potravinysocialismus
7.1.2019
Kategorie: Historie

Skutečně byly za socialismu potraviny kvalitnější, jak nám dnes komunisté tvrdí?

Sdílejte článek:

COM/MK/CRO

Když se z trhu kvůli zdravotní závadnosti stahuje určitá potravina, pravidelně se v internetových diskusích objevují názory, že něco podobného by se dřív stát nemohlo. Že prý československé potraviny byly kvalitnější a přísněji kontrolované. Opravdu byla třeba šunka „za totáče“ zdravější?

Oficiální sdělovací prostředky v Československu sice přinášely každý den zprávy o úpadku kapitalistického Západu, ale marky a dolary komunistický režim potřeboval. Proto se v tichosti režim snažil do kapitalistických zemí vyvézt cokoliv, co se za valuty dalo prodat. V roce 1984 přišla studená sprcha z USA. Tamější úřady vrátily velkou zásilku šunky s odůvodněním, že je značně zamořena směsí nebezpečných průmyslových chemikálií, které se jmenují polychlorované bifenyly (PCB). Obyvatelé Československa se o chemickém zamoření šunky nedozvěděli.

Ztráta dolarových příjmů z exportu šunky však vedla komunistické úřady k vyšetřování příčin zamoření. Viník, který by z nedbalosti nebo dokonce záměrně způsobil škodu československému socialistickému hospodářství, mohl očekávat exemplární trest. Nicméně se ukázalo, že zamoření šunky pro vývoz do USA nebylo ojedinělé. Nešlo o sabotáž ani žádné tajemné spiknutí imperialistických agentů.

Vyšetřování ukázalo, že Československo ve velkém vyrábělo polychlorované bifenyly a používalo je mimo jako součást barev, které byly masivně použity k natírání kravínů, drůbežáren nebo prasečáků. PCB byly nalezeny i v nátěrech zásobníků krmiva nebo zemědělské techniky. A právě z nátěrů se nebezpečné chemikálie pomalu, ale vytrvale uvolňovaly do krmiv pro hospodářská zvířata. Polychlorované bifenyly se kumulovaly po celý život v těle těchto zvířat, hlavně v jejich tukových tkáních, ale pronikaly také do vajec a do mléka.

Zjistilo se tehdy, že v Československu nebyla zamořena PCB jenom šunka určená pro export na Západ, ale velká část potravin živočišného původu, které každý den jedly miliony Čechoslováků. Zamořená nebezpečnou chemikálií byla tehdy dokonce i kojenecká výživa, která se vyráběla ze sušeného kravského masa.

Dnes by podobné zjištění vyvolalo obrovský skandál. Lidé by kontaminované potraviny přestali kupovat a mnohé zemědělské podniky se zamořenými kravíny a prasečáky by patrně zkrachovaly. V komunistickém Československu ale věděl o problému úzký okruh politiků a odborníků. JZD (jednotná zemědělská družstva) a státní statky dále produkovaly zamořené maso, mléko, sýry nebo vejce. Spotřebitelé se o zamoření potravin nedozvěděli. A někteří z nich dodnes žijí ve víře, jak byly tehdejší potraviny údajně zdravé.

V tichosti byly tehdy nakoupeny přístroje schopné měřit zamoření potravin PCB. V nejhůře postižených družstevních kravínech a prasečácích se začaly přetírat nebo odstraňovat nátěry zamořené PCB. Nejvíce zamořené mléko se ředilo čistějším tak, aby se snížila celková koncentrace chemikálie v másle nebo sýrech. V některých případech se zamořené mléko odstřeďovalo a mléčný tuk s extrémně vysokým obsahem polychlorovaných bifenylů se skladoval v mrazírnách. V některých případech byl kontaminovaný dobytek pobit a zmrazený čekal jako nebezpečný odpad na pozdější bezpečnou likvidaci.

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou chlorovaných organických látek, které se pro své dobré vlastnosti používaly jako náplně kondenzátorů nebo transformátoru, součást barviv nebo některých stavebních materiálů. Bohužel PCB velmi dlouho přetrvávají v životním prostředí (jsou perzistentní) a hromadí se v tělech živých organismu (jsou bioakumulativní). Bohužel se polychlorované bifenyly hromadí také v lidském těle a navíc jsou schopny přecházet do mateřského mléka. U dětí matek, které měly v těle vysoký obsah PCB, lékaři prokázali, že tyto chemikálie mohou negativně ovlivňovat vývoj mozku. Konkrétně mohou poškozovat inteligenci a chování dětí, ohrožují jejich schopnost chápat svět a narušují i jejich pohybové dovednosti.

