Švédsko ničí nezvládnutá integrace imigrantů

Islamizace na vzestupu

Švédsko patří společně s Německem k zemím, které přijaly vůbec nejvíc muslimských imigrantů ze všech zemí EU. Tato „politika otevřených dveří“ není záležitostí posledních pár let, ale trvá už několik desetiletí a vyvrcholila v roce 2015, kdy bylo podáno přes 160 tisíc žádostí o azyl, tedy v poměru k počtu obyvatel nejvíce v Evropě. To výrazně proměnilo etnické složení této severské země – zatímco na počátku devadesátých let zde žilo asi 160 tisíc lidí neevropského původu, nyní je jich kolem milionu. Na švédské půdě se už narodila do zločineckého prostředí generace mladých mužů, kteří se považují za nedotknutelné. Hlavní problém představuje organizovaný zločin, přestřelky kriminálních gangů na periferiích velkých měst, pouliční násilí, vraždy střelnou zbraní, sexuální a drogové delikty, bombové útoky a existence no-go zón – městských čtvrtí, kam se za bílého dne neodvažuje vstoupit ani policie. Malmö, Göteborg i Stockholm tak svojí každodenní realitou začínají připomínat Bagdád. Např. jen v Malmö bylo v roce 2019 provedeno na tři desítky bombových útoků, ve Stockholmu dvě desítky.

Bezradnost vlády a mlčení médií

Švédská veřejnoprávní média katastrofálně selhávají v plnění své role a o zločinnosti imigrantů v rámci politické korektnosti vesměs neinformují. Stát fakticky přestává plnit jednu ze svých klíčových funkcí – zajištění práva, bezpečí a ochrany obyvatel. Vládní politici se po každé další tragické události zmůžou jen na otřepané kondolence a bezduché fráze vyjadřující znepokojení a zděšení. Některá dílčí opatření sice byla uskutečněna – např. vznikla speciální jednotka zaměřená na boj s pouličními gangy, posílily pravomoci zaměstnanců bezpečnostních služeb, kteří mají pomáhat policii, jejíž rozpočet byl navýšen, ale efektivně potírat organizovaný zločin se stále nedaří. Je evidentní, že Švédsko by tyto problémy vůbec nemuselo řešit, pokud by po desetiletí neprovozovalo extrémně liberální azylovou politiku. Minoritní vláda sociální demokracie a zelených se ocitá pod stále větším tlakem nespokojené veřejnosti. Již v předvolební kampani v roce 2018 byla migrace dominantním tématem a jsou to právě sociální demokraté, kteří vládli desítky let a mají na současném marasmu největší díl viny. Ostatně, je to současný premiér Stefan Löfven, který proslul výrokem „Moje Evropa nestaví zdi“ a ostrou kritikou zemí V4 za jejich odmítavý postoj k uprchlickým kvótám.

Švédští demokraté míří k vítězství

Rostoucí nespokojenost slušných a pracovitých lidí s politikou menšinové levicové vlády, nárůstem kriminality a nezvládnutou integrací se začíná odrážet i v průzkumech předvolebních preferencí. Ačkoliv půjdou Švédové k volbám až v příštím roce, trend vzestupu krajní pravice je zjevný. Poslední zveřejněný průzkum agentury Sentio z 11. – 14. prosince sice přisuzuje prvenství sociální demokracii (24,1 %), ale v těsném závěsu jsou nacionalističtí Švédští demokraté (23,2 %), kteří zaznamenali ze všech politických stran největší nárůst oproti výsledkům posledních voleb (+ 5,7 %). Na třetím místě je liberálně-konzervativní Umírněná strana (22,1 %) a na čtvrtém Levicová strana (11,3 %) – obě formace mírně posilují. Podpora ostatních uskupení výrazně stagnuje. Liberálně agrární Strana středu by získala 6 %, křesťanští demokraté 4,8 %, Strana zelených 3,2 % a Liberálové 2,6 %. V souhrnu strany vládní či vládu tolerující (sociální demokraté, zelení, centristé, liberálové) přišly o téměř 11 % hlasů.

Závěr

Löfvenova menšinová rudo-zelená koalice je nejslabším kabinetem za posledních sedmdesát let. V poslední době se však objevují jisté náznaky změny azylové politiky, neboť Stockholm odmítl přijmout migranty z vypáleného uprchlického tábora Moria a poslal do Athén pouze finanční pomoc. Lze očekávat, že sociální demokracie před volbami účelově změní rétoriku, aby se udržela u moci a vzala vítr z plachet stále oblíbenějším Švédským demokratům. V případě, že by Švédští demokraté zvítězili, hrozí, že se proti nim ostatní strany spojí a sestavit vládu jim neumožní. Naděje na změnu je tak stále v nedohlednu.