libanonarmy
1.10.2020
Kategorie: Politika

Světový řád ohrožují “osiřelé” státy

Sdílejte článek:

AMIR TAHERI

  • Jak Třetí říše, tak i SSSR se nemohly chovat jako normální národní státy… Jejich hlavním cílem byl “export” jejich ideologie všemi prostředky a v krajním případě i válkou.
  • Bez ohledu na zjevné rozdíly v systémech víry a politickém diskurzu, všechna ideologicky orientovaná hnutí od Lenina a Hitlera až po Chomejního a Abú Bakra al-Bagdádího usilují vyměnit normálního člověka za člověka ideologicky uvědomělého. Tento cíl podle nich potom dokončí práci přírody a Prozřetelnosti.
  • Lenin se chopil moci v Rusku, ve kterém po pádu carského režimu vzniklo mocenské vakuum – Rusko se stalo “sirotkem”. Hitler zdědil podobně “osiřelý” stát po zkrachovalé Výmarské republice. Ájatolláh Rúholláh Chomejní se dostal k moci, když perský šáh jednoduše opustil Írán, který se tak stal “osiřelým” státem.
  • Na první pohled to vypadá jako by stejný osud ohrožoval i Libanon. Zdá se, že stát řízený zdiskreditovanými elitami je na pokraji rozpadu a ozbrojené hnutí Hizballáh podporované Íránem se chystá převzít kontrolu, stejně jako to udělal Tálibán v Afghánistánu s podporou Pákistánu.

Vzpomínáte si na “11. září“, které bylo budíčkem pro svět ukolébaný do sladkého spánku intelektuálním konceptem “Konce dějin“? Dvojitý teroristický útok na New York a Washington v roce 2001 vedl k novému ohrožení světového řádu. Hrozby ze strany militantních organizací, které využívají nějaké území jako základnu pro prosazování svých ideologických cílů prostřednictvím teroru a války jsou od té doby hlavním předmětem mezinárodních obav.

Ačkoli útok na USA obsahoval některé nové rysy, v zásadě to byl model používaný i jinými ideologickými hnutími v menším či větším měřítku. V jistém smyslu byl Sovětský svaz i nacistické Německo postaveno na modelu, který odmítal koncept národního státu, jak jej v 17. století ustavil Vestfálský mír. Jak Třetí říše, tak i SSSR se nemohly chovat jako normální národní státy s normálními zájmy, jako je bezpečnost, obchod, přístup na trhy a ke zdrojům, kulturní výměna a prestiž. Jejich hlavním cílem byl “export” jejich ideologie všemi prostředky a v krajním případě i válkou.

Lenin, zakladatel Sovětského svazu, považoval Rusko za “základnu světové proletářské revoluce”. Byl dokonce připraven přijmout ztrátu ruských evropských držav v rámci Brestlitevského míru jen proto, aby zabezpečil “základnu revoluce” v Petrohradu a v Moskvě. Ve své knize “Stát a revoluce: Učení marxismu o státu a úkoly proletariátu v revoluci” Lenin tvrdí, že stát má smysl pouze jako nositel proletářské revoluce. I pro Hitlera bylo Německo spíše abstraktním pojmem než každodenní realitou a bylo pro něho hlavně základnou k dobytí světa rasou nadlidí – tzv. “Herrenvolk” (panská rasa).

Stejný koncept poskytl intelektuální motiv skupině, která plánovala a provedla 11. září 2001 útoky proti USA. Cílem této teroristické skupiny nebylo zmocnit se nějakého území v USA, ale propagovat svoji ideologii. Skupina, která tyto útoky naplánovala, původně sídlila v Afghánistánu. Když byla přinucena opustit Afghánistán, tak se přesunula do Súdánu, kde našla na několik let přátelskou atmosféru. Poté, co byli členové této skupiny vytlačeni ze Súdánu, tak se přesunuli zpět do Afghánistánu. V obou případech pro ně Afghánistán a Súdán nebyly ničím jiným než základnou, která jim umožnila “vyvážet” jejich ideologii.

Využívání území jako ideologické základny, a nikoliv primárně jako zárodku státu v normálním smyslu tohoto slova, je modelem chování mnoha nadnárodních skupin po celém světě.

Hlavní příklad poskytuje vítězství fedajínského islámu v Íránu v roce 1979. V desítkách projevů vůdce revoluce ájatolláh Rúholláh Chomejní jasně uvedl, že národní hranice pro něj nic neznamenají. Pro svou revoluci potřeboval Írán, ne naopak. Jeho životním cílem bylo ideologické dobytí celého světa počínaje muslimskými národy. Jeho dědici v jeho díle pokračují.

Lenin založil Kominternu, za účelem “exportu” revoluce. Hitler měl zajištěnu “koordinaci” s fašistickými stranami ve více než desítce zemí v Evropě, Jižní Americe a dokonce i v Íránu. Chomejní zřídil kancelář pro export své revoluce, v jejímž čele stál hojat al-Islam (čestný titul) Hadi Khsrowshahian, zatímco další hojat al-Islam Hadi Ghaffari vytvořil bojové hnutí Hizballáh, které poté založilo pobočky v 17 zemích, především v Libanonu, Iráku a Jemenu.

