RUSKOSSSR
14.5.2020
Kategorie: Historie

Ruské neštěstí 1. část

Sdílejte článek:

VLADISLAV SVOBODA

Někteří lidé si stěžují, že se přepisují dějiny. Já si myslím opak – přepisované dějiny se uvádějí na pravou míru. Už v dětství mi bylo do hlavy vtloukáno, že bez Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) by nevznikla ČSR.

To mi do hlavy vtloukala především soudružka třídní ve čtvrté třídě.Tato vyzáblá , skoro sto devadesát centimetrů, obrýlená, kovaná soudružka;učitelka ruského jazyka a školní nástěnkářka, která toto hlásala, prováděla prezentaci docházky tak, že každý po vyslovení svého jména musel povstat, aby bylo jasné, že je nejen přítomen, za což dostal jednu čárku, ale, že má i pionýrský šátek – za to dostal druhou čárku.

Šátek jsem nenosil a ještě jsem nevhodně vyrušoval. Za trest jsem nešel k tabuli ani stát do kouta – jak bylo obvyklé – ale hlídat na chodbu jednou obrovskou nástěnku, na které se vyjímal sputnik, který jakoby z nástěnky letěl k Měsíci a stal se častým předmětem zvýšeného zájmu. Zvláště v době, kdy se třídy střídaly a sputnik se nechtěně ocitl, ne na cestě k Měsíci, ale na školní chodbě. Strávil jsem tam dlouhé hodiny, takže na konci školního roku jsem neuměl ani rusky a ani jiné předměty, za to jsem znal obsah nástěnky nazpaměť. A kromě sovětských kosmických úspěchů, jsem znal sovětské maršály, různí jiné hrdiny, a i to, že bez VŘSR by nevzniklo Československo.

Teprve po roce 1989 začaly na povrch pronikat informace, které jasně odhalily komunistické překrucování dějin. A tak se člověk dozvěděl, že právě VŘSR vznik Československa ohrozila. Už delší době přemýšlelo Německo jak Rusko vyřadit z války. Díky Alexandrovi Parvusovi bylo s Leninem, který v té době žil ve Švýcarsku, v čilém kontaktu. V březnu 191°7 byl svržen car a moci se ujala prozatímní vláda. Lenin věděl, že se musí co nejdříve dostat do Ruska. Podařilo se mu to díky Německu, které vycítilo šanci a rozhodlo se, že pomocí bolševiků se jim to může podařit, když se jim podaří dostat Lenina do Ruska.

Byli v časové tísni, protože 6. dubna 1917 vstoupila do I. světové války Amerika, a Německo potřebovalo urychleně posílit západní frontu. 10. dubna 1917 vyjel z Curychu zapečetěný vagón s více než 30 bolševiky s dvěma německými strážci jako doprovod. Po příjezdu do Petrohradu Lenin zvolal první slova: “Ať žije světová socialistická revoluce!” V roce 1917 přišlo z Německa na podporu bolševiků 50 milionů říšských marek. Díky tomu mohli bolševici v červenci 1917 vydávat v Rusku 41 deníků a mít stovky placených agitátorů.

Bolševici zřídili svou armádu – Rudé gardy (staly se vzorem pro SA, LM …). Prozatímní vládě se ji nepodařilo zrušit, takže v té době existovala duální moc Prozatímní vlády a Sovětu. V červenci se Lenin neúspěšně pokusil svrhnout Prozatímní vládu. Po rozkazu o jeho zatčení, jako německého agenta, se Lenin rozhodl se uchýlit do Finska. Začala doba úzké spolupráce mezi Německem a bolševickým Ruskem – Sovětským svazem. A zpětně je možno konstatovat, že Němci nejenom vytvořili zločinný nacismus, ale napomohli i nástupu dalšímu zločinnému režimu – komunismu, který ještě do dnešní doby v některých státech vládne. V KLDR to dotáhli do absurdna – komunistické dědičné dynastie.

