Skvělé tenisové finále, které však diváci České televize mohli vidět jen ze záznamu

Kdo viděl dnešní finálový zápas české tenistky Petry Kvitové a Japonky Naomi Ósakaové na Australian Open, určitě nelitoval zhruba dvouapůlhodinového času, který u televizní obrazovky strávil. Byť v něm byla nakonec šťastnější japonská tenistka a Petra Kvitová tak svůj třetí grandslamový titul (dosud vyhrála v letech 2011 a 2014 Wimbledon) nezískala.

Přičemž nepochybuji o tom, že vítězství Kvitové řada lidí přála, a to nejen v České republice. Petra totiž patří mezi tenistky s nejsympatičtějším vystupováním, a především je obdivuhodné, ne-li přímo zázrak, že se dokázala mezi světovou špičku vrátit i po zranění, které jí v prosinci roku 2016 způsobil útočník při přepadení v jejím bytě. Po tržné ráně nožem do levé ruky (tedy ruky, v které drží tenisovou raketu) tehdy málokdo věřil, že se Petra dokáže na tenisové kurty vrátit a hrát stejně dobře jako předtím.

Již loni měla rodačka z Fulneku výborný rok, když během něho dokázala vyhrát pět turnajů WTA, a k úplné spokojenosti chyběl jen výraznější úspěch na některém ze čtyř grandslamových turnajů. Proto jsem byl nejenom já obzvlášť rád, že se jí to letos podařilo již na prvním grandslamu v Melbourne, kde po suverénních výkonech a bez ztráty jediného setu došla až do finále.

Když jsem si dnes dopoledne před půl desátou zapnul Eurosport, který finále ženské dvouhry vysílal v přímém přenosu, předpokládal jsem, že půjde o vyrovnaný a těžký zápas, neboť soupeřka Petry Kvitové Naomi Ósakaová se rovněž představila v Melbourne ve velmi dobré formě. A mé předpoklady se do puntíku vyplnily: první set skončil až tie breakem, v němž byla lepší japonská tenistka, která pak v druhém setu vedla již 5:3 a při podání Kvitové měla tři mečboly. Petra však opět ukázala, že je obrovská bojovnice, a nejenom, že všechny mečboly odvrátila, ale celý druhé set otočila ze stavu 3:5 na 7:5! Je škoda, že česká hráčka nedokázala využít viditelného znervóznění své tenistky na začátku třetího setu, Ósakaová se brzy dostala znovu do zápasu a třetí set a tím i celý zápas nakonec zaslouženě 6:4 vyhrála. Finále tedy nakonec nemělo pro českou reprezentantku šťastný konec, ovšem jak už jsem napsal výše: vzhledem k jeho průběhu si troufnu říci, že nikdo, kdo ho v přímém přenosu viděl, rozhodně nelitoval.

Je proto velká škoda, že o skvělý tenisový zážitek byli ochuzeni ti, kteří ve svém programovém balíčku placený kanál Eurosport nemají – česká veřejnoprávní televize totiž přenos nevysílala a svým divákům nabídla z finále pouze padesátiminutový záznam, vysílaný v odpoledních hodinách (kdy už nejspíš všichni výsledek zápasu znali) na programu ČT Sport. Samozřejmě chápu, že koupit televizní práva na tenisový turnaj, zvláště pak grandslamový, není asi nejlevnější záležitostí, ovšem pokud v jeho finále hraje český zástupce, tak by se vedení České televize snad „plácnout přes kapsu“ mohlo. Vždyť například slovenská veřejnoprávní televize ženské finále v přímém přenosu vysílala, přestože v něm slovenská tenistka nehrála…