To, že je pro většinu podobných skupin klíčovým faktorem ideologie a ne území, ukazuje zkušenost marxistických partyzánských bojůvek v Latinské Americe a Africe v druhé polovině minulého století. V jednu chvíli latinskoameričtí partyzáni dokonce bojovali v Dafáru (Omán), Etiopii a Somálsku.

V posledních dvou desetiletích však tento model většinou využívají skupiny, které používají nebo zneužívají jako svou ideologii islám. Když byl Taliban vypráskán z Afghánistánu, tak se přestěhoval do nehostinných hor pákistánského Balúčistánu, do údolí řeky Svát a také do vesnic ve východním Íránu.

Do Pákistánu se přestěhovala také teroristická skupina Al-Káida vyhnaná z Afghánistánu, která poté vytvořila rovněž pobočky v Iráku. Ve spojení se spřízněnými skupinami se al-Káidě dokonce podařilo zřídit “Islámský stát” na kusech iráckého a syrského území. Aby Al-Káida světu dokázala, že jí záleží jen a jen na ideologii, nikoliv na jejím zeměpisném umístění, vytvořila později dokonce pobočky v severní a západní Africe, zejména v Libyi a v zemích subsaharské Afriky – Sahelu. Islamistická džihádistická skupina známá jako Boko Haram prodělala podobný vývoj. Boko Haram byla založena v Nigérii, ale nyní se rozšířila do půl tuctu západoafrických zemí a má své odnože dokonce i v Čadu a Středoafrické republice.

Bez ohledu na zjevné rozdíly v systémech víry a politickém diskurzu, všechna ideologicky orientovaná hnutí od Lenina a Hitlera až po Chomejního a Abú Bakra al-Bagdádího usilují vyměnit normálního člověka za člověka ideologicky uvědomělého. Tento cíl podle nich potom dokončí práci přírody a Prozřetelnosti.

Islamistické vzpoury vedené akhundem (islámským klerikem) ze Swatu v Paštunistánu a mulláhem Hassanem v Somálsku vytvořily modely využití území jako odrazového můstku pro ideologii dlouho předtím, než se na scéně objevili Chomejní, mulláh Omar a Usáma bin Ládin.

V této souvislosti nepřekvapuje, že oficiální média v Íránu představují současnou krizi v Libanonu jako boj mezi Chomejního revolucí na straně jedné a koalicí “arogantních” mocností vedených Spojenými státy na straně druhé.

Deník Kayhan, který zřejmě odráží názory vrcholných činitelů v Teheránu, popisuje Libanon jako “bunkr v první linii” pro Chomejního revoluci, jejíž přední frontovou jednotkou je místní pobočka Hizballáhu. Tento postoj samozřejmě představuje naprostou perverzi rolí náboženství i státu.

Faktem je, že Libanon není jen další zemí sloužící jako odrazový můstek pro ideologické výboje.

Zajisté, Libanon sdílí některé znaky se zeměmi, které upadly do spárů ideologicky motivovaných maniaků různého druhu. Lenin se chopil moci v Rusku, ve kterém po pádu carského režimu vzniklo mocenské vakuum – Rusko se stalo “sirotkem”. Hitler zdědil podobně “osiřelý” stát po zkrachovalé Výmarské republice. Ájatolláh Rúholláh Chomejní se dostal k moci, když perský šáh jednoduše opustil Írán, který se tak stal “osiřelým” státem.

Afghánistán po pádu komunistického režimu, Irák po Saddámovi Husajnovi a Libye po Muammarovi Kaddáfím jsou dalšími příklady “osiřelých” států, kde vzniklé vakuum zaplnily ideologické teroristické skupiny.

Na první pohled to vypadá jako by stejný osud ohrožoval i Libanon. Zdá se, že stát řízený zdiskreditovanými elitami je na pokraji rozpadu a ozbrojené hnutí Hizballáh podporované Íránem se chystá převzít kontrolu, stejně jako to udělal Tálibán v Afghánistánu s podporou Pákistánu.

Naštěstí má Libanon ještě několik možností.

Mluví se o mezinárodním “dohledu” pod vedením Francie, což je ovšem podle mého názoru nerealizovatelný plán. Hovoří se také o přímé íránské svrchovanosti nad Libanonem, ale Teherán má dost svých vlastních potíží a bylo by bláznovství se o něco takového pokusit. Třetí alternativou je vrátit svrchovanost nad zemí libanonskému lidu. To znamená pomoci “osiřelé” rodině převzít kontrolu nad svým vlastním osudem.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Pavel Kl*ka 222,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Miroslav Paták 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Markéta Hansli 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Meissner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč

Celkem za měsíc: 12 172,00 Kč
Vybráno 34.77%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 1 398 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 2,92 out of 5)
Loading...
politicon.cz
41 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.