jan_palach
14.1.2019
Kategorie: Exklusivně na PP, Historie

Sebeupálení Jana Palacha, čin hodný následování?

Sdílejte článek:

ROBERT TROŠKA

Při kulatém výročí sebeupálení Jana Palacha, 50 let po tomto činu, je nutné si položit otázku, zda čin zaslouží obdiv nebo dokonce adoraci anebo zda lze Palachův čin hodnotit objektivněji a s odstupem.

Nejprve suchá faktografie: Jan Palach, dvacetiletý student filosofické fakulty UK se 16.ledna 1969 na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a následné rezignaci našeho obyvatelstva polévá v horní části Václavského náměstí hořlavinou, zapaluje se a běží směrem k Washingtonově ulici. Je převezen do nemocnice, kde za velkých bolestí po třech dnech 19.ledna 1969 umírá.

Je zajímavé, že Palachův čin hodnotí pozitivně většina společnosti včetně církevních kruhů, jediní, kteří zaujímají k tomuto činu, přesněji Janu Palachovi negativní stanovisko, byli a jsou od počátku komunisté. Nechci komunistům sahat do svědomí, ale stáli by komunisté tak pevně proti tomuto činu, pokud by se nějaký zanícený komunista upálil pro „světlé komunistické zítřky“ v některé evropské metropoli? Vsadím se, že by se dotyčnému upálenému komunistovi jezdili klanět komunistické delegace až do dneška a možná by ležel v mauzoleu hned vedle Lenina. Komunistům vždy vadila spíše postava Jana Palacha než samotný čin sebeupálení.

V současnosti vychází články, vzpomínky pamětníků, točí se oslavné dokumenty, vznikla dokonce i filmová projekce, ale ve všech těchto případech se malinko zapomíná na to nejpodstatnější, samotný čin, který je sám o sobě hrůzný a alespoň z mého pohledu je naprosto neospraveditelný hned z několika důvodů:

Sebeupálení Jana Palacha národ neprobudilo, naopak po smrti Jana Palacha komunistický režim rozjel svoji normalizační mašinérii do mnohem vyšších obrátek, v dalších měsících a letech vzrůstal gradient kolaborace s normalizačním režimem u velké části naší populace

Sebeupálení je znakem rezignace (někteří mohou použít silnější výraz slabošství), nikoliv znakem boje s totalitní mocí, jak se někteří snaží tento čin interpretovat

Palachův čin měl za následek zbytečně zmařené další mladé lidské životy (pochodeň č.2 Jan Zajíc, pochodeň č.3 a další). Zásadní nesouhlas s Palachovým činem tkví v obrovské problematičnosti VZORu takového jednání. Ztráta mladého nadějného života v nejlepších letech, kdy se mohl zapojit do budování aktivní opozice a být „hlasem na poušti“.

Pokud dojde ke krizové situaci našeho národa, tj. okupaci cizí mocností, posílání nepohodlných osob do vězení, je adekvátní odpovědí polít se benzínem, zapálit se a udělat ze sebe pochodeň?

Adorace Palachova činu zastiňuje činy skutečných hrdinů v době komunistických perzekucí především z 50.let jako byli Rambouskové, Wienerové a celá řada dalších zapomenutých příběhů lidí, kteří se dokázali vzepřít a aktivně bojovat proti komunistické brutalitě budováním protikomunistických buněk, předáváním důležitých zpravodajských informací a pomocí dostat přes hranice osoby pronásledované státní bezpečností. Tito hrdinové při těchto nebezpečných akcích riskovali své životy.

Palachův čin nepatří do našeho kulturního okruhu, má blíže k sebevraždám (včetně upálení) dnešních islámských radikálů na Blízkém východě i zde v západní Evropě, tito islámští radikálové se také snaží společnost „probudit“ a jejich sebevražedné činy jsou mohutně oslavovány.

V těžkých časech našeho národa je třeba vždy hledat naději a na této naději houževnatě pracovat (platí i v osobním životě), smyslem je hledat řešení, vytrvat v odporu, nikoliv sebedestrukce vlastního života a přenášení odpovědnosti na ty druhé

Závěrem lze konstatovat, že Jan Palach si určitě přál změnu k lepšímu v časech pro náš národ nejtěžších, ale způsob jaký zvolil, je nutné jednoznačně odmítnout. Nikoliv boj, vybudování podzemního hnutí odporu, ale sebedestrukce, i když s cílem „probuzení národa k odporu“. Máme-li vyjádřit úctu, pak nikoliv k samotnému činu, ale k nezměrnému utrpení a bolestem, při kterých Jan Palach umíral.

troska

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeněk Poslední 200,- Kč, Miloslav Konopiský 300,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Hynek Charous 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Robert Knopp 126,80 Kč (5 eur), Stanislava Kovaříková 200,- Kč

Celkem za měsíc: 47 342,60 Kč
Vybráno 135.26%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 169 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,21 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
104 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.