netbyznys
14.3.2019
Kategorie: Ekonomika

Smrt Internetu

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ/J. TEPPER

Internet zamýšlený jako otevřený, svobodný a decentralizovaný je teď pod dominancí hrstky společností, které kontrolují, co můžeme vidět a co můžeme říkat.

Internet byl zamýšlený jako otevřený, svobodný a decentralizovaný, dnes je ale kontrolován hrstkou společností, což s sebou nese chmurné důsledky pro společnost i ekonomiku. Z internetu se stal protiklad toho, s jakým záměrem byl vytvářen.

Počátkem 60. let začal Paul Baran, inženýr u RAND Corporation, přemýšlet o potřebě komunikační sítě, která by přežila jaderný úder. RAND dostala od Pentagonu kontrakt na vytvoření systému, který by fungoval, i kdyby jeho části byly zničeny jadernými údery. Zamýšlen byl jako naprosto decentralizovaný systém.

Baran v roce 1964 vydal odborný článek s názvem „O distribuované komunikaci,“ který ovlivnil vytvoření veškerého konceptu za architekturou internetu.

Koncem 60. let Vint Cerf a Robert Kahn uvedli tento koncept v Agentuře pokročilých obranných výzkumů (DARPA) při Ministerstvu obrany do praxe a vytvořili komunikační metody, které internet umožnily. Principy svobody a otevřenosti byly v srdci jeho designu – kdy přepínání balíčků učinilo tento systém robustním, aby odolal i jaderným úderům a internetový protokol umožňoval otevřenou vzájemnou propojitelnost všemi průchodnými cestami sítě.

O řadu let později Cerf řekl: „Krása internetu spočívá v tom, že jej žádná skupina nekontroluje.“ Podle jeho názoru: „Tento model nejenže činí internet velice otevřeným a fungujícím jako testovací polygon pro inovace prováděné kýmkoliv, ale také zabraňuje, aby nad ním zájmové skupiny převzaly kontrolu.“

Tento princip decentralizace šel přímo proti obchodním modelům technologických gigantů jako AT&T a IBM. Dokud nebyl počátkem 80. let zlomen monopol AT&T, byly komunikace extrémně centralizované a procházely přes jednoznačně určené kanály z bodu do bodu. Použití zařízení třetích stran na této síti bylo zakázáno.

Internet by ale zůstal jen obskurním kanálem pro komunikaci vlády a jejích vědců, kdyby nebylo Tima Benerse-Lee. Ten koncem 80. let vytvořil způsob snadného sdílení informací přes světovou síť (World Wide Web – www) pomocí hypertextů.

Beners-Lee se mohl stát pohádkovým boháče, on ale místo toho uvolnil zdrojový kód k volnému použití, čímž do internetu vdechl demokratického ducha. Berners-Lee chtěl „otevřenou platformu, která by dovolila každému kdekoliv sdílet informace, přistupovat k příležitostem a spolupracovat napříč zeměpisnými a kulturními hranicemi.“

V posledních letech se ale ty ohromné naděje na otevřený a svobodný internet zvrhly do dystopie, v níž pár obřích společností kontroluje, co vidíme, jak komunikujeme a co můžeme na síti říkat.

Dnes si Berners-Lee myslí, že internet je zlomen. V roce 2018 vzpomínal na jeho rané dny v interview s Vanity Fair. „Duch do toho vtělený byl velice decentralizovaný,“ řekl Berner-Lee. „Jednotliví lidé se stali neuvěřitelně svéprávnými. Vše se zakládalo na tom, že neexistuje žádná centrální autorita, na kterou byste se museli obracet a žádat o svolení. Ale ten pocit vlastní kontroly, té svéprávnosti je už čímsi, o co jsme přišli.“

Beners-Lee si vzal dlouhodobé volno ze své práce u Massachusetts Institute of Technology, aby rozběhl Inrupt, startupový podnik, který funguje posledních devět měsíců. Jeho misí je zase decentralizovat internet, urvat si zpět svéprávnost od technických gigantů jako Google, Facebook a Amazon a umožnil jednotlivým človíčkům kontrolu nad svými vlastními daty.

