RUSKOSSSR
17.7.2019
Kategorie: Historie

Sovětský svaz. A může nestraník souložit s nestranicí?

Sdílejte článek:

HELENA VLACHOVÁ

Na soudruhy lidé vymysleli bezpočet vtipů. Na vedoucí úlohu strany, která sebe nazývala hegemonem. Přejme si, aby se už takový podobný hegemon v naší zemi nikdy neopakoval.

  • Motto “Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost.” (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 15.2)

Na soudruhy lidé vymysleli bezpočet vtipů. Na vedoucí úlohu strany, která sebe nazývala hegemonem. Přejme si, aby se už takový podobný v naší zemi nikdy neopakoval.

Teď onen vtip o tom, zda může nestraník souložit s nestranicí? Může, ale stranice musí penis zavádět sama, aby zůstala zachována vedoucí pozice strany. O tom se ve své knize Deník udavače zmiňuje Zdeněk Jarchovský. Popisuje v ní své VŠ studium v sovětském Leningradu, dnes St. Petrohradu. Tam odešel studovat, protože to byla jediná možnost, u nás studovat nemohl s ohledem na kádrový profil svých rodičů.

Už se ani nedivím, že se za bolševiků nemohlo volně cestovat po Sovětském svazu, který soudruzi nazývali zemí, kde zítra znamená již včera. Tamní život se odvíjel v celkové bídě, nic nebylo k dostání a jediné, čeho bylo dostatek, byla všudypřítomná vodka. A vzhledem k tomu, že nám soudruzi prezentovali Sovětský svaz jako zemi neomezených možností, nebylo žádoucí vše vidět na vlastní oči. Protože pak musel každý prozřít. A myslím si, že tomu je i dodnes. Alkoholismu se země nezbavila, bídy a žebráků přehršel a k tomu oligarchové. A samozřejmě nesvoboda a bezpráví.

Ve své knize vše Jarchovský popisuje s nadhledem a vtipem, což mu zřejmě pomáhalo, aby svá studia zvládl. Popisuje otřesné podmínky na VŠ kolejích, kde se usídlily štěnice a oni byli od nich pokousáni. Sprchy se nacházely v přízemí budovy a autor vše popisuje následovně: “Pádil jsem chodbou jak jelen, byv do prdele střelen. Džo mě zavedl do suterénu. Uprášená žárovka osvětlovala dvě prkna spojená kolmými špriclíky, aby se nesmekala. Lávka vedla ještě níž do šera. …Dál vedly dvě chodby osvětlené ještě hůř než vchod. Opadané kachličky, na podlaze dřevěné rošty, ze zdí trčely dráty, trubky, armovací železa. Naše kolej stála na základech domu vybombardovaného za války. Nějakým zázrakem se jeho sklep dochoval i s teplou vodou, osmý div světa.” Dlužno dodat, že teplá voda tekla jen krátce, zanedlouho byla zastavena.

Autor se dále zmiňuje i o otřesném zásobování, většina obchodů zela prázdnotou, a když přijely nákladní vozy se zbožím, lidé se automaticky stavěli do front, aniž by věděli, jaké zboží přivezli. Ale vyplatilo se stát na cokoli. Když přivezli boty, každý popadl jeden pár obuvi bez ohledu na velikost. Poté si mohli vzájemně boty vyměňovat. Pokud jde o základní hygienické zboží, to bylo naprosto nedostatkové. Většina populace používala Komsomolskou pravdu. Dále se můžete v knize dočíst i o tom, že většina bytů neměla koupelny, a byly-li jaké, byly využívány jinak. Jako skladiště, temná komora, dílna, dokonce i k uskladnění brambor. Z tohoto důvodu se můžeme domnívat, že obyvatelé Sovětského svazu byli s hygienou na štíru.

Jak autor popisuje toalety. “Záchodové mísy jsou zcela běžné jako v Evropě, jen jim chybí prkénka, proto většina uživatelů nejdříve vyleze na okraj mísy a zároveň s podřepem sundává kalhoty. Kdo fakt nepotvrdí, lže, nebo se jen bojí, protože kabiny velmi často nemají ani dveře. Jedná se o mírně akrobatický prvek, schválně si to doma zkuste při otevřených dveřích. Studenti ze vzdálenější Asie si výkon ještě ztěžují, balancují na míse s láhví vody v ruce a lijí si vodu za záda. Proto odlišují ruku na jídlo od té druhé.”

Za zmínku rovněž stojí návštěva kina, kde autor viděl prima film “Andrej Rublev.” “Až se mi dělalo špatně, zástup poutníků s vybodanýma očima, bratr bratra pálí rozžhaveným křížem a pak mu nalije vroucí smůlu do úst. V hledišti seděly rodiny s dětmi, které si zvykaly.” Nelze se divit, že lidský život nemá v Rusku žádnou hodnotu a nikdy neměl, když k tomu byly děti vedeny odmalička.

Při čtení knihy jsem se vrátila do dob, kdy v mém rodném městě sídlila sovětská posádka, za což můžeme “poděkovat” našim soudruhům. Sovětští vojáci a jejich oficíři s rodinami zdevastovali okolí našeho zámku i míst, kde bydleli, protože vyhazovali veškerý odpad z oken. Plenili, kam vkročili. Pamatuji se, že jsem jednou v obchodě s dámským oblečením narazila na sovětského oficíra s jeho poskokem. Oficír koupil úplně všechny podprsenky, které v obchodě měli. V jeho domovské zemi se ženám o samozřejmosti, jakou je podprsenka, mohlo jen zdát. Pro oficíry ze Sovětského svazu byla naše země něco jako Západ, protože se u nás dalo ještě něco zakoupit. Ale pak také přišly dny, kdy nebyl k dostání toaletní papír, dámské vložky, zubní pasty, deodoranty…Okupace nám přinesla nejen velkou nesvobodu, ale došlo i k drancování ekonomiky, ničení životního prostředí.

Dalo by se napsat velmi mnoho o tom, co vláda KSČ v naší zemi způsobila. Z devastace, kterou tu komunisté zanechali, se budeme vzpamatovávat ještě mnoho let. Proto bychom měli být v jednání s nimi stále obezřetní, protože se jim po zkušenosti, kdy byli hegemonem, nedá věřit vůbec nic. To, že se současná vláda opírá o komunisty, je velký krok vzad. Nic dobrého pro Českou republiku. Jako by nám těch čtyřicet let jejich vlády nestačilo…

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 490 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 2,62 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
199 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.