obili
1.3.2021
Kategorie: Ekonomika

Stoupají a stoupají

Sdílejte článek:

VIDLÁK

Pamatujete, když jsem na podzim psal článek o tom, že letošní zima bude z hlediska dostupnosti potravin jednou z nejblbějších?  Pamatujete si, že jsem v srpnu psal o povodních v Číně, které budou mít vliv na cenu komodit, které mohou poskočit o tisícovku až dvě? Měl jsem dobrý odhad. Vezměte tedy na vědomí, že současná vysoká cena komodit je dána situací v Číně, kterou ovlivnily letní záplavy a koronavirus, který ovlivnil brazilskou a argentinskou zemědělskou produkci na jižní polokouli. 

První vlaštovky, že toto nastane jsem viděl už těsně po žních. V době, kdy jsou ceny obilí  nejnižší, protože je ho všude dost, jsme se u nás na firmě při vykupování vůbec nehandrkovali. Naši obchoďáci, kteří by si pro korunu nechali vrtat koleno  bez problémů kývali na relativně vysoké výkupní ceny. Zemědělci měli slušnou úrodu a dostali za ní slušně zaplaceno. (Říkám slušně zaplaceno, nikoliv královsky zaplaceno).  Dostali tolik, že tím bez problémů pokryli svoje náklady, vynulovali některé ztráty z minulých let a vůbec byli velmi spokojení. Takové prachy za tunu už roky neviděli. Ovšem dneska si rvou vlasy… 

Abych to vysvětlil, dovolte mi malou odbočku. Rozumný a prosperující zemědělec dodržuje takové neformální pravidlo třetin. Třetinu úrody “má prodanou už předem”. Někdy brzy zjara podepíše smlouvu s výkupem na zhruba třetinu předpokládané produkce. Výkup má zase svoje smlouvy s mlýny na prodej obilí ve kterých si mlýny dávají obrovské smluvní pokuty, pokud by výkup nedodal ve stanovený čas příslušné množství. Mlýny jsou v podobné pozici vůči velkým pekárnám. Proto i výkupy uzavírají smlouvy se zemědělci, aby měli dodávky smluvně zajištěné a pokryté.  

Cena za obilí dle této smlouvy bývá o trochu vyšší než cena ve žních. Není to žádná raketa, ale zemědělec z tohoto prodeje zpravidla pokryje svoje náklady právě u toho výkupu, který mu dodává i hnojiva, agrochemii a naftu. Zjednodušeně to berte tak, že zemědělec dá zhruba třetinu své úrody na pokrytí nákladů, které mu vzniknou, protože musí na to pole něco nasypat, pálí naftu a bojuje s cizopasníky, aby mu tu úrodu nesežrali. 

Druhou třetinu výnosu zemědělec prodává zpravidla brzy po žních. Z těchto peněz pokryje náklady na mzdy, opravy techniky a tak podobně. Na této třetině úrody se moc nevydělá. Prodává se v době nejnižších cen a každý zemědělec se snaží vydržet s prodejem co nejdéle, protože ceny od žní zpravidla zvolna rostou. Čím déle vydrží, tím více dostane. Zemědělci ale zase nečekají příliš dlouho, protože během podzimu se ukáží stavy porostů na jižní polokouli a v té chvíli může cena i výrazně klesnout v očekávání úrody z Argentiny a Brazílie. 

Poslední třetina úrody je zemědělcův osobní risk. Ta se prodává až další rok zjara. Může se na ní výrazně vydělat a nebo výrazně prodělat. Pokud zemědělec vydělá, koupí si nový traktor, nebo vezme rodinu na dovolenou do Thajska. Pokud prodělá, nikam nejede a nekoupí si nic, ale nezkrachuje. Ne vždycky zemědělec čeká. Někdy prodá dřív, protože cena je tak zajímavá, že už mu risk nestojí za to. 

Letošek je rok, kdy by se zemědělcův risk vyplatil úplně neuvěřitelně. Zároveň ale tento stav přišel po několika suchých letech, kdy byli zemědělci spíše na huntě a hodně z nich nemohlo čekat s prodejem příliš dlouho, protože už neměli peníze na provoz. Kromě toho dostali pěkné peníze už na podzim.  Hodně z nich kývlo na velmi příjemné ceny po žních a prodali hned všechno.  Nechtěli riskovat, že se cena úrody propadne a nemohli si dovolit čekat s prodejem na únor či březen. Spokojili se s tlustým vrabcem v hrsti. 

Ti co ale vydrželi, ti teď prodávají za pohádkovou cenu. 

Ve žních se tuna pšenice vykupovala zhruba za 4000 korun. Berte to jako ilustrativní hodnotu, protože záleží na parametrech té pšenice, záleží na vzdálenosti k dopravě, na obsahu dusíku a dalších věcech. Cena to byla velmi solidní, protože úroda byla výrazně nadprůměrná a v takových letech jdou ceny spíše dolů. Zemědělci proto neváhali a prodávali, dokud “jsou obchodníci blbí”. 

