiny jako jaro, léto, podzim, zima, americký brouk či západní diversanti, neumožnily  dosáhnout celospolečenského blaha. Tak se datum vstupu na bolševického ráje na Zemi stále upravovalo, až jej musely přijet podpořit okupační tanky, které pak už neměly po dalších dvaceti letech ani na naftu a potichu raději celý „sociální“ experiment odpískaly.

 

Racionálně uvažující člověk by si řekl, že tato historická zkušenost musí být dostatečným varováním pro všechny. Pro všechny ty nomenklaturní proletáře na celém světě, kteří se k bohatství chtějí prokrást, proregulovat, prodotovat či prozavírat do kriminálů. Jenže je tu stále jedna veliká, a bohužel opět rostoucí skupina lidí, kteří, čekajíce s otevřenou hubou na létající pečenou drůbež, vlastně ani nechápou, že ten pán nahoře, slibující hory, doly, komunismus, jim do úst tak maximálně, s prominutím, nasere, neboť sám nemá nic a jeho jedinou snahou je přikrádání ze společenského lupu.

 

comm

 

Je pravdou, že dnešní neomarxisté, neostalinisté a neobolševici již svému stádu neslibují zářné komunistické zítřky, kdy nebude třeba peněz, nebude tříd a každý spravedlivě dostane dle zásluh i potřeb, neboť budou všichni radostně pracovat na společném veledíle, ale své utopistické myšlenky poněkud přizpůsobili evropskému konzumnímu vzoru pozitivně diskriminovaného nebo dotovaného parazita.

 

Demokraticky zmanipulovaná společnost tomu volební většinou tleská a čeká, že už konečně bude líp. A tak tady všichni společně opět hnijeme v čekárně na komunismus, kde musíme strpět každodenní dávku nesmyslů a nechutností, za které by se nemusel stydět ani ožralý Kléma, neblahé paměti, se svými soudruhy. Salámovou metodou nám přibývá socialismu každou minutu, každým slovem demagogických vládců, každým písmenem nového zákona.

 

 

Ani se nemůžeme smát zhůvěřilostem jako je zákonné smetání sněhu z automobilů, zabavování techničáků po placené, zákonem nařízené, pravidelné prohlídce, zákaz prodávání o svátcích, presidentská vyjížďka do rudě – otrokářské Číny ku načerpání zkušeností s řízením společnosti, jeho vyznamenávání normalizačních komunistických přátel či blekotání o rychlém tryskáči, který jej dopraví domů o dvě hodiny dříve (jen poslední týden). Nemůžeme se tomu smát, protože duševní lůza závislá na panských milodarech je přesvědčena, že je to tak dobře a správně. Že potřebujeme nad sebou mít bič, který nám přikazuje kdy máme nazout zimní pneumatiky, kdy ometat sníh z čelního skla nebo kdy uvěřit hradnímu pánovi jeho trapné bonmoty.

 

Byl by to totiž jen hořký smích, který by vzápětí utnul některý z přesvědčených multikulturních sociálně cítících dobroserů, neboť vám s vážnou tváří namítne, že ten kdo řádně okno na autě neoškrabe patří příkladně potrestat a president odvedl v Číně vynikající a záslužnou práci, protože s Krtečkem kopulujícím s pandou přitečou do naší vlasti hromady tvrdé měny a pracovní místa. 

 

 

Čeho se tedy asi v naší komunistické čekárně nakonec dočkáme? Mříží, koncentráků, pouličních udavačů? Ne, bude to mít zřejmě jiný průběh. Průběh demokratického eurosocialismu s konzumně – lidskou tváří. Jednoho dne bude dávkový erární parazit, zkorumpovaný úředník, státní dotační „podnikatel“ i slibující politik postaven před novou skutečnost. Peníze budou jen bezcennými papírky, bankovní úspory nedosažitelné, cenné papíry na nulové hodnotě. Nepřijde důchod ani sociální příspěvky na všechno možné, nebude na dotace či investiční pobídky. Dojdou zdroje a lidé, kteří je tvořili.

 

Měli bychom vysvětlit různě zmanipulovanému socialistickému elektorátu, že komunismus, ani jeho eurosocialistická varianta, nikdy nepřijde. Že líp na této cestě prostě nebude, že fungující stát nevybudujeme, že s přerozdělováním nakradených peněz nepřijde prosperita, a že s vládou prospěchářských buranů nedosáhneme morálního prostředí, které by jízdu do pekla zastavilo. Jenže … máme ještě vůbec nějakou šanci proti většině hýkající na povel za kus žvance z erárního koryta?

 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč

Celkem za měsíc: 8 084,00 Kč
Vybráno 23.09%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 23 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (28 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
30 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.