Stát proti chudým L: Zákaz dětské práce
FVL
Děti by neměly pracovat ale učit se nebo si hrát. Navíc obvykle nemají žádnou kvalifikaci, takže jejich potenciální práce nese pouze velmi omezenou přidanou hodnotu. Zákaz dětské práce je chrání. Toto je velmi obvyklý pohled na věc, pojďme se na to ale podívat i z jiných úhlů.
Dětská práce je v Evropě v dnešní době téměř nemyslitelná. V rozvojových zemích ale není ani v současnosti vzácná, je to způsobené především extrémní chudobou. Dětská práce je pro lidi v dané oblasti způsob jakým se snaží svoji chudobu řešit. Kdyby byli bohatí jako Evropané, nebyl by důvod, aby děti pracovaly – alespoň v takovém měřítku. Pro tamní děti je často lepší pracovat a nehladovět. Je hrozné, že dítě nemůže chodit do školy a hrát si a místo toho pracuje, ale je to pro něho mnohem lepší volba, než trpět hladem a ještě extrémnější chudobou, což je přesně to, co by se dělo, kdyby nepracovalo. Když by se aplikovalo striktnější vymáhání zákazu dětí pracovat, tak by chudé děti přišly o možnost, jak se stát o něco méně chudé. Proto takový zákaz obecně nejvíce dopadá právě na nejchudší lidi, které má chránit. Záměr je určitě dobrý, jako u drtivé většiny zákonů, dopady jsou ale bohužel jiné. Jak řekl Viktor Černomyrdin (ruský premiér v 90. letech 20. století) „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“
V Evropě je situace trošku jiná, jsme oproti zbytku světa bohatí a tudíž tu dětská práce není potřeba. To ale neznamená, že její zákaz je správný. Některé děti třeba pracovat chtějí a stát jim v tom brání. Nemůžou tak efektivně nabírat zkušenosti a zlepšovat svoje schopnosti, které by pak mohly zhodnotit v dospělosti. Nemůžou si ani vydělat peníze, čímž jim stát brání opatřit si zdroje, které by mohly investovat do něčeho, co si chtějí koupit. Není racionální důvod, aby třeba 12 roční děti nemohly mít brigádu a vydělat si peníze.
Řešením je liberalizace, není důvod dětem zakazovat mít brigádu když jim je třeba 12 let. Obecně by se dalo říct, že v chudých zemích je zákaz dětské práce škodlivý a v bohatých částech světa zbytečný, protože vlastně neřeší žádný problém a pokud náhodou některé dítě chce pracovat, tak nemůže.
Autor: FrantzVonLibrntaun
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****
Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč
Celkem za měsíc: 12 449,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Latest posts by Redakce (see all)
- Kam až vede ekošílenství? - 25.6.2019
- O stupňování požadavků - 25.6.2019
- Demonstrace na pozadí celoevropského boje - 25.6.2019
Mohlo by Vás ještě zajímat
(7 votes, average: 3,86 out of 5)
Loading...
To by jste museli zakázat sociopatické školastiky.
Což znamená nepovinnou školní docházku když tam prolezou vysokoškoláci od lumenů dostanou 3-4% vědomostí pro život. ELITA
Děti by měly pracovat už doma od mala. Pomáhala jsem na zahradě, při stavbě domu, při malování, úklidu uhlí, kralikam trávu apod. Také jsme tak vedli i děti. Nedávno jsem oslovila čtrnáctiletou vnučku, aby pomohla se dřevem. Udělala gesto, jako že si dělám legraci. Oni dnes považují fyzickou práci za něco odporného.
U nás to bylo taky tak,dneska mladí stejně vedou i ňoučata….Pomoc na zahradě i doma je pro ně samozřejmostí…Vzpomínám si,jak ten nejmladší ještě neuměl mluvit (začal později), ale když někdo vyrobil na stole loužičku,tak hnedka vyrazil do kuchyně pro hadr a čistě to utřel.
Bez práce nejsou …” lenoši ” !!!
Přesně tak!Čím dříve dítě zažije příjemný pocit z VLASTNÍCH vydělaných chechtáků,tím líp
Tenhleten článek mi úplně promluvil z duše!!!
Já jsem poprvé pracovala v patnácti,byla to roznáška nedělních novin.Na 28,- Kčs vyplacených “na dřevo” jsem byla velmi pyšná.Sice jsem se proběhla hornatým terénem (bylo to v Železném Brodě),ale zas dárečky od místních občanů v podobě zahradních přebytků byly milé
Když jsem se vrátila na intr,tak jsem část směnila za škvarky z Kyjova a Hodonína a vypukla žranice
Můj syn začal pracovat ve třinácti.Vzala jsem si “na sebe” úklid dvou baráků,uklízel a prachy inkasoval on…Moc se nepředřel,byly to kikánské domy,pod půdou vylil vědro vody a smetákem ji zahnal až do sklepa
Za stržený peníz si kupoval trička a mikiny v Benettonu,byl(na rozdíl od matky a od sestry) módeman
Moje ňučka poprvé pracovala asi v osmi.S kamarádkou napekly takové šišaté sušenky,říkaly tomu kukís.Úklid kuchyně přenechaly rodičům a vyrazily k obecní pumpě.
Sušenku sice prodaly jen jednu,ale zasejc se poučily,co je to špatný obchodní záměr
Sušenky byly moc dobré,do večera bylo po nich.
Jo,a ještě jsem si vzpomněla,jak syn asi v šestnácti dělal o prázdninách brigádu v lahůdkářství.Patřil k tomu i roznos chlebíčků po okolních prodejnách.
Bylo to v létě,měl jenom krátký plášť,na palici blonďatou natrvalenou”angelu” a tak si stěžoval,že ho někde páni vedoucí plácali po zadnici.Že prý tak pěkná slečna jim ještě nikdy chlebíčky a ruská vejce nenosila
15 rokov nie je dieta, tak vo cem melete sodruzka.
školní brigády byly za bolševiků naprosto běžné.
a doma ? Jako tříleté klouče jsem s babičkou hrabal dvoreček.
Skvělý návyk, člověk se v dospělosti práce neštítí
Nepleťe si pomoc s prací.
Že dítě pomůže v kuchyni nebo na zahradě je samozřejmé. Ale pracovat někde za peníze v 8 nebo 12 letech?
To si děláte pr del.
OK, ať si v 15 nebo 16 letech nejdříve najde brigádu. Ale mladší děti by pracovat neměly.
Ale ať si každý dělá co uzná za vhodné.
V Americe je celkem běžné,že dvanáctiletý roznáší letáky nebo za úplatu seká sekačkou sousedovi zahradu.
U nás by to neprošlo
Když neni zvyklé pracovat doma, na brigádě je k ničemu.
Ono jde i o to,aby včas poznalo že prachy vydělané VLASTNÍ činností jsou zajímavější,než prachy vylouděné od příbuzných.
Minimálně to zvýší sebevědomí prcka.