Dneska se pšenice vykupuje skoro za 6000 Kč za tunu. Dvoutisícový rozdíl. Podobné je to i s ostatními plodinami. Dokonce i ta kukuřice, která se urodila naprosto rekordně, vzrostla podobně výrazně na ceně.  Obchodníci nebyli blbí, že dávali hodně už ve žních. Oni byli naopak mazaní a pohádkově vydělali. 

Dvousethektarový malý soukromý zemědělec mohl loni sklidit řekněme 1400 tun pšenice. Při dvoutisícovém rozdílu jde skoro o tři miliony korun.  Sumička kulatá. Za to by byl pěkný traktor nebo slušný příspěvek do rodinného rozpočtu. Podotýkám, že je to jen cenový rozdíl, nikoliv celá suma. 

Ti zemědělci, kteří v minulých letech dobře a úsporně hospodařili a díky tomu letos vydrželi s prodejem až doteď, ti si právě vytvořili rezervu na dva případné hubené roky. 

Proč ten nárůst cen? Inu koronavirus. I když to vypadá, že se asijské státy s breberkou vypořádaly nejlépe, dovolte mi si myslet, že to nejspíš nebude tak přímočaré. Čínská zemědělská produkce se hodně propadla. Sice to bude propad jednorázový, ale lodě s pšenicí pěkně plují do Šanghaje a to už pár let nebylo. Mám zprávy i o tom, že transsibiřská magistrála tlačí na východ jeden vlak s obilím za druhým.  Čína má hlad. Její vlastní zdroje (Čína je největším světovým zemědělským producentem daleko před Ruskem i USA) letos nenaplnily očekávání. 

Před mnohem razantnějším zdražováním potravin nás v podstatě zachránila loňská velká úroda. Byla tak velká, že ceny začaly rapidně růst až teď.  (myslím úroda na severní polokouli, ne u nás) I když ceny zvolna rostly celý podzim a zimu, to hlavní se na cenovkách v obchodem teprve projeví. Ne, regály nebudou prázdné. Ale cena bude pořádná.  

Vysoké ceny samozřejmě zamávají s rozvojovým světem – především s Afrikou –  a zajistí víc migrační chuti po Evropě než všechny neziskovky a Kalerghiho plány dohromady.  Pro nás znamená vyšší cena rohlíků jen tolik, že na dovolenou pojedeme místo na Malorku na Mácháč. Pro průměrného Egypťana to znamená, že se buď naobědvá,  ale nebude mít na autobus do práce, nebo pojede do práce, ale bude hladovět…

Nesmíte se samozřejmě divit – na této situaci sice vydělají všichni zemědělci, ale nejvíc na ní vydělají obchodníci a velcí hráči. Ti, kteří dokázali včas a ve velkém nakoupit, kteří měli obilí kam uložit a kteří měli skutečné nefalšované a neupravované zprávy o vývoji situace. Ti, kteří věděli už ve žních, že ceny budou stoupat, protože si dovedli představit, co se bude dít na komoditní burze, až se projeví ty záplavy a covidový propad mobility pracovních sil v průmyslu i zemědělství, protože dneska je to propojené.  

Proto si myslím, že koronavirová situace je všude víceméně stejná a liší se spíše v metodice statistických výkazů než skutečností. Liší se v množství lhaní, zavírání očí před realitou a trochu také v národních mentalitách. Ale dopady jsou víceméně všude stejné, jen jinak pojmenovávané. Česká republika je trochu výjimkou – negativní výjimkou. Já vím, že hodně mých čtenářů nevěří ani v breberu ani v to, že jde o normální pandemii a mají pocit, že o nic nejde, jen nám lžou… mám pro vás špatnou zprávu – velký byznys si myslí něco jiného. A velký globální nadnárodní byznys ve kterém figurují obrovské lodě a větší prachy než je americký státní rozpočet, ten má lepší informace než zdejší chřipečkáři. 

Mimochodem – to je právě jeden z důvodů, proč se zdráhám uvěřit tomu, že Babiš ztratil kontrolu nad situací s koronavirem u nás a nechce se mi zatím ještě úplně připustit, že je mimo realitu a že neví, co dělá. Jednoduše proto, že jeho lidi ve žních přesně věděli, jaká bude situace ve světě, jak se pohnou ceny, jak bude reagovat Čína na záplavy a koronavirus, jaké ztráty tam skutečně na produkci měli a jako jediní ze všech výkupců u nás dokázali nastavit tak velkorysé ceny, že všichni o překot prodávali Agrofertu a líbali jim čižmy za skvělé ceny. Ti stejní lidé jsou kolem Babiše pořád. Oni fakt umějí a jsou placení ne za přikyvování, ale za skutečný globální byznys. Ti se nezakecají.  Věděli, co bude s půlročním předstihem a dokázali svojí radost nad super bomba bysznysem utajit tak, že si celý ten kšeft udrželi sami pro sebe.

