SOCIALOBCHOD
9.7.2018
Kategorie: Historie

Socialistické peklo aneb Co nebylo k dostání

Sdílejte článek:

RN 

Zavzpomínejme na dobu dávno minulou, dobu reálného socialismu, kdy naše životy neměl ovládat trh.

Marnost reálného socialismu

Jeden z mnoha vtipů popisujících socialismus hovoří o tom, jak dopadnou dvě krávy, které vlastníte. Za socialismu vám je vláda sebere a dá je do chléva s ostatními kravami. Vy se pak budete muset starat o všechny krávy a za to jako družstevník dostanete několik sklenic mléka. Soudruh Lenin měl vlastně pravdu, socialismus byl manifestací převratné éry elektřiny: do práce se chodilo s odporem, na plat se čekalo s napětím a vedení se nebylo možné dotknout.

Reálný socialismus byl možná érou, kdy bylo na vtipy více času, i když byli všichni zaměstnaní, zřídkakdo se předřel. A že by se někomu zachtělo zamířit tam, kde vládne nezaměstnanost a kde není nutné plnit plán na 100 %? Ne to nebylo myslitelné, nikdo nesměl vystoupit. Byl o tom i vtip, ve kterém se paní učitelka ptala dětí, jak by popsaly socialismus.

Děti se opravdu předháněly: „Socialismus je jako modré nebe zalité sluncem.“ „Je jako šumící les, kde vítr ševelí a příjemně ochlazuje.“ Tu zvedne ruku Pepíček a vyhrkne: „Vždyť socialismus je jako loď na rozbouřeném moři!“ „Aha, Pepíčku, to myslíš asi bezpečí velké zaoceánské lodi, která nás veze ke světlým zítřkům?“ Pepíček odvětí: „Ale ne, všem je špatně, ale nikdo nemůže vystoupit!“

Obrázek 1: Socialismus patří v porovnání s kapitalismem k oponující škole ekonomického myšlení. Rozdílem je míra toho, jak vláda do ekonomiky zasahuje; kolik je toho ponecháno působení trhu a kolik je toho plánováno.

Socialismus a kapitalismus - porovnání

Socialistické hospodaření slibovalo mnohé, ale schopnost řídit ekonomiku a produkovat to, co mělo být rozděleno, silně pokulhávala. A tak odpověď na otázku „Co je na tom, že socialismus představuje zlatý věk“, vysílaná v Rádiu Jerevan, zněla: „V principu ano, ovšem nemůžeme říci, že je všechno zlato, co se třpytí.” Pro úplnost zbývá dodat, že toto rádio bylo smyšlené, bylo hypotetické a vytvořené pro potřebu vyprávění vtipů. Byla to alegorie, odpovědi představovaly terč žertů útočících na socialistickou či komunistickou ideologii.

Co všechno nebylo k dostání a socialistické peklo

Řada těchto vtipů překvapivě velmi výstižně postihuje tehdejší dobu. Když vezmeme něco ze soudku nedostatkového zboží, front a čekacích dob, můžeme vzít třebas otázku směřovanou na Rádio Jerevan doptávající se: „Co bylo dříve: vejce, nebo slepice?“  Odpověď zněla: „Co bylo dříve? Všechno, maso, vejce, máslo, cukr,…“ Jakási paní prý zaslechla, že mají v Moskvě maso a ptala se, zda bude i ve Smolensku. „Ano, výstava je putovní“, zněla odpověď.

V různých obměnách koloval vtip o nedostatku střeliva. Kráčí si to pan Novák a zastaví se u masny a nahlas si pobrukuje „maso není“. Jde dál kolem smíšeného zboží a nahlas pronáší: „Zase už není toaletní papír!“ V tomto okamžiku ho dožene příslušník Veřejné Bezpečnosti a říká: „Občane, vyvarujte se těchto pobuřujících řečí, dříve by vás zastřelili. Máte štěstí, dnes vás jen napomenu.“  Když esenbák odejde, chlápek nepřestává…“už i ty patrony jim došly!“

Obrázek 2: Fenoménem socialismu byly fronty a pořadník. Čekalo se v podstatě na všechno, pokud nebyly regály prázdné, byly úhledně zarovnány zbožím, které se moc neprodávalo, nakupovalo se „podpultově“ a pod rukou.

