27.5.2013
Kategorie: Společnost

Socialismus nefunguje … u nás, ve Francii ani ve Švédsku

Sdílejte článek:

KAREL PAVLÍČEK 27/05/2013

Ani bohatý stát s produktivním hospodářstvím nesmějí spravovat lhostejní paraziti, ale lidé vybavení sociální inteligencí schopní empatie, zastávající principielní morální zásadu o odměňování podle zásluh na svobodném trhu, ne podle přístupu ke státnímu rozpočtu, jak se dnes běžně praktikuje v evropské politice. 

 

 

 

Zde na Pravém prostoru vyšel článek „Jak sociální stát zničil Švédsko“. Je od rodilého Švéda střední generace, který zde žije i pracuje. Autor považuje za hlavní zlo nově vzniklou filozofii a morálku, kdy se každý občan dožaduje práva být státem zabezpečen bez ohledu na vlastní zásluhy. Stát má případně poskytnout i dobře placené místo, bez velké zodpovědnosti a s minimální námahou. Výsledkem je, že vznikla společnost lidí závislých, kteří se nemohu radovat z vlastních úspěchů a svobody, místo toho přicházejí na to, že nejsou schopní pocitů jako je hrdost, čest a empatie. Výsledkem je, že velká část občanů konzumuje antidepresiva a roste počet sebevražd velmi mladých lidí.

 

Další švédští ekonomové varují USA. Ze závěrů jejich studie o výdajích na fungování sociálního státu vyplynulo: Před 50 lety americká i švédská vláda vydávala v poměru k velikosti ekonomiky stejných 27 procent. Zatímco se však v USA velikost vládních výdajů, i přes rozmáchlé sociální výdaje 60. let, zvýšila jen mírně na 33 procent, ve Švédsku se od počátku 90. let vládní výdaje dostaly až na 60 procent HDP. A zatímco Amerika se po válce udržela jako jedna z nejbohatších zemí světa, Švédsko postupně upadalo. Ještě v roce 1970 to byla z hlediska příjmů na hlavu čtvrtá nejbohatší země světa, do roku 1993 se však propadla až na 17. místo. Ve Švédsku krachuje firma SAAB a Volvo koupili z části Číňané.

 

Tyto ponuré zprávy by úvodem stačily, aby si člověk udělal obrázek o tom, že v téhle zemi není něco v pořádku. Pro nás je problematika zajímavá hlavně proto, že Švédsko je uváděno jako příkladný a následování hodný stát a hoši z ČSSD mají velké preference a spolu s KSČ se chystají předvést nám sociální model v barvách oranžových a červených, zatím od řečnických pultů hlavně v růžových.

 

Sleduji pozorně záměry a výkony tak zvaných sociálních inženýrů a dospěl jsem k závěru, že je všechno jinak, dokonce už velmi dlouho. Nejde ani tak o výsledky jejich činnosti, jako o počátek děje. Od jisté doby vytváříme přebytky, dokonce čím déle, tím větší, takže je na světě něco lukrativního k mání. Když se vytvoří určitá vojenská převaha, je to jednoduché. Vypíšou se daně a poplatky. Ještě trochu žvanění o tom, že to tak musí být, jak je to v Listině práv a svobod a ústavní soudci vážně pokyvují hlavami za to, že jsou na výplatní listině, že je všechno v právním pořádku a vzniká prapůvodní formace – parazitizmus. Je už na světě aspoň pět tisíc let. V poslední době se velmi rozšířil, stal se programem vládnoucích. Švédsko neničí socializmus, ale parazitický styl výkonu vlády. Jakmile podle autora článku, babička odevzdala příspěvek na chudé, zjistili určití hoši, že odkudsi tečou peníze a že by bylo velmi příjemné nenechat ten penězovod vyschnout a trochu odvrátit do vlastních kapes. Jmenovat se to může už potom jakkoliv. Místo dobrovolné obětiny na oltář nějakého boha, pokud možno k snědku, bude lepší udělat z toho daňovou povinnost podle zákonů, pokud možno hojných. A teoretiky, kteří píší doktorandské práce o tom, že je to tak nejlepší a kulturní pracovníky, kteří skládají ódy na svobodu. Novináře a televizi, kteří jen opatrně oznamují, že je někde povodeň, jinde sucho, trochu korupce a že se krade, ale hlavně v obchodech, jinak je všechno v pořádku.

