zemanhrad

Rozděluje Miloš Zeman českou společnost?

Sdílejte článek:

JAN FRANK

Prezident Miloš Zeman se krátce před nadcházejícím kláním o úřad prezidenta ČR dočkal podle očekávání masívní kritiky z úst hlavních protikandidátů a pochopitelně také od všech médií a blogerů, kteří si jeho setrvání ve funkci nepřejí. Jiří Drahoš, Mirek Topolánek nebo Michal Horáček Zemanovi kromě řady dílčích záležitostí vyčítají jednu zásadní: totiž že rozdělil společnost. Sami na sebe lákají voliče jako „sjednotitelé, „moderátoři“ apod. Dosáhl Zeman opravdu tak závažné nejednoty? V čí prospěch? Jak „jednotná“ společnost vypadá? A je vlastně onen důraz na „sjednocování“ na místě?

Barikády nehoří

Barikády nehoří, vodní děla nestříkají, nestávkuje se, zemanovské a protizemanovské síly na sebe nepáchají teroristické útoky. O čem je tedy řeč? Závažné dělení společnosti nastává ve chvíli, kdy se jedna její část právně uzavírá před druhou nebo ostatními. Usurpuje si více práv a svobod. To může doprovázet štvaní jedněch proti druhým. Ukázkami takových situací jsou socialistické bouře přelomu 19. a 20. století a pochopitelně moderní totality. Už z toho je zřejmé, jak hroznou frází se pojmy jako „rozdělená společnost“, „příkopy“ apod. staly.

Prezident v českém ústavním systému může společnost dělit jednak diskriminačním postupem ve sféře svých kompetencí, jednak případně rétoricky, symbolicky, formou machinací, politickými postoji apod. Odmítal Miloš Zeman v době svého mandátu prezidenta dialog s kteroukoli politickou stranou, nebo významnou společenskou institucí? Pro toto ho nikdy nikdo nekritizoval. Jediným naším prezidentem, který své libosti a nelibosti zatahoval opravdu hluboko „do práce“ a buď někoho (komunisty) otevřeně ostrakizoval, nebo někomu dosti otevřeně nepřál (ODS Václava Klause), byl Václav Havel.

Co je jednota?

Není pochyby o tom, že Zeman ve všech svých funkcích politicky bojoval včetně jemu vlastních rétorických cvičení. Na „sjednotitele“ si nikdy nehrál, s tím byl zvolen, s tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých politiků od roku 1989. Jediným náznakem „dělení“, kterého se dopouští sám, případně skrze svého mluvčího, jsou občasné výpady proti tzv. pražské kavárně, k níž lze zřejmě počítat i většinu žurnalistů, odvěký Zemanův terč. Tyto lidi Zeman rád určitě nemá, ale že by proti nim štval? Vše ostatní – od vztahu Zemana k východu a Ústavě, přes osobní moresy až po hůlku na Sobotku – je mimo věcný kontext problematiky dělení společnosti.

Zbývá otázka, jaký by měl být prezident v českém ústavním systému. Člověk bez kontroverzních vlastností, bez politických cílů? Člověk bezkonfliktní, všemi milovaný, který se k ničemu nezaváže voličům? Proč tedy k volbě nepřidat ještě povinné psychotesty? Umožní mu být takto vyrovnaným a zdrženlivým sama česká společnost se svým přirozeným rozdílem mezi městy a venkovem, vzdělanými a nevzdělanými, bohatými a chudými, Europany a Čechy? Je výhodnější si mezi těmito elementy aspoň trochu vybrat, nebo být pro všechny? Věří někdo ze Zemanových protikandidátů opravdu, že druhá možnost je reálná právě v dnešní době? Nevěří. Ale může být zvolen.

Subjektivita táhne

Silné subjektivitě kandidáta na prezidenta – jak ostatně v přímém přenosu vidíme – nahrává systém přímé volby. Nejsme v rovině hypotézy. I po 5 letech mandátu s přehledem v preferencích vede prakticky jediný politický kandidát, Miloš Zeman, který se jasně hlásí k určitému segmentu společnosti, byť nemá legislativní a přílišné exekutivní pravomoci. Hlavní Zemanovy protikandidáty spojuje naopak urputná snaha o universalismus a „nedělení“, ač místy cení zuby, národničí a dopouští se siláckých řečí. Úsměvné přitom je, že to hlavní, co si kdysi zastánci přímé volby prezidenta od změny slibovali, byla depolitizace volby českého prezidenta.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2020: *****

Václav Tykvart 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ivan Domkář ml. 300,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jana Skřenková 150,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Otakar Kohoutek 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Hruška 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libuše Polášková 500,- Kč, Stanislava Ekartová 100,- Kč, Oldřich Lhoták 1000,- Kč, MUDr. Eva Niemcová 100,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jiří Hejhálek 2000,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milan Sobotka 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Jan Sabo 1000,- Kč, Martin Dřímal 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Miroslav Splítek 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesatčík 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 18 831,00 Kč
Vybráno 53.80%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 68 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 3,68 out of 5)
Loading...
loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.