Výroba PCB byla v Československu v roce 1984 zastavena, ale používaly se i poté. V roce 2001 byla podepsána celosvětová Stockholmská úmluva, která kromě jiného zakazuje výrobu PCB a zavazuje signatářské země k jejich bezpečné likvidaci.

Jak je to tedy s kvalitou potravin dnes? Místo rajčat zákazník často nakoupí v obchodě podivné červené vodnaté balonky bez chuti. Sehnat sýr, který se při zapékání rozteče a vytvoří křupavou krustu, je mnohdy nelidský úkol. Šunka někdy bývá vyfutrovaná moukou a párky plné masového separátu. Skutečně ale byly v minulosti potraviny kvalitnější?

Pokud jde o nabídku tuzemských obchodů za komunismu a v současnosti, je naprosto jasné, že se nedá srovnávat. Je obecně známé, že na exotické ovoce se stály nekonečné fronty a rovněž jiné druhy zboží se v případě výpadku produkce v socialistických státech stávaly ze záležitosti denní spotřeby nedosažitelným luxusem.

Mnoho lidí ale stále mluví o tom, že „za komunistů“ byly výrobky, a především pak potraviny, kvalitnější, než je tomu dnes. Jedná se ovšem o názor, který je přinejmenším velice sporný. Glorifikace tehdejších výrobků totiž značně souvisí s nostalgií i s přístupem k informacím, který je v dnešní době i díky rozvoji internetu s minulostí nesrovnatelný.

Zatímco kdysi bylo zvykem znepokojivé zvěsti o obsahu škodlivin v jídle držet pod pokličkou, v současnosti Státní veterinární správa a další organizace, které mají na starosti kontrolu kvality, upozorňují, kdykoli se na trhu vyskytne závadný výrobek. Vzrušeným debatám o tom, jaké jedy jíme dnes a jak se na trh dostávají za stejnou cenu horší potraviny než v zahraničí, to sice nezabrání, když se ale na pultech objeví něco skutečně závadného, pozornosti to neujde.

Jak tomu ale bylo v minulosti? Co vše se vám mohlo dostat do těla a s jakými následky? Dříve byl benzen považován za konzervant s vynikajícími účinky a jako takový byl přidáván například do hořčice. Dnes už jsme o něco chytřejší a víme, že to s ním až tak veselé není. Je to totiž karcinogen první skupiny, jako takový způsobuje především rakovinu plic a leukémii.

Polychlorované bifenyly začaly být hojně využívané coby aditiva v barvách a lacích. O třicet let později se začaly objevovat první náznaky o jejich škodlivosti, látky se totiž dokázaly dostat například do organismu krav. Odsud se dál šířily v mléce, kontaminované slepice jedy dále přenášely při produkci vajec, hodnoty PCB byly zaznamenané i u ryb. Chronické vystavení dávkám bifenylů, které byly za socialismu přítomné v mnohých potravinách, opět vede k rakovině, především jater a slinivky břišní.

Další objev moderní vědy dvacátého století, který se nakonec obrátil proti lidstvu. Insekticid DDT zprvu oslavoval pro jeho účinnost celý svět, než přišel starý známý scénář. Látky se začaly ukládat v půdě a rostlinách, odkud se dostaly do těla zvířat. S masem pak i do těla člověka. Ušetřeni ale nebyli ani vegetariáni, protože škodliviny byly i v zelenině. A co látky nazvané DDT způsobují? Kromě rakovinotvorných účinků snižují plodnost a narušují hormonální systém.

Ano, to všechno jsme za komunistů jedli. Ovšem nesměli jsme o tom vědět. Z toho vyplývá, že kvalita potravin je dnes nesrovnatelně vyšší než za socialismu, byť nám socialističtí nostalgici tvrdí opak. 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč

Celkem za měsíc: 44 682,80 Kč
Vybráno 127.66%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 748 times, 6 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (32 votes, average: 3,19 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
227 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.