23. října Lenin prosadil svůj požadavek zmocnit se vlády ozbrojeným povstáním. 7. listopadu se ani tak nestala revoluce, jako převrat. Bolševici jisti svou mocí, souhlasili s prosincovými volbami do Ústavodárného shromáždění. Výsledkem byli zděšeni. Volby vyhráli Eseři s počtem 370 křesel. Druzí bolševici dostali 175 křesel, což bylo pouhých 25% odevzdaných hlasů. 18. ledna 1918 zahájilo demokraticky zvolené Ústavodárné shromáždění své první zasedání. Poslanci na svém prvním zasedání odmítli Leninův návrh, aby souhlasili s převodem moci na sovětskou vládu. Na to bolševici opustili zasedací sál, a do sálu vnikla bolševická stráž a Ústavodárné shromáždění rozpustila.

Když se druhý den poslanci dostavili na další zasedání, zabránilo jim ve stupu Rudé gardy a vojenské jednotky rozehnaly demonstraci občanů, kteří protestovali proti tomuto postupu. Při zákroku bylo zabito víc než sto lidí. Lenin zdůvodnil postup bolševiků slovy: “Jen ničemové a idioti se mohli domnívat, že proletariát musí nejprve získat většinu ve volbách a teprve potom se může pokusit uchvátit pro sebe moc. My naproti tomu tvrdíme, že proletariát musí nejprve svrhnout buržoazii a zmocnit se vlády. To se nazývá diktatura proletariátu. 

A tak tak nastala doba Rudého teroru. V Tagngrogu v lednu 1918 hodili padesát “bílých junkerů a důstojníků” se svázanýma nohama a rukama do vysoké pece. V Jevpatorri bylo několik stovek důstojníků spoutáno a hozeno do moře, když byli před tím mučeni. Pokud někdo hledá důvody hrůz, které poté následovali, je nutné je hledat zde. tyto činy rozpoutaly krvavou občanskou válku. Ne nadarmo 29. dubna 1918 prohlásil Lenin: “Ano, drobní podnikatelé, drobní vlastníci, byli na naší straně; nás proletářů, když šlo o to svrhnout statkáře a kapitalisty. Ale teď se naše cesty rozcházejí. Malí vlastníci se hrozí organizace a kázně. Přišel čas, kdy musíme proti těmto malým vlastníkům, proti těmto podnikatelům rozhodně nemilosrdně bojovat”. 

3. března 1918 byl mezi bolševickým Ruskem a Německem uzavřen Brestlitevský mír, který potvrzoval vítězství ústředních mocností (Německo, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Bulharsko) na východní frontě. Díky tomu mohla být německá armáda na západní frontu. Jednoduše řečeno: byla to zrada V. Británie a Francie. Zajímavé je, jak po více jak dvaceti letech se SSSR dožadovalo otevření druhé fronty. Jenomže v mírové smlouvě byl také bod, který se bolševické Rusko zavazovalo nestrpět na svém území vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se především týkalo československých legií, které se náhle staly nepřátelskými jednotkami. Tím pádem nemohly legie bojovat proti Rakousku-Uhersku za samostatnost Československa. jen díky vstupu Ameriky do války a konečné porážce Německa a pol. mohla vzniknout Československá republika. Takže ne vychvalovaná VŘSR, ale Amerika, tím, že vstoupila do války napomohla vzniku ČSR. Legie nejenže nemohly bojovat, ale nemohly se domů vrátit nejkratší cestou, ale musely celé dva roky objíždět a obeplouvat zeměkouli. Přitom byly cestou nazpět napadáni jak rudými, bílými, tak i různými bandami, které využívaly zmatků občanské války k plenění a napadání vlaků. Občanská válka nebo doba Rudého teroru, každý si může vybrat, měla přibližně 8 milionů mrtvých. Čtyřikrát víc, než činily ruské ztráty v I. světové válce.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2020: *****

Vladimír Pospíšil 800,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jiří Sika 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Marie Kouklíková 300,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Jan Dočekal 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč, Eduard Ezer 500,- Kč

Celkem za měsíc: 13 678,00 Kč
Vybráno 39.08%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 391 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (28 votes, average: 3,96 out of 5)
Loading...
loading...
97 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.