CNBKC
16.2.2020
Kategorie: Ekonomika

Sere se to a ČNB ještě šlape na brzdu

Sdílejte článek:

VLADIMÍR PIKORA

Přišel největší propad německého průmyslu od roku 2009. A to v něm ještě není koronavirus!
Minulý týden byl velmi zajímavý na zprávy z průmyslu. Německý průmysl zaznamenal největší propad od roku 2009! Konkrétně v prosinci meziročně poklesl o nečekaných 6,8 procenta. Ekonomové se z toho vyjevili. Vloni se totiž Německo jen těsně, minimálně na papíře vyhnulo recesi — a ten stejný strašák je tu zas. A aby toho nebylo málo, přicházejí kvůli koronaviru zprávy o dočasně uzavřených čínských továrnách vyrábějících součástky pro evropský průmysl. A do třetice všech ran: Taky vyjednávání mezi EU a Británií ohledně obchodního propojení po brexitu nebude asi tak snadné, jak se mnozí domnívali. Jinými slovy, máme zde nejistot jak máku.

Ekonomové se nyní rozdělili na ty, kteří kvůli nedávno dojednané dohodě mezi USA a Čínou vidí růžovou budoucnost evropské ekonomiky, a na ty, kteří vycházejí z tvrdých dat. Ta ovšem vůbec optimistická nejsou. Za alarmující lze považovat prudký propad nových objednávek v německém průmyslu, který signalizuje, že slabost odvětví bude pokračovat. Navíc nová data ukazují, že nepadá jen německý, ale také francouzský, španělský či nizozemský průmysl. Je to zkrátka problém celé Evropy.

Všichni vidí, jak evropské automobilky nezvládají přechod na nové pohony. Musí velmi výrazně investovat, aby udržely dech s americkou a asijskou konkurencí. Německý Daimler minulý týden oznámil, že ve snaze o udržení ziskovosti bude muset propustit o polovinu víc lidí, než dosud očekával. Automobilka má sice stále vysoké prodeje, ale bojuje s nízkým ziskem. Automobilový průmysl tak čeká největší změna za celou jeho historii.

Koronavirus jako nový strašák

V tak nepříznivém období přichází na scénu koronavirus. Nemohl si vybrat vypečenější chvíli. Čína v posledních letech tak rychle rostla, že jsou její výrobky ve výrobním řetězci subdodávek téměř všech velkých firem světa. Kvůli koronaviru je však část Číny v karanténě a hrozí, že bude nutné omezit výrobu i mimo Čínu, protože budou chybět dodávky čínských součástek. Už nyní se toho bojí automobilky i elektrotechnický průmysl. Všichni se modlí, aby už bylo po nebezpečí a karanténa skončila.

Čína jako druhá největší ekonomika světa virem skutečně trpí, není to jen planý humbuk. Zatímco počátkem roku se obecně očekávalo, že letos Čína poroste kolem 6 %, dnes se už objevují názory, že to budou jen 3 %. Jenže s koronavirem nemá globální ekonomika zkušenost. Vaří se z vody. Nic nelze vyloučit.

Čína přibrzdí střední Evropu

V každém případě studie České národní banky (ČNB) říká, že zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vede ke zpomalení středoevropských ekonomik o 0,27 procentního bodu. Jinými slovy, pokud by Čína nerostla letos o 6 %, ale jen 3 %, měla by naše ekonomika jen z tohoto důvodu růst o 0,81 procentního bodu pomaleji. Model zároveň ukazuje pokles cen komodit. Zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod by mělo vyvolat pokles ceny ropy téměř o 3 %. A co dělá cena ropy? Už klesá. Co z toho plyne? Růst cen v ekonomice přibrzdí. Jinými slovy, strach z inflace je zbytečný.

A co dělá český průmysl? Taky už klesá. Klesá dokonce tak výrazně, že minulý týden mluvil guvernér ČNB Jiří Rusnok o recesi českého průmyslu. Má pravdu. Tvrdá data jsou neúprosná. Průmyslová produkce v prosinci po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 3,4 %. Zlepšení přitom není v dohledu. Hodnota nových zakázek se totiž meziročně snížila o 2,7 %. Za celý rok 2019 už průmyslová produkce klesla meziročně o 0,5 %. Když se podíváme na zdroj problémů, je to stejné jako v Německu: V prosinci klesala výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 10,3 %. Vezeme se na evropském trendu.

Okolní země jsou na tom podobně. Slovenská průmyslová výroba v prosinci meziročně klesala pátým měsícem v řadě a propadla o nečekaně výrazných 7,1 %. Přitom se čekal pokles jen o 3,0 %. Za celý rok 2019 průmyslová výroba na Slovensku meziročně vzrostla reálně o 0,4 %. Celé to pak korunují výsledky za celou eurozónu, jejíž průmysl taky propadl v prosinci více, než se čekalo, totiž meziměsíčně klesl o 2,1 %.

Najednou všichni mluví o tom, že je chybou mít ekonomiku tak silně spjatou s Německem. To ale všichni vědí léta. Jen je problém najít lepší destinaci pro naše exporty, když je Německo tak velkou a bohatou ekonomikou, která u nás vlastní mnoho výrobních kapacit. Navíc s Německem máme nejdelší hranici. Naivně si můžeme nalhávat, že můžeme Německo nahradit někým jiným.

Podobné to je s orientací na automobilový průmysl. Těžko změníme v krátkém horizontu strukturu ekonomiky, v níž jsou automobilky tradiční. Bylo u nás přirozené podhoubí pro továrny navazující svou výrobu na auta od světel až po čalounění a textilie. Nová auta s novými pohony budou tyto součástky stále potřebovat, nemá smysl je nyní házet přes palubu. Tento segment ekonomiky se ještě nadechne. Musíme jen nějaký čas vydržet.

Růst úrokových sazeb je nebezpečný

Za těchto podmínek světové i domácí ekonomiky považuji za nerozumné zvyšování úrokových sazeb, jak to minulý týden učinila ČNB. To bylo pro finanční trh velké překvapení. Připomeňme, že ještě koncem ledna viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký prohlásil, že je pro něj nejpravděpodobnějším scénářem pro letošní rok stabilita sazeb, a to i přes hrozbu vyšší inflace. Tomuto názoru jsem rozuměl, a čím víc jsem slyšel o problémech Německa či Číny, zdál se mi jasnější.

Ale mýlil jsem se — bankéři rozhodli jen těsnou většinou, že úrokové sazby půjdou výš. To je ve světě něco nevídaného. Všude jdou sazby dolů — a ČNB jde úplně proti proudu. Chápu, že má strach z inflace. Panika ale přichází pozdě. Model ČNB očekává v březnu inflaci na úrovni 3,6 %. To je sice o velký kus nad cílem ČNB, ale únorové zvýšení sazeb to už vskutku nezmění. Inflaci ale přibrzdí klesající cena ropy. Ta by ovšem klesla i bez změny českých úrokových sazeb.

Celé mi to přijde nelogické: ČNB zhoršila výhled ekonomiky, očekává, že za rok bude inflace na hladině 2,3 %, guvernér mluví o recesi v průmyslu — a přesto zvedá sazby. Mám pocit, že centrální bankéři žijí odtržení od života ve své bublině, která má málo společného s realitou. Ve světě je až moc rizik na to, aby mohla zvyšovat úrokové sazby.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Anonym poštou 222,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ludmila Kárská 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Vítězslav Nováček 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 19 771,00 Kč
Vybráno 56.48%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 4 591 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (29 votes, average: 4,55 out of 5)
Loading...
politicon.cz
54 komentářů

Napsat komentář: Rudy Roedling Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.