rodina
28.1.2020
Kategorie: Ekonomika

Sociální stát – slepá kolej politiky?

Loading...
Sdílejte článek:

LUDĚK FRÝBORT

Chodím hlavní ulicí naší čtvrti a nemohu si nevšimnout množství slepých výloh, ztemnělých místností s prázdnými regály za zaprášenými skly…

Nu ano. Kdosi tady s velkým nákladem založil živnost, začal prodávat knížky, starožitnosti, nábytek, obchod mu ale nešel, za dva za tři měsíce vyčerpal své finanční rezervy a nechal toho. Ze všeho mu zůstaly dluhy, jichž se do konce života nezbaví; a třebaže to nejsou mé dluhy a má zhroucená naděje, jímá mě lítost.

 

Něco tady nehraje. Nedosahuji svým důchodem oněch šedesáti procent příjmového průměru své země, určených — nevím kým — za hranici chudoby, přesto jsem poněkud alergický na všechnu tu starost o chudé, nezaměstnané a jinak znevýhodněné. Kdekdo o ně pečuje, politika, charitativní spolky, církve, sociální úřad, pracovní úřad, celé jedno zvlášť k tomu účelu zřízené ministerstvo; ztroskotá-li drobný podnikatel a ocitne se v nouzi hlubší, než v jakou může upadnout kterýkoliv nezaměstnaný (protože ten je aspoň na nule), dočká se péče leda od berňáku. Zato péče důsledné, halíř neodpouštějící. Neděláme něco naopak? Měli bychom už jednou odvyknout představě, že nic neprodukující chudák je základ společnosti, kolem nějž točí všechna starost; jím má být občanská vrstva tvůrčí a produktivní. Dopomůže-li se jí k nabytí majetku, budou z toho těžit i méně osudem obdaření. Obráceně to nefunguje. Ale vykládej to těm, kdo jsou potíráním chudoby živi, a dobře živi.

Pomoc nuzným, stejně jako vzájemná pomoc v rámci rodiny přestala být samozřejmou nutností, když ten závazek na sebe vzal stát se svou byrokracií. Sociální péče, původně koncipovaná jako utišující prostředek pro nemajetné vrstvy, aby se nedaly tak snadno pobláznit revolučními hesly, se stala uznávaným zdrojem obživy, jemuž je nezřídka dávána přednost před námezdnou prací. Tím také dostává partajní politik do ruky nástroj korupce: volte nás, lidičky, a my se postaráme o vaše blaho líp než ti druzí, ti sociálně bezcitní! Naše slavné a přenezbytné, za holou svátost pokládané sociální systémy se tak staly účinnou školou nezodpovědnosti, myšlení od snídaně k večeři. Neuškodilo by trochu přibrzdit. Aby se práce znovu začala vyplácet; aby mezi příjmem z práce, jakkoli nízkým, a sociální podporou zela mezera, již stojí za to překročit. Aby se pomoci dostávalo osobám skutečně potřebným, bez vlastní viny v nouzi upadnuvším, ne lajdákům z přesvědčení a z povolání; aby se péče a ochrana státu týkala ve vyšší míře občanských vrstev hodnoty vytvářejících než je konsumujících.

U počátků sociálního státu byla dobrá vůle a příkaz mezilidské solidarity. Vyklubal se z něj žravý Otesánek, schopný pohltit nejen vše čeho nabyl občan pilný, nýbrž i čeho vůbec nenabyl a ani jeho vnukové nenabudou. Deficitní rozpočty a jiné neřešitelnosti jdou nejméně z poloviny na jeho konto, což ale představuje menší část maléru. Horší je demoralisace společnosti. Občánek sice ví, že milostivý erár může vynaložit k uspokojení jeho potřeb jen část toho, co mu vytahal kapes; zbytek pohltí sociální byrokracie, o jiných příživnících pomlčivše. Ale nevadí mu to příliš, hlavně že má iluzi jistoty. Ví také, že co z něj stát nevyždíme na příspěvcích do sociálních pokladen, musí si vydlužit na účet budoucnosti. Ale ať se starají potomečkové jak z té bryndy ven, my žijeme teď.

Tak se jedna po druhé rozpouštějí v kyselině sociálního státu ctnosti, z nichž vyrostla a na nichž svůj úspěch postavila západní civilisace: předvídavá starost o zítřek, spolehnutí na vlastní síly a schopnosti, odvaha pouštět se do podniků s ne zcela zaručeným výsledkem, a nakonec i ta solidarita, co je kolem ní tolik řečí. Proč hodit žebrákovi korunku do čepice, když pobírá sociální podporu. Proč se starat o dědečka, když ho můžeme odšoupnout do domova důchodců.

Nakynul během posledního sta let bumbrlíček Stát, až z toho jde hlava kolem; to proto, že si umínil zasahovat do čím dál širších oblastí občanova života, že opředl byrokratickými složitostmi, s čím si naši pradědové dokázali poradit buď v kruhu své rodiny sami, nebo obecní rada v hospodě u piva. Nač za císaře pána Františka Josefa I. stačilo jedno lejstro s podpisem zodpovědného úředníka, žádá si dnešek lejster stohy, sloužících největším dílem tomu, aby se z ouřednictva sňal jakýkoliv stín zodpovědnosti. Aby se v každé situaci dalo povědět — to já nic, prosím, já jsem jen konal v rámci platných předpisů.

  • Luděk Frýbort

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2020: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Koubský 500,- Kč, Jiří Nováček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Pavel Janeček 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, ing. Jiří Lechner 800,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Josef Malý 250,- Kč, MUDr. Jiří Roh 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Mario Valent 484,78 Kč (20 eur), Karel Kubela 50,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Jurášek 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč


Celkem za měsíc: 16 237,78 Kč
Vybráno 46.39%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 036 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (28 votes, average: 4,71 out of 5)
Loading...
loading...
Loading...
34 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.