21.9.2013
Kategorie: Společnost

Solidarita s nožem na krku

Sdílejte článek:

OD: VILÉM BARÁK 21|09|2013

Solidarita znamená dobrovolné porozumění, soudržnost, podpora. Nejsilněji působí uvnitř rodiny, ale pociťujeme ji i vůči dalším členům společnosti. Hledat souvislosti mezi solidaritou a vládním přerozdělováním je ale naprosto pomatené. Všechno, co politici tak blahosklonně rozdávají, musí být lidem prostřednictvím daní napřed sebráno. Slib poskytnutí léků zdarma nebo zvýšení příspěvku na bydlení je vlastně podněcováním ke krádeži, pravda, kryté zákonem. Stát nikdy neměl a nemá žádné vlastní, natož čisté peníze, snad s výjimkou těch, co si sám tiskne (falšuje). Může se nanejvýš “chlubit” dluhy a majetkem získaným v dlouhé historii tzv. pozemkových reforem (vyvlastňování šlechty a tzv. velkostatkářů), znárodňování hutí, dolů, bank i živnostníků, konfiskací a perzekucí, např. Židů a Němců. Vše co se privatizuje, bylo dříve ukradeno.

 

 

Skutečná solidarita odehrávající se mimo totální kontrolu státu je všem socialistům trnem v oku. Nerozpakují se rozbíjet rodinné vazby porodným, přídavky na děti, sociálními dávkami nebo pohřebným. Štědrá ruka “státu” vede obecně k tomu, že přestáváme být schopni obdarovávat. Stále častěji si říkáme:”Když platím tolik daní, ať se stát postará”. Na druhé straně se štítíme přijímat dobrodiní od jiných lidí. Nevím proč. Vždyť požadavek na dětské přídavky či jiné dávky vznesený v televizi, novinách nebo v korespondence s poslanci je pouze pohodlnější způsob žebroty, než vysedávání na kostelních schodech.

 

Státní “solidarita” a sociální smír se staly novým náboženstvím, jejímž prostřednictvím politici manipulují s veřejností a skrze něž vládnou. Tato “učení” má svá dogmata (o rovnosti, o škodlivosti zisku, o nelidskosti kapitalismu, o morální nadřazenosti kolektivismu), proroky, svaté, Desatero v dnes již skoro naplněném Komunistickém manifestu, ale i kacíře (odpůrce totality, libertariány). Žádný normální člověk nespatřuje problém v tom, být solidární se skutečně hendikepovanými a nemohoucími. Nechápe ale, proč jsou jeho peníze, bez jeho souhlasu zneužívány k podpoře líných a neschopných, ať již to jsou lidé nebo firmy. Každý také má vlastní priority a měřítka potřebnosti. Jeden podporuje Armádu spásy, jiný by nejraději pomáhal církevní charitě a někdo, zcela legitimně nehodlá platit na nikoho, nebo pouze na svoji rodinu.

 

Dobře si všimněme, jak chápou slovo solidarita politici, bohatí levicoví “intelektuálové” a voliči rovnostářských partají. Vždy chtějí rozhazovat z cizího (ať platí ostatní), nikoliv ze svého. O přerozdělování nejvíce hovoří právě politici, společenská kasta, která žádné daně neplatí a jsou stejně jako úředníci jejich čistými spotřebiteli. Kdyby tito “spasitelé” opravdu věřili v to, co hlásají, rozdali by již dávno veškerý svůj majetek bezdomovcům, žebrákům, Zetoru, Nové Huti, zemědělcům, bankám atd. Protože nic takového neudělali, nemají vůbec žádné právo se pokrytecky dožadovat nápravy sociálních rozdílů. I kdyby však začali bydlet na lavičce Hlavního nádraží, lidi s jiným názorem to vůbec nemusí zajímat.

 

 

Tzv. solidarita má být nástrojem pro udržení tzv. sociálního smíru. Jak už toto slovní spojení napovídá, jedná se o vztah vydíraného a vydírajícího. Zcela jasně se přiznává nebezpečí, že pokud méně úspěšná, chudší a závistivá většina nedostane “chléb a hry”, zaútočí na bohaté. Namísto toho, aby stát a jeho represivní složky zajišťoval nedotknutelnost majetku, pomáhá ještě vybírat výpalné. Zloděj se zbraní v ruce bere majetek zpravidla bohatším (vyrovnává sociální rozdíly) a také často u soudu prohlašuje, že měl hlad a děcka potřebuji jíst. Socialista neriskuje ani to číhání v tmavém průjezdu a na vzpurného daňového poplatníka pošle aparát berních úředníků, exekutorů, policistů a soudců, který sama oběť musí zaplatit.

 

Hlasatelé sociální rovnosti ignorují fakt, že mít “většinu”, moc a přesvědčení o morální převaze svých myšlenek, neznamená mít zároveň pravdu a právo někoho nutit k “solidaritě”. Co na tom, že vznikají majetkové nerovnosti a bohatší jsou ještě bohatší. Ať někdo létá ve vrtulníku a jezdí v pěti Jaguárech. Prosperitu společnosti, a to i pro chudé, nevytváří přerozdělování, ale práce, píle a ochota riskovat.

 

 

ZDROJ: Vilém Barák

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč

Celkem za měsíc: 14 821,54 Kč
Vybráno 42.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 22 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.