Socialismus - fronty a prázdné regály

Terčem vtipů se v tomto ohledu stalo i socialistické peklo. Zemřel drobný zlodějíček a pekelník se ho ptal: „Tak co, hříšníku, chceš raději do pekla socialistického, nebo kapitalistického?“ Když se hříšník zamýšlí, zjevuje se duše, která radí: „Radím ti, vyber si to socialistické.“ „A proč by mělo být lepší?“ Následuje odpověď vskutku vystihující nedostatek socialismu: „V pekle kapitalistickém budete ležet na lůžkách s hřebíky a bude vás přejíždět parní válec. V socialistickém to bude stejné, jen s tím rozdílem, že někdy nebudou hřebíky, jindy zase někdo ukradne kladivo, nebo bude válec rozbitý. A když už to bude vypadat, že by to mohlo fungovat, bude obsluha válce natolik opilá, že nebude moct řídit.“

Ptá se posluchač Rádia Jerevan:  „A proč že to stojí kapitalismus na pomezí propasti?“  „Aby se mohl dívat dolů na socialismus.“ V socialismu se projevoval nejeden šlendrián, což postihl i vtip s jednou zřícenou novostavbou. To se stavěla škola, která nedlouho po dostavbě spadla. Věc začala vyšetřovat vytvořená komise. Nejprve zašla za cihlou. Cihla vypověděla: „Já cihla jsem do ruda pálená a to si mě dovolujete obvinit?“ A tak se šlo za pískem: „Já, písek rukama proletářskýma prosívaný, jak bych mohl být obviněn?“ I vydali se za cementem. Ten ale už z dálky křičel: „Mne s tím neotravujte, já tam vůbec nebyl!“

Se Sovětským svazem na věčné časy

Předchozí vtip o zřícené budově existuje i v obměně, vystihující, jak Československo bylo vazalem a satelitem Sovětského svazu. Budova, která spadla, byla novou budovou Ústředního výboru Komunistické strany Československa, a protože bylo zabito mnoho soudruhů, museli události prošetřit experti ze Sovětského svazu. Cihla být viníkem nemohla, byla přece doruda vypálena v Sovětském svazu…

Terčem tehdejších vtipů byli i vrcholní komunističtí funkcionáři. Časté byly vtipy o tom, jak se setkal, jednal, nebo příkazy vstřebával československý prezident Gustav Husák při schůzce s Leonidem Brežněvem jako nejvyšším představitelem Sovětského svazu. Tak třeba když se setkal Husák s Brežněvem, Brežněv se vyptával: „Jak jste na tom s pšenicí?“ „Překročili jsme plán o 12 procent.“ „Dobře, tak pošlete na jih 30 vagonů. A jak jste na tom se sklizní brambor?“ „Žádný problém, plán byl splněn.“ „V pořádku, na sever tedy pošlete 60 vagonů“.  Do třetice se Brežněv ptá: „A jak jste na tom s houbami?“ – zde odpověď radostná není, letos se neurodilo. Ale není co truchlit, Brežněv nabízí bratrskou pomoc: „Žádné strachy, hned příští týden gardu kozáků i s rodinami.“

Obrázek 3: Proslulý soudružský polibek z dob, kdy českoslovenští vrcholní představitelé se jezdili radit do Moskvy a Česloslovensko bylo satelitním státem Sovětského svazu.

Socialismus - Brežněv a Husák

Dejme ještě jeden z nejvyšších pater. Vyšel si to Husák z pražského hradu na procházku po okolí a začal sbírat balvany. Kameny vždy pečlivě prohlédl, očistil a uložil je do aktovky. Když to dělal několik hodin, začala se ochranka obávat o jeho duševní stav. Pro jistotu dali avízo do Moskvy a zeptali se: „Co máme dělat, nevíme si s ním rady.“ „Sakra,“ vypadlo z Brežněva, „to nám zase přepojili linku na Lunochod do Prahy!“

Byly to zvláštní doby. Tak třeba jedna soudružka učitelka dětem v první třídě vyprávěla: „Děti, těšte se, až nastane komunismus, to se bude v obchodě rozdávat všechno zadarmo.“ Pepíčkovi to nedá a směřuje otázku do Rádia Jerevan: „Kdy u nás bude ten skutečný komunismus?“ Odpověď je zdařilá: „Až bude i v bance samoobsluha.“

Vzpomínáme na dobu rozdělení Evropy na dvě části, mezi kterými byla železná opona. I to popisuje přiléhavý vtip. Děd se synem se procházejí u západní a kvůli drátům nedostupné hranice. Vnuk vyzvídá: „Dědečku, kdo je vlastně tam za těmi dráty? Děda kývá hlavou a odpovídá: „Pepíčku, to vlastně my jsme ti, co jsou za těmi dráty.“

Obrázek 4. V dobách studené války a sovětské éry jsme z pohledu geopolitického patřili k satelitním státům, protože „sovětská unie“ chtěla přebudovat tyto země k obrazu svému. Dobové heslo znělo „pracuj a šetři“.

Socialismus - železná opona

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeněk Poslední 200,- Kč, Miloslav Konopiský 300,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Hynek Charous 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Robert Knopp 126,80 Kč (5 eur), Stanislava Kovaříková 200,- Kč, Hana Tomová 150,- Kč, František Dvořák 300,- Kč, Ivana Stupková 500,- Kč, Růžena Neuwirthová 200,- Kč

Celkem za měsíc: 48 492,60 Kč
Vybráno 138.54%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 26 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 3,65 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
154 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.