Švédské ministryni sociálních věcí vadí, že Orbán odmítá multikulturní plán genocidy obyvatel

nnnapíšu, protože nejsem taková pýýča jako ty. Orbám mluví o reformování EU!
On je politik a ne debil od sbírání míčků, proletáři.

Aleši, když čtu tvoji reakci na Dušana tak si můžu klidně myslet že nenápadně naznačuješ. Hlavně ta poslední věta je taková dvojsmyslná, ne?

Fakt nevím, ale za nás bylo porno jako švédský film.

Marku, já se s dovolením přidám. Když mám chvíli a zrovna sem nebušim oduševnělý komentáře, tak brouzdám po síti a sleduju naléhavá poselství z různých koutů zeměkoule. Zajímavý je, že to, co se tu naléhavě řeší, je vlastně palčivá globální otázka. Tedy podobně rezonuje třeba v Austrálii, Kanadě i Evropě. Přiznám se tedy, že ten další svět trochu zanedbávám, třeba arabská poselství jsou pro mě španělská vesnice, nicméně nesmírně zajímavý byl pro mě příběh íránské Američanky, která se rozhodla vstoupit do boje s plnou vervou a rozdává si to pěkně naplno třeba s palestinskou “feministkou” z NY, která v hidžábu školí američanky v lidských právech, co je svoboda a tak (někteří by tu z ní měli upřímnou radost, jako fakt). Jako ta Íránka se s tim teda nemaže, jako dcera nějaký islámský šajby má Korán totálně v malíčku a navíc byla prodána snad v 9 letch do manželství, z kteréhožto svazku si odnesla i mnohočetné zlomeniny, včetně přeražné čelisti, vše, vzato našimy měřítky, vlastně nedoléčený. Takže žádný vořezávátko. Její babička jí nějak propašovala ze země a pomohla dostat do Turecka. Odsud pak nějakym dlouhatánskym procesem se ji podařilo dostat až do US.
Proč to píšu. Patří totiž k těm několika, kteří hovoří tvrdě, jasně a odvážně, což kosmopolitnímu a postkřesťansky pacifikovanému světu bílých europoidů prostě chybí. Všude. I ti, co už se teda rozhodli mluvit, jsou jaksi na můj vkus opatrničtí a nesmělí, teda až na výjimky. Není to jenom Švédsko (ty sleduju taky), je to úplně všude, i u nás!! A protože se tou otázkou docela intenzivně zabírám, snažím se tomu přijít na kloub. A jakkoli jsem si dřív sám nebyl ochoten to připustit, že by to mohlo být to ono, dnes jsem si docela jist, že je to právě kosmopolitní a pacifistická povaha křesťanství, která z nás udělala takové poplašené váhavce. Ateisty nevyjímaje, neb mám za to, že současný ateismus je spíš taková postkřesťanská kocovina. Proč se sakra musí za křesťany brát zoroastriánka z Íránu?
https://www.youtube.com/watch?v=PPLte5SmQsU
https://www.youtube.com/watch?v=ckQDoVe4JgE

Jen malá poznámka směrem ke zdejším iluzionistům. Obamova katastrofální multikulti vláda byla dominantně katolická!!

Ještě před pár lety mě nenapdlo, skutečně, že se budu do takových diskuzí pouštět. A protože se do nich pouštim, a shledal jsem to od počátku absurdní, začal jsem analýzou vlastních pocitů a vlastních argumentů a toho, jak jsem se k tomu dostal. Předně spiknutí židů, a pak migranti. Obě věci jsou sekundární, tedy byl jsem do nich vhozen okonostmi. Spiknutí židů se na mě vyvalilo okamžitě, co jsem se poprvé připojil na net, to druhé přišlo v zápětí s “válkou proti teroru”. tedy ještě v dobách, co jsem nebyl tady. A protože jsem šťoural tak šťourám a ejhle, došlo zákonitě na náboženství a základní otázky. Takže proč se zabývám otázkama který nemaj odpověď? Protože se na mě “zničehož nic” vrhli nosáci a slimáci a “chtěj mě dostat”. Jenže já jsem se nedostal nikdá do konfliktu s nima, jé od počátku této věci, řešim nějaké moje odpadnutí od stáda, svoje zakuklený levičáctví, kryptobolševictví, kryptožidáctví, fašounství a hlavně náckovství. Jak to, že řešim toto? Chtěl jsem to řešit? A to byla první stopa, a po dvaceti letech stopování a analyzování toho, k čemu jsem tu okolnostmi donucen vzdorovat, jsem se doparacoval až k současnému radikálnímu odporu. Já si ten boj nevymyslel a ani nezačal, byl na mě navlečen a vynucen, zatím v diskuzích, ale to je fuk. Mě se prostě můj oponent zjevil sám, začal mi házet rukavice a já je začal zvedat. Nekoukám se jinam, jen po těch rukavicích a já vnímám a vidim, kdo je hází.

To já to mám jinak. Čistý zájem o historii a architekturu, volný pád do závislosti na vrtání se v tom. Teď už dlouho a dlouho per partes, dle nálady. Architekturu možná víc, od počátků stavitelství přes antiku, francouzské katedrály, po bučovický manýrismus a třeba Vávrovo Šumění a Baťova Kotěru. A rajzování za těmi objekty. Vedle toho bohunepřítomná rodina a okolí, navíc pak ta chemie. Atomy jedny zpropadený. Čím víc jsem se v nich vrtal, tím mi útržky, co jsem si vybavoval z náboženství, začaly připadat kuriózněji. A začal jsem si poměřovat vzorce chování, tradice, postoj k různým životním problematikám, prostě chování lidí i společnosti. Poměřovat s tím, co “zavedla” v minulosti církev, co přímo vychází z jejích “božích instrukcích”. Základem bylo Desatero. Mojžíš, Sinaj, archa… Vedle toho dlouhodobou empirií poznané optimální parametry lidského soužití. Proč nezabiješ a nepokradeš? Proč nesesmilníš? Protože jsme ti lidi, a díky tomu ten druhý v mé tlupě bude mít menší důvod nezabít a neokrást mě. A sesmilním stejně, jako se vždycky a všude sesmilnilo. Jen, když se to nepřežene, nemusím si se sousedem pak dávat do držky. A nějaké zákazy klanění se cizím modlám, jenom té jedné, to mě skutečně netankuje. Od toho jsem svobodný člověk, abych si žádnou, bez vyjímky žádnou nenechal cpát do hlavy. Pak přečůrávání patníků. Místa, data. Jak jeden často nevidí to, co má přímo před nosem. protože je mu “tradičně” předkládáno, čí to je, kdo to vymyslel . A k tomu ten úžasně iracionální popis “zrodu tohoto světa” v Bibli. Korunu tomu dal Avro, když jsem jej přečetl, měl jsem hotovo jednou provždy. Já k tomu žádný nanotechnology ani židy nepotřeboval, protože jsem ten “sebenasírací” impuls získal z toho, co píšu vejš.

Tak architektura je báječná záliba. Ostatně co by byla historie bez architektury. Věřim, že se k tomu ještě dostaneme. Poslední dobou jsem řešil dost velkou záhadu, fakt ale monstrózní, když myslim monstrózní, tak až bizarní, no a to ale nepůjde diskutovat tady, je to tak zvláštní téma, že se to sem nehodí, tedy mám na mysli ten dost zásadní a specifický problém, ve kterém hraje svou velkou roli právě ta architektura. Ostatně jako napotvoru, zase je to obestřeno…no prostě tabu.