 

V podstatě není velký rozdíl mezi ČSSD, ODS, KSČM a ostatními stranami. Všichni parazitují na státním rozpočtu. Není podstatný rozdíl mezi Petrem Nečasem a Kim Čong unem, jen v počtu obětí. U Petra jde o stovky u Kima o miliony, oba jsou paraziti se shodným způsobem myšlení a oba vedou národy do katastrofy. Mimochodem ve Švédsku mladiství zapalují auta a školy, jen tak. Nemají program ani ideu, jen protestují. Tohle nebezpečí se pravděpodobně rozšíří.

 

Ale ještě existuje řešení, jak jsem ho uvedl v dalším článku. Existují totiž lidé, kteří jsou vybaveni sociální inteligencí. Především dokáží poznat, že jsme v nebezpečí. To je rozhodující příznak jejich rozumových schopností. Jsou rozhodnuti hledat řešení za cenu vlastního nasazení. Jsou empatičtí, budou zkoumat jak fungují exekutoři, jestli je Průkaz energetické náročnosti povinností vlastníka domu nebo jestli je to nesmysl, proč roste nezaměstnanost, také co je mravní bída a morálka, jaké jsou povinnosti vládnoucích. Na rozdíl od zásad parazitů – každému podle jeho potřeb, když výška kořisti je dána tím, kolik ovládá pušek, se ti inteligentní řídí odvěkou zásadou – každému podle jeho zásluh, na svobodném trhu. Ještě příklad z historie: Dr. Semmelweis ve Vídni v 19. století zjišťoval, na rozdíl od ostatních lékařů, proč v jedné porodnici umírá více rodiček než ve druhé. Dělal to dobrovolně a bezplatně, byl empatický. Nakonec to dokázal i za cenu vlastního zdraví.

 

 

Žádná legislativní smršť. V podstatě nám stačí desatero a trestní zákoník. Pro výkon správy státu jen úředníci a inteligentní politici, kteří se živí vlastním přičiněním na svobodném trhu, svoji činnost dělají dobrovolně a zadarmo. Lze totiž předpokládat, že v budoucnu, růstem produktivity práce, bude trh v určitém segmentu zásobovat jeden podnik. Je proto nezbytně nutné dělit se i o práci rozhodováním lidí, kteří jsou tuhle choulostivou záležitost schopní vyřešit. Možná bude potřeba opět zřídit podniky se státní účastí, kde by pracovali ti, kteří nemají práci. Opět jde o uplatňování zásady NIKDO NESMÍ DOSTAT NIC ZADARMO. Mimochodem takto řeší ve Švýcarsku soužití s místními Romy, kdy jsou jejich jakékoli sociální služby od státu, podmíněny jejich výkonem na pracovišti, které jim pracovní úřad poskytne.

 

Opakuji, jde o vysoce náročnou intelektuální činnost, kterou jsou schopní pouze lidé s logickým mozkem, bohužel ne paměťovým. Ve staré Číně byli vybíráni pomocí objektivních testů. Určitě by se podobný postup dal zavést i dnes, ve zbytku světa. Můžeme žít také v naději, že do 10 let bude vyvinut počítač, který si bude nejen pamatovat, ale i logicky myslet. Potom se zbavíme dnešních primitivních vykonavatelů násilí, kteří žijí jen díky vybírání nekřesťanských daní a zůstane jen problém, jak naložit s rostoucím bohatstvím. Potom snad budeme opět používat zásady, které měla každá hospodyňka vyšité do plátna nad stolem v kuchyni. Kdo nepracuje ať nejí, brzo vstávej, brzo léhej na jiného nespoléhej a podobně.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč

Celkem za měsíc: 44 682,80 Kč
Vybráno 127.66%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 17 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.