Ač je architektura internetu pořád ještě decentralizovaná, tak ekosystém celosvětové sítě World Wide Web už takový není. Hrstka obřích společností má téměř monopolní kontrolu nad přenosy, osobními daty, komercí a nad toky informací.

Kdybyste měli určit datum, kdy internet zemřel, tak by to byl rok 2014. Do té doby pocházel provoz na webové stránky z mnoha zdrojů a web byl živoucím ekosystémem. Ale počínaje rokem 2014 už přes polovinu veškerého provozu na weby prochází jen přes dva kanály: Facebook a Google. Dnes přes 70 procent provozu na webové stránky prochází těmito dvěma dominantními platformami.

Záměrem internetu byla otevřenost, anarchie, decentralizace a především volnost. V 90. letech pomohla America Online (AOL) lidem se propojovat a objevovat obsah, ale nedařilo se jí plnit zakladatelské ideály internetu, protože to byla konec konců jen „oplocená ohrada“. Ale AOL určoval a dozíral nad tím, s čím se tam uživatelé setkají, což bylo ale v rozporu s duchem webu. Jakmile se ale začali uživatelé napojovat na internet přes své místní kabelové společnosti a Google jim začal pomáhat na webu hledat informace, které potřebovali, tak začali lidé od AOL houfně prchat.

Jenže mezitím se vyvinu Facebook, který se stal AOL 2.0 centrálně řízeným internetem panujícím nad svými uživateli. Takže teď už objevíte jen to, co společnost chce, abyste viděli. Začíná to být už stejně nepříjemné, jako býval AOL, ale jen tak to nezahyne stejným způsobem, protože osobní účty na Facebooku obsahují spousty životní historie uživatelů, fotky a přátelské a rodinné vazby. K mnoha článkům a videím se můžete dostat jen přes ten prostor v ohradě Facebooku a mnohé aplikace a stránky dokonce ani uživateli neumožní se napojit bez facebookového účtu.

Někdejší otec internetu Vint Cerf tuto ohradu pod kontrolou Facebooku odsuzoval. Teď se ale z Cerfa stal pracovník Googlu a je u této firmy hlavním evangelistou internetu. Takže teď už najednou nevidí, jako zrovna Google také požírá internet.

Google kdysi začal jako vyhledávací engine, který uživatelům pomáhal rychle najít informace, které potřebovali. Jenže se to mezitím zvrhlo od směrování lidí k obsahu, který potřebují, ke směrování provozu sám na sebe, jak prohlásil Rand Fishkin, světový expert na optimalizaci vyhledávacích enginů.

Ač konkurenti jako Yelp mají i vyšší místní sledovanost, tak je sledovanost Googlu nejvíce upřednostňovaná ve výsledcích vyhledávání. I když webové stránky prodejního srovnání jako Foundem v Evropě mají daleko lepší výsledky, tak je Google snadno a účinně dává na černou listinu, aby se k nim nikdo nedostal. Google čím dál více nabízí náhledy a nahlédnutí z Wikipedia a z Getty Images. Provoz nahlížení na takovéto jiné webové stránky se tedy následovně zhroutil. Nejenže směřuje uživatele na jiné stránky, ale dnešní Google také od tvůrců jiného obsahu odklání provoz.

Jak si všímá Fishkin: „Chování Googlu v posledních několika letech přestalo s činností vyhledávače, který směruje hledající na jiné webové stránky k nalezení odpovědi na jejich problémy a přechází na směrování k odpovědím a řešením, jejichž je on sám hostitelem. To činí hledání odpovědí a řešení čím dál obtížnější, jelikož Google poprvé ve své historii posílá méně provozu mimo svůj vyhrazený píseček.“

Google také požírá web pomocí svých nových technologií. Stránky se načítají rychleji pomocí nástrojů jako Accelerated Mobile Pages nebo Firebase. Obojí jsou jako Facebookové instantní články. Zní to úžasně, dokud si neuvědomíte, že ty rychlejší stránky běží jen na Googlových a Facebookových serverech, čímž vytlačují reklamní sítě třetích stran a dále web centralizují do jejich ekosystému, který je pod jejich kontrolou.

