Před hlasováním o těchto změnách v ústavě a občanském zákonu České republiky zazněla celá řada zajímavých proslovů, faktů a argumentů, které budeme postupně publikovat. Všechny je naleznete pod heslem: Diskuse o významu manželství.

Ivana Nevludová

Ivana Nevludová

Poslankyně Ivana Nevludová (bez politické příslušnosti) se ve svém projevu zaměřila zejména na kulturní a společenské dopady případného rozšíření definice manželství o svazky homosexuálních párů. Poukázala na to, že taková změna by ovlivnila to, jak na manželství pohlíží celá společnost.

„Nové zákony nikdy neovlivňují jen ty, kterých se přímo týkají. Ovlivňují celou společnost. Chceme nadále mluvit o matce a otci, nebo o rodiči číslo jedna a rodiči číslo dva? Redefinicí manželství se utváří nová norma, co je zákonem uznané jako normální, bude normální ve školkách, ve školách, dětských knihách a učebnicích. Zákonná norma ovlivní i jazyk, kterým se bude hovořit o členech rodiny,“ vysvětluje Nevludová.

Poslankyně se také zaměřila na historické kořeny a cíle manželství, kterými jsou především plození společných dětí a jejich výchova.

„To, co požaduje hrstka hlasitých aktivistů, není ve skutečnosti umožnění manželství homosexuálům, ale změna definice pojmu manželství, která je založena na tom, že primárním účelem manželství bylo a je odjakživa plození a výchova dětí. Logicky tak manželství vychází ze základního biologického faktu, že rodiči dítěte mohou být pouze muž a žena.“

Poslankyně dále zmínila současnou situaci v západních zemích, kde již uzákonili homosexuální manželství.

„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že všude, kde bylo homosexuální manželství uzákoněno, prudce klesá svoboda slova i svoboda svědomí a zvyšuje se názorová cenzura. Prosté tvrzení, že heterosexuální rodina je pro děti lepší než jiné typy soužití, už je hodnoceno jako nenávistný výrok. V západních zemích se nevyžaduje už jen prostá tolerance homosexuálního života, ale jeho přímá podpora a veřejný souhlas. Odlišné názory jsou umlčovány, kritické příspěvky na sociálních sítích mazány, jejich autoři jsou osočováni z homofobie a nenávisti a jsou proti nim vedena soudní řízení.“

Nevludová se také dotkla oblasti adopcí dětí. V České republice je mnohem méně dětí, které mohou být adoptovány, než je počet žadatelů. „Dětí právně volných k adopci je v České republice o stovky méně než žadatelů, je to dlouhodobý trend. Kromě toho u nás už dlouho existuje možnost osvojení i pro jednotlivce a velký zájem o tyto děti ze strany homosexuálů nenastal.“

„Argument opuštěných dětí z dětských domovů je tak spíše zástěrkou k získání sympatií veřejnosti,“ míní poslankyně.

„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že všude, kde bylo homosexuální manželství uzákoněno, prudce klesá svoboda slova i svoboda svědomí a zvyšuje se názorová cenzura.“

Podle poslankyně je ze zkušeností ve světě zřejmé, že homosexuální páry si děti pořizují jinými způsoby. „Ve skutečnosti bude uzákonění homosexuálního manželství znamenat otevření možnosti náhradního neboli surogátního mateřství jako cesty, jak se domoci dětí bez partnera druhého pohlaví.“

Co takzvané surogátní mateřství obnáší? „Zplození potomka je pro homosexuální pár velmi nesoukromá záležitost, a to zejména v případě gay párů, kdy se na zrození nového člověka podílejí až čtyři různí lidé. Anonymní dárkyně vajíčka, náhradní matka, které je do dělohy implantováno embryo oplodněné smíchaným spermatem dvou otců. A z tohoto eticky sporného procesu se narodí dítě, které neví, kdo je jeho matka, kdo je jeho otec, nezná své biologické rodiče a nebude si jisté, odkud vlastně pochází. Takové dítě doslova neví, čí je.“

O tom, jak vypadá situace dítěte počatého v rámci surogátního mateřství v praxiinformoval server idnes.cz. V článku byl popsán konkrétní případ tří homosexuálních mužů žijících v polyamorním svazku v Kalifornii, kteří tuto metodu využili. Tito tři muži poskytli sperma, jímž nechali laboratorně oplodnit vajíčko, které darovala jejich známá. Takto oplodněné vajíčko bylo potom uměle vloženo do dělohy jiné ženy, která embryo odnosila a porodila. Narodila se holčička Piper, kterou si muži následně osvojili. V roce 2017 se Piper stala prvním dítětem, které má v rodném listu zapsány tři otce.

V případě České republiky by však uzákonění surogátního mateřství bylo v rozporu s právy dítěte, upozornila Nevludová. „Snahy o uzákonění náhradního mateřství přímo porušují Úmluvu o právech dítěte, která říká, že každé dítě má právo znát své rodiče a být jimi vychováváno. Tuto úmluvu ratifikovala i Česká republika a stále platí.“

„Jakkoliv je touha po dítěti pochopitelná, neexistuje právo na dítě. Dítě není zboží. Změna definice manželství otevírá cestu k náhradnímu mateřství, obchodu se ženami a s dětmi. Dítě není věc, kterou si můžeme pořídit za libovolných podmínek. Dítě je dar a dítě potřebuje matku a otce. Manželství pro osoby stejného pohlaví změní naši společnost, změní vnímání normality, vezme nám svobodu slova i možnost svobodné výchovy dětí,“ dodala poslankyně.

„Každá země má svůj vlastní právní řád vyhovující jejím vlastním podmínkám vycházejícím z vlastních tradic, kultury, způsobu života, který se oproti jiným státům může v mnohém lišit. Ale to není důvod se všemu přizpůsobovat,“ uzavřela svou řeč Nevludová.

Příspěvky poslanců do diskuse naleznete zde.