Těžce nemocní

Celá německá společnost je svým způsobem unikátní, podle medicínských statistických parametrů je většina Němců těžce psychicky postižena. Lehce pozorovatelné, pokud navštívíte příhraniční oblasti a v kavárně si na stole rozevřete Junge Freiheit, všichni kolem strnou, začnou těžce dýchat a máte pocit, že jim do kafé prostoru někdo pumpuje jedovatý plyn, to jenom Junge Freiheit tam vnese kapku svobody. V letadle na sousedním sedadle, mladá Němka studující historii blízkovýchodního starověku v Lubecku, velmi příjemná v plaudern do okamžiku, když ji sdělíte, že informace o Asýrii, které ji fascinovaly, čerpáte z Bible, pak opět podobný stav psychického šoku, zdá se, že zavolá o pomoc ozbrojenou letušku, aby vás zneškodnila, odsednout si nemá kam. Malý experiment v pekárně u HeinrichLoewe brány v Mnichově, tam stojící hrstce domorodců čekajících v malé lajně vysvětlíte, že v Praze se naštěstí nemusíte do pekárny prodírat davem černých uprchlíků, kteří nota bene uprchlíky nejsou, všechno zkamení, ale mohnkuchen vám vydají.

Psychická patologická konstanta je extrémně markantní v německých televizích, máte pocit, že se účastníte religiózního obřadu neznámého ritu, pokud obřad trvá už několik let a denně 24 hodin, je to jednoduše nuda, podstatně zábavnější na satelitu je sousední kubánský kanál,  aniž něco racionálně reflektujete, vaše podvědomí rozhodne, není tak nudný, demokracie je tam podstatně víc než na devadesáti německých kanálech a pokud dávají zprávy, jsou adekvátnější realitě než německé konstrukce psychicky degenerovaných. To je stav německé parlamentní pseudodemokracie bez nadsázky.

Konečně v článku PreussischeZeitung z počátku srpna je to takřka vědecky podložené. Nadpis téměř bombastický – počet duševně chorých Němců giganticky narostl, jaký podíl na tom má politická korektnost? Němci si stěžují na tlak politické korektnosti a konformity, paralelně s tím roste počet psychicky nemocných. Mezi oběma jevy je silná korelace. Nemocnost mezi zaměstnanci v posledních letech klesá, s jednou výjimkou – psychická onemocnění. Nárůst depresí, anxiózních fobií, psychóz, neuróz, osobnostních destrukcí atd. V roce 1979 podíl psychických problémů na pracovní neschopnosti činil necelá dvě procenta, dnes 16.6%. Po problémech s pohybovým ústrojím jsou psychická onemocnění hlavním důvodem pracovní neschopnosti. Průměrná doba léčby je 13 dní, psychické problémy vezmou třikrát tolik (statistiky BKK v 2018). Psychické problémy jsou hlavním důvodem předčasného odchodu do důchodu. Od roku 1996 se tento podíl z 18.9% zvedl na 43%. Věk předčasného odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů stále klesá. V roce 2017 suma přímých výdajů na psychicky choré činila 44.4 miliard eur. Výpadek HDP v důsledku psychických nemocí činil 0.7%.

Paralelně k těmto trendům ukazují průzkumy, že čím dál tím víc se prohlubuje utrpení Němců v důsledku politické korektnosti. Společenský tlak na člověka přesahuje jakoukoliv únosnost a lidskou normu. Být konformní a konformnější. Podle květnového průzkumu 63% lidí soudí, že se musí velmi mnoho přizpůsobovat společenské realitě, v roce 2017 to bylo méně než polovina. Dnes pouze 18% lidí naznalo, že mohou bez nebezpečí říct svůj názor. Pokud jde o uprchlíky, 71% německých občanů raději nic neříká, podobně o islámu a pravicovém extrémismu. A tragické – 41% považuje za nebezpečné zmiňovat vůbec pojem vlast a lásku k ní. V roce 1996 to bylo pouze 16%. Úvodníkářka tureckého původu Ferda Ataman, z politickokorektní svatyně Spiegelu, vysvětluje Němcům: „Jsem politickokorektní, a jsem na to hrdá..“.  Ignorantský mainstream pokládá za problém ne důvody vedoucí k psychickým chorobám, ale nedostatek terapeutického personálu, těch není nikdy nikde dost.

Strach, že z nedostatečné konformity a uvědomělosti se přijde o pracovní místo, povede to k sociální izolaci atd. vede logicky k psychickým chorobám nebývalého rozsahu. Nudný strach mají též mladí uvědomělí z generace Gréta, svět se rozsype pod klimatickými údery. Ženy mají strach z mizerné bezpečnostní situace v zemi, strach ze sexuálního přepadení, a ta zábavná frustrace navíc, když se musí tvářit, že neví z které rasy a náboženství to přichází.

Zajímavý je průběh jedné neurózy (zwangsneurose), jak zvládnout vnitřní, svým způsobem instinktivní a oprávněné impulsy vedoucí k expresi sebe sama v konfrontaci s vykonstruovanou hypermorálkou, která je inherentní politické korektnosti. Deprese nejsou jenom důsledek nízké hladiny serotoninu a mánie důsledkem přebytku, ale důsledkem psychosociálních faktorů, rezultátem pocitu bezbrannosti, stavu bez pomoci, potlačené agrese tváří v tvář konfliktům bez řešení a negativním životním zkušenostem. Dnešní německá přítomnost je charakterizována ztrátou pocitu bezpečí, ztrátou vlasti a národa, ztrátou důvěry ve vlastní stát a jeho orgány, strachem z projevení kritického názoru.