Google také zabíjí technologie, které by mohly omezit potřebu hledání pomocí Googlu. Tato společnost v roce 2013 oznámila, že zastavuje provozování Google Reader, který spočíval na RSS. Vystavování přes RSS bylo způsobem, jakým se publicisté dostávali ke čtenářům přímo, aniž bylo nutno používat Google Search. Ale smrt Google Readeru v roce 2013 znamenala konec vzájemně operabilních služeb jako RSS u velkých organizací jako Google, Facebook a Twitter.

Současná konfigurace ekosystému webu zvýhodňuje podnikatelský model Googlu. Operační systém Android od Googlu pohání většinu chytrých telefonů světa s 85 procentním tržním podílem. Takže si do operačního systému Android zabudoval i vlastní vyhledávací engine a ten do Androidu integroval i jejich vlastní obchod s aplikacemi, čímž se v podstatě stal vrátným určujícím, které webové stránky, které aplikace a které prodejní nabídky společností se k uživateli dostanou.

Také využívá svou dominanci ve vyhledávačích, aby sám sebe zvýhodnil. Jejich prohlížeč Chrome má globálně 60 procentní tržní podíl a přichází s novými reklamu blokujícími funkcemi, o kterých tvrdí, že jsou prací kolektivu, že jde o úsilí napříč celým průmyslem, aby uživatele zbavily otravných reklam. Je ale záhadou, že ty reklamy, které blokuje, jsou právě ty, které konkurují jejich vlastním.

Uživatelé trpící v té ohradě uzavřeného webu kontrolovaného dvěma soukromými společnostmi se čím dál více dožadují, aby se Facebook a Google napravily. Jak to výstižně formuloval žurnalista Matt Taibbi: „To, že Google a Facebook, které jsou příčinou tohoto problému, mají být i jeho řešením, nám vypovídá o tom, jak se na tomto poli a vlády a regulátoři stali bezvýznamnými.“

V současnosti došlo k ohromné nerovnováze moci mezi jednotlivci a soukromými společnostmi. Web není vůbec svobodný a otevřený, když toky informací kontrolují dvě společnosti. Počítačový programátor André Staltz uvedl, že tito techničtí giganti mohou uživatele banovat a „nemají zapotřebí garantovat vám přístup k jejich sítím. Vy nemáte žádné zákonné právo na účet na jejich severech a my se jako společnost těchto práv nedomáháme.“

Konzervativci, kteří milují demokracii, by měli preferovat decentralizaci, jelikož ta umožní každému uživateli, aby si sám vybíral. V centralizovaném systému nemají uživatelé kontrolu nad tím, co je podle standardů Googlu a Facebooku považováno za přijatelné – místo nich tu volbu dělá někdo za ně.

Jennifer Granick, ředitelka občanských svobod ve Stanfordovu centru pro internet a společnost uvedla, že techničtí utopisté kdysi říkali věci jako: „Internet se chová k cenzuře jako k poruše a směřuje provoz, k jejímu obcházení.“ Dnes to ale už není možné. Centralizace internetu pod monopoly „čím dál více umožňuje dohled, cenzuru a kontrolu.“

Je tedy smutnou ironií, že internet zamýšlený jako decentralizovaný a svobodný je teď pod dominancí monopolů uvalujících čím dál větší kontrolu nad našimi životy.

Zdroj



Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeněk Poslední 200,- Kč, Miloslav Konopiský 300,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Hynek Charous 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Robert Knopp 126,80 Kč (5 eur), Stanislava Kovaříková 200,- Kč, Hana Tomová 150,- Kč

Celkem za měsíc: 47 492,60 Kč
Vybráno 135.69%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 893 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
10 komentářů

Napsat komentář: DraDra Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.