29.1.2015
Kategorie: Ekonomika

Uvolněte se, prosím … kvantitativně

Sdílejte článek:

MARTIN VLACHYNSKÝ 29|01|2015

Krize dostane nakládačku. Alespoň takové je doufání ECB, která ve čtvrtek vytáhla poslední zbraň velkého kalibru – kvantitativní uvolňování (QE). Minimálně do září 2016 se má přes ECB a národní centrální banky do ekonomiky nalít 60 miliard eur měsíčně. Lidově se mu říká také “tištění peněz”, ačkoli se samozřejmě jedná se o metaforu, protože ty peníze jsou elektronické. Princip QE je jednoduchý – centrální banka na sekundárním trhu odkoupí od komerčních bank aktiva, většinou státní dluhopisy. Nový kupující zvýší ceny, banky se ziskem prodají. Poklesnou úrokové sazby a banky díky navýšeným rezervám budou moci poskytnout ekonomice více úvěrů. Více úvěrů – více investic. Nebo také ne.

QE může vést ke dvěma extrémním případům. Ten první je, že se nestane nic. Banky kvůli zvýšené nejistotě zůstanou “sedět” na hotovosti, byť s nulovým / záporným výnosem. To se do značné míry událo, když ECB na přelomu let 2011/2012 nalila do finančního sektoru více než bilion eur přes nástroj dlouhodobých refinančních operaci (tzv. LTRO). Druhým extrémem může být, že peníze se přelijí jen do určitého sektoru, nebo aktiva. Může to být akciový trh, reality, či něco jiného (např. těžba ropy z břidlic). Vznikne tak nebezpečná bublina.

Evropa doufá, že její QE bude jako americké, ne jako japonské. Spojené státy od začátku krize spustily tři kola QE, to poslední se v roce 2014 začalo postupně utlumovat v návaznosti na zlepšující se ekonomické ukazatele. Naopak Japonsko, takříkajíc “vynálezce” kvantitativního uvolňování “, za posledních 13 let spustilo zhruba 12 kol QE, bez valného účinku.

ecb_2114313b

Bylo americké QE skutečně účinné, nebo jen nafouklo akciový trh a přelilo bohatství směrem k finančním institucím, které ho zprostředkovávaly? Skutečně USA ožily, nebo je to jen efekt energetického boomu, změn ve struktuře zaměstnanosti a vylití negativních efektů QE na rozvojové země přes funkci dolaru jako rezervní měny? Tuto debatu nemusíme v článku absolvovat, stačí nám momentálně jen uvědomit si, že EU 2015 není USA 2008.

Když se QE ve Spojených státech spouštělo, byly úroky na státních dluhopisech 4%, na hypotékách 6% a akciový trh padal jako činka na dno Dunaje. V EU máme dnes téměř nulové úroky na dluhopisy a akciový trh je na 7-letém maximu. Super laciné hypotéky vám asi připomínat nemusím. Další podstatný rozdíl – v USA mají Treasuries. V Evropě nemáme univerzální eurodluhopis, ale dluhopisy 19 států a ještě nějaké eurovalové. Že řecký dluhopis není totéž jako německý také nemusím podtrhávat.

Peníze budou posílat podle podílu jednotlivých národních centrálních bank v ECB. To je další zásadní problém. Největší část nových peněz tak půjde do Německa, které ale má nejméně problémů. Německé banky už teď sedí na hromadě hotovosti a Bundesbanka (německá centrální banka) již na jaře loňského roku varovala před hrozící bublinou v nemovitostech.

Do QE jsou zapojeny i Řecko a Kypr – pokud budou poslouchat a plnit dohodnutý reformní program. Přitom v Řecku vyhrála v neděli volby SYRIZA. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy řecká centrální banka bude nucena nakupovat dluhopisy, o kterých premiér země (80% QE bude realizovaného přes národní centrální banky bez sdíleného rizika) prohlašuje, že je lze nechá zdefaultovat. Pokud by země nevystoupila z Eurozóny, nebyl by to kritický problém (ztráty by utrpěla řecká centrální banka). Pokud by vystoupila, ztráty (nejen z QE) by se přenesly i na ECB. Té sice insolvence v principu nevadí (může si peníze “dotisknout”), ale byl by to další gigantický zádrhel.

ECB dostala zadání jako v pelíšku: “Deflace s recesí nesmí projít!” A udělala ještě to poslední, co mohla. O ekonomické a politické budoucnosti však kvantitativní uvolňování nerozhodne. 

ZDROJ: Martin Vlachynský

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2019: *****

Milan Tahovský 1000,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Petr Macura 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Jitka Rytířová 800,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Věra Heyduková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlatimil Běhan 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Tomáš Foldyna 751,44 Kč (30 eur)

Celkem za měsíc: 5 156,44 Kč
Vybráno 14.73%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.