Sheffield – parádně diverzifikovaná multikulti škola

Vláďo,vy máte o ty domorodce nějakou péči!!!Nemyslíte že je nám do nich šumák!?!?!?Jestli si myslíte,že někde domorodci plesají když je přijdou nedomorodci “kultivovat” tak nejste (jemně řečeno) z nejbystřejších. Každá civilizace se vyvíjï(I ZANIKÁ) ňák jinak.

Pane Vladimíre Bartle – dovolte nejdříve 2 technické poznámky k Vašemu komentu:
– nemyslím si, že něco musím, či nesmím vidět. O kvalitě mého nazírání můžeme spolu max. diskutovat!!
– ” pane Nobody, ne Noobody” Vidím, že jste nejen “chytrý” jak rádio Jerevan, ale především značně drzý a domýšlivý!! Nejste náhodou voličem socanů?? Ti také přesně ví, co je pro ostatní dobré, vhodné a správné! Jen sami sobě nedokážou ani poradit, natož si pomoci.

K textu Vašeho komentu:
Svoboda znamená i respekt k okolí, nejen vůči přírodě, ale i zvířatům a kupodivu i lidem. Kdyby nebylo kolonizátorů, nebylo by válek a když, tak s daleko menším počtem obětí. Kolonizace je výplod chtivosti a pýchy s cílem získat majetek jiných a ovládnout jejich životy. To jsou pro mne nepřijatelné důvody a principy chování. Vy zřejmě (na rozdíl ode mne) neuznáváte rčení: “Nečiň to, co nechceš, aby Tobě činili jiní”.

Na Vaše: ” s domácím bohatstvím by si naprosto nevěděli rady, v mnoha případech by ani nevěděli o co jde” mohu odpovědět jediné.

NO a CO??????????

To, že si někdo ví s něčím rady jej snad opravňuje někoho kolonoizovat, zotročit, proti jeho vůli civilizovat – vnutit mu svou vizi chování, jenání a budoucnosti?? Vy jste natolik PYŠNÝ na svou “civilizovanost”, že jste ochoten a schopen rozhodovat o cizí budoucnosti?!?!

No potěš koště!!
Jen doufám, že jste dnes předvedl všechnu svou duševní mizerii a příště to bude v o dost pokornějším a přemýšlivějším tónu.

Kádrovák – a ještě pologramotný.
Bezva.
Holinku, co výstřik, to perla.