Malá slovní úloha…. pokud Agrofert vykoupil zhruba 6 milionů tun komodit a na každé tuně realizoval marži ve výši 2000 Kč, kolik je to peněz na Andrejovu volební kampaň? Podotýkám, že výkupy splní svoje plány, pokud na každé tuně mají na marži sto korun. Letos výkupy vydělaly nad plán cca jedenáct miliard. Něco si tam nechají na investice, něco bude rezerva, ale odhaduju, že Andrejko má k dispozici minimálně pět miliard čistá ruka se kterými si může dělat co chce. I když se to zdaní, pořád má peníze na sto volebních kampaní s drajvem, který si nedovedeme představit. 

A samozřejmě platí, že když zemědělci dobře vydělali (i když ne tak dobře, jako velcí hráči), tak stoupnou ceny hnojiv a chemie. Hnojiva jsou také záležitost globálního byznysu a týká se to také celého světa a nejen babišovy Prechezy a Setuzy. 

Teď už chápu, proč se celý podzim skoro žádné obilí nevyváželo, proč jsme byli ochotní zaplatit lecjaké smluvní pokuty, proč se zkracovaly termíny plateb, proč se všemi myslitelnými způsoby makalo na tom, aby se vykoupilo všechno co je k mání. Oni věděli bez příkras, jaké to bude. Tyhle odhady jsou skutečně těžká disciplína a každá chyba je drahá. Už jsem zažil situaci, kdy cena obilí stoupla na podobné ceny jako dneska a pak rázem spadla na třetinu. Ale letos ne, letos to zatím stále stoupá a stoupá. 

Neříkám to proto, abyste na Andreje měnili názor. Jen bych chtěl, abyste věděli, jaké lidi má okolo sebe. Dovedu si proto představit, že nás Andrejko ještě může překvapit.  Nevím, proč teď dělá to co dělá. Nevím proč budí zdání, že je úplně mimo… a možná i mimo je.  Ale dobře vím, že jeho lidi dokázali celý podzim vytvářet zdání, že ceny komodit brzy spadnou dolů a je rozumné prodat, dokud je dobrá situace. A nikdo to neprokoukl. Kdyby kterýkoliv zemědělec tušil, že v únoru dostane za tunu o dva tisíce víc než v červenci, vzal by si půjčku, zaplatil by lidi i stroje z úvěru a z prodeje by pak pohádkově  vydělal. Ale… je to riziko. 

Já slyšel trávu růst právě tou vysokou cenou po žních bez handrkování. To mi říkalo, že se něco bude dít. Ale několikrát během podzimu jsem byl připraven připustit, že jsem se mýlil. Cena byla stabilní a já si připadal se svými předpověďmi jako blbec. Ale můj první odhad byl správný… 11.8.2020 jsem ve svém článku mimo jiné  napsal toto: 

Letos to ale bude zřejmě jinak. Nedokážu samozřejmě posoudit, jak vážný je rozsah čínských povodní, ale zřetelně vidím, že po několika letech se nikdo se zemědělci nehandrkuje o cenu a vykupuje se o sto šest. Cena je taková, že se hodně zemědělců ani nesnaží smlouvat. Mají pokryté náklady, letos budou slušně ziskoví a na konci roku se bude hodně investovat i opravovat, aby se nagenerovaly nějaké výdaje. 

Ti kdo tomuto byznysu rozumí, už zřejmě mají jasnou představu, kolik milionů tun všeho bude muset Peking nakoupit. Letos zřejmě lodě zase vyplují směrem do Žlutého moře a cena opět až do ledna pěkně poroste. Pak se všichni budou modlit, aby úroda v Brazílii, Austrálii a Mosambiku moc nevyšla a cena poroste až do příštích žní. 

Troufám si tvrdit, že cena pšenice může během zimy vystoupat o tisícovku i dvě na tuně. Lidem to prodraží chleba i krmení, ale skladovatelé budou mít pohádkové časy. 

Vy, co máte nějaké ty slepičky, či prasátka doma, nakupte si zásoby krmení co nejdřív. 

Čína, to není nějaká zemička třetího řádu. Oni mají spoustu peněz a mohou si letošní ztráty dovolit. Mohou si je dovolit mnohem víc, než si my můžeme dovolit zdražení chleba a masa. Oni tu cenu snesou a pokud budou muset, vyšroubují ji hodně vysoko, protože jediný nepřítel, který může Si-Ting-Pingovi opravdu zatopit, není USA a zákaz TikToku, ale normální hlad.  

Už od jara tvrdím, že letošní zima bude jedna z nejblbějších za dlouhá léta. Bude drahota, že kecům o dvouprocentní inflaci přestane věřit poslední hujer nejpozději v únoru. Zásobte se. Zavařujte, nakládejte, šlapejte zelí, dělejte kompoty. Ať máte alespoň na ten drahý chleba.  Pokud Čína vyhlásí nákupy, bude to fičák. 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč, Anonym 673,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Suchý 500,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Karel Jeřábek 163,- Kč

Celkem za měsíc: 15 364,00 Kč
Vybráno 43.89%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 827 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz
19 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)