Střílení do demonstrantů za 1.republiky !
1. února 1919 bylo při generální stávce dělnictva v Bratislavě zastřeleno ozbrojenými legionáři 7 demonstrantů 25. března 1920 byli při stávce zemědělských a lesních dělníků v Rumanově na Slovensku zastřeleni dva dělníci 18. července 1920 byl při mzdových demonstracích v Hlohovci četníky zastřelen dělník Jan Kulda a více než 10 demonstrantů bylo těžce zraněno 18. prosince 1920 byli na protestní demonstraci ve Vráblech zastřeleni tři stávkující a jedno děcko a přes 20 stávkujících zraněno 21. února 1921 byli v Krompaších při demonstraci proti hladu a zásobovací krizi četníky zastřeleni 4 dělníci a 17 jich bylo zraněno 2. července 1921 byli při exekuci ve vesnici Ardenovo zastřeleni dva rolníci 12. října 1921 byl četníky v Topolčianech při zatýkání zavražděn jeden dělník. Byl zatýkán proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli 1. dubna 1922 stříleli v obci Hrušové četníci do stávkujících. 19 osob bylo zraněno 30. července 1922 uspořádala KSČ v Košicích slavnost skautů spojenou s táborem lidu. Při rozhánění průvodu zranila policie 12 dělníků 1. srpna 1922 stávkovali v Močenoku zemědělští dělníci z panství biskupa Kmeťka. Při rozhánění schůze stávkujících byl jeden dělník četníky zabit a jeden těžce zraněn 28. října 1923 provedli četníci v Dulové masakr malorolníků, kteří hájili právo na lesní pastviny, a zastřelili jednoho malozemědělce, 3 těžce a 30 lehce zranili 28. dubna 1924 byl v Zaričevu úkladně zavražděn okresní důvěrník KSČ 6. května 1924 byl v Turje agrárníky úkladně zavražděn důvěrník KS a místní starosta Ivan Stimák 30. května 1924 při násilné exekuci dobytka v Poljaně těžce zranili četníci 7 rolníků 3. srpna 1924 byli ve Svaljavě při protiválečné demonstraci policií zastřeleni tři rolníci 8. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno 10. února 1925 byl v Praze po skončení protidrahotní demonstrace uspořádán demonstrační průvod přes Václavské náměstí. Proti demonstrujícím byla vyslána policie, která střílela a šest demonstrantů těžce a mnoho lehce zranila 31. května 1925 zabili četníci jednu dělnici při stávce cihlářů v Nerejově 11. června 1926 rozháněli v Praze četníci střelbou demonstraci dělníků proti zvýšení zemědělských cel a několik dělníků při tom zranili 2. května 1928 byla četníky při stávce zemědělských dělníků v Dolním Kereškýně zastřelena jedna žena a dvě další ženy a jeden hoch byli těžce zraněni 8. října 1928 byl v Boroňavě četníky v noci bezdůvodně uspořádán pogrom na rolníky. 34 muži a 4 ženy byli zbiti četníky a utrpěli vážná zranění 11. ledna 1930 střílelo četnictvo proti stávkujícím sklářům v Dolním Rychnově. 5 dělníků bylo těžce zraněno. Nad Falknovskem byl vyhlášen výjimečný stav 20. dubna 1930 uspořádal Komunistický svaz mládeže sraz mladých u Radotína. Při rozhánění průvodu střelbou četníci těžce zranili dvě děti a tři členky Komunistického svazu mládeže 4. února 1931 byli při hladovém pochodu nezaměstnaných do Duchcova zabiti 4 horníci a další 4 těžce zraněni 25. května 1931 byli při táboru lidu na ukončení vítězné stávky zemědělských dělníků v Košutech četníky postřeleni 4 zemědělští dělníci a mnoho dalších osob bylo zraněno 20. července 1931 byl při stávce na stavbě regulace řeky v Chustu zastřelen jeden dělník 25. listopadu 1931 bylo při hladovém pochodu nezaměstnaných do Frývaldova četníky zastřeleno 8 demonstrantů, mezi nimi 14leté děvče, které šlo náhodou po ulici, a přes 30 dělníků bylo těžce zraněno 18. února 1932 byl v Turje Pasice při protestu zemědělců proti odvážení zatčených zemědělských dělníků četníky zastřelen jeden zemědělec a několik jich bylo zraněno 18. února 1932 byl při stávce textiláků ve Strakonicích četníky poraněno 18 dělnic 31. března 1932 byl při stávce v Horní Suché na Těšínsku četníky zastřelen jeden horník, dva těžce a několik dalších lehce zraněno 13. dubna 1932 byli při táboru stávkujících v Mostě za velké mostecké stávky zastřeleni dva dělníci, pět těžce a 21 lehce zraněno 8. června 1932 byl při stávce za vyšší mzdy na trati Červená Skala-Margecany četníky zastřelen jeden dělník a další čtyři zraněni 8. června 1932 stříleli četníci v Holiči do nezaměstnaných, kteří žádali, aby byly rozšířeny práce na regulaci řeky Moravy a aby zde dostali práci. Několik dělníků bylo zraněno, jeden z nich těžce 9. června 1932 zastavili v Pohorelé dělníci vlak a žádali, aby jejich soudruzi, kteří byli zatčeni v Telgártu a nyní odváženi v poutech, byli propuštěni. Četnictvo znovu střílelo do dělníků a několik jich zranilo 15. července 1932 byl při exekuci v obci Sutor zastřelen jeden malorolník. Jeho syn, který chtěl otce ošetřit, byl těžce zraněn 21. září 1932 byl při exekuci v Nižní Apši zastřelen jeden malorolník a tři rolníci těžce zraněni 9. listopadu 1932 byl v rosicko-oslavanském revíru při stávce proti snižování mezd četníky zatčen jeden horník a zbit tak, že podlehl zranění 16. listopadu 1932 byli při exekuci v Polomce četníky zastřeleni dva zemědělci 11. února 1933 byl při demonstraci proti zastavení závodu v Horkách četníky zabit jeden dělník 2. března 1933 byl ve Volovci při protestu nezaměstnaných proti zatčení a zbití dělnické delegace četníky zastřelen jeden rolník a tři nezaměstnaní byli zraněni 7. června 1933 byli při protestní demonstraci dřevařských dělníků proti snižování mezd v Čierném Balogu četníky těžce zraněni tři dělníci 11. března 1935 bylo při stávce zemědělských dělníků proti snížení žebráckých mezd v rachovském okrese četníky těžce zraněno 5 a lehce zraněno 15 stávkujících 14. března 1935 stříleli četníci při provádění exekuce v Čertižné do demonstrujících a mnoho osob zranili. Přesný počet raněných nebyl zjištěn, protože se rolníci skryli před četnickými vrahy do lesa ! Tak tohle byla ta vychvalovaná první republika !