RECKOLOD
7.8.2020
Kategorie: Politika

Řecko navrhuje, aby spor s Tureckem o námořní hranici rozhodl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

Po sérii válečnýcmanévrů v Egejském moři, kdy v červenci hrozilo vypuknutí horké války mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na druhé straně, nastoupili na scénu diplomaté. Kypr požádal, aby se role mediátora jeho sporu s Tureckem ujalo Rusko. Po úvodních telefonických konzultacích s oběma stranami nyní „pendluje“ mezi Ankarou a Nikósií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Válku mezi dvěma členy NATO – Řeckem a Tureckem – se snaží diplomatickou cestou odvrátit USA. 

EU opět selhala. Ve sporu dvou svých členů – Řecka a Kypru s Tureckem se vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell i Angela Merkelová – kancléřka Německa, které právě předsedá Evropské radě, postavili na stranu Turecka. Tedy země, která členem EU není. Brusel i Berlín opět předvedli, že EU není žádnou zárukou míru ani bezpečnosti členů EU.

Totéž platí o NATO jako organizaci. Zaměstnanci ústředí v Bruselu se nijak nepokusili zabránit střetu dvou členských států. Soudě podle jejich veřejných vyjádření je jejich jedinou starostí, aby při řešení sporu náhodou neuspělo Rusko. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis si včera veřejně stěžoval na chování generálního tajemníka NATO Jense Stolteberga. „Když jeden členský stát NATO vojensky napadá druhého člena nemůže Aliance zachovávat neutralitu, dělat „mrtvého brouka“, ani přihlížet tomu, jak země s větší armádou napadá početně slabšího spojence.“, řekl Mitsotakis řeckému webu el.gr.

Tento týden vyslal US prezident Donald Trump k jednání do Athén a Ankary zvláštního zmocněnce Nicolase Burnse. Jde o veterána americké diplomacie, který ve State departmentu působil již během studené války. Ve středu se Burns setkal s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Po několikahodninovém jednání, jehož součástí byla i videokonference s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, premiér oznámil, že Řecko navrhuje předložit spor o vymezení pobřežních vod a výhradních ekonomických zón Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

„Prezidentovi Erdoganovi jsem jasně řekl, že jsem vždy ochoten prodiskutovat jednu výjimečnou otázku, o které se domníváme, že máme s Tureckem, a to vymezení našich námořních zón v Egejském moři a ve východním Středomoří. Proto jsme prohlásili, že jsme ochotni pokračovat v rozhovorech, ale nemůžeme tak učinit pod hrozbou, ani se nedostavíme k vyjednávacímu stolu v pozici vydíraného. Výhružky porušením naší svrchovanosti jsem jasně odmítl.“, řekl Mitsotakis po jednání. Vzápětí podle libanonské agentury Al-Masdar dodal, že pokud se obě země nebudou schopny o námořní hranici vzájemně dohodnout navrhuje Řecko, aby hranice vymezil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Ze strany Řecka jde o signál, že chce spor řešit mírovou cestou a nikoli válkou. Mezinárodní soudní dvůr je soudním orgánem OSN pro řešení sporů mezi státy. K tomu, aby soud mohl spor posuzovat je však nutný souhlas všech stran sporu. Tedy nejen Řecka, ale i Turecka, Kypru a Libye. Nárok na naleziště ropy a plynu u řeckých ostrovů a u Kypru si Turecko činí na základě dohody o vymezení námořních teritorií, kterou Erdogan uzavřel s mluvčím džihádistických milicí sdružených ve vládě národní shody (GNA) – samozvaným premiérem Faízem Al-Sarrádžem.

Jenže islamistické milice ovládají jen malou západní část Libye a nikoli poloostrov Kyrenaiku, která je ve správě posledního zvoleného libyjského parlamentu se sídlem v Benghází. Vojensky ji ovládá Libyjská národní armáda (LNA), jíž velí polní maršál Chalífa Haftar. Vymezení mořského dna kolem řeckých ostrovů jako podmořského šelfu, vybíhajícího na jedné straně z Kyrenaiky a na druhé straně z Turecké pevniny, které připouští Úmluva o mořském právu jako jednu z možností, je v tomto případě nepoužitelná. Sarrádž, který se premiérem sám prohlásil v exilu v Tunisu a nikdy neprošel žádnými volbami, prostě není oprávněn uzavírat smlouvy za tu část Libye, kterou nespravuje.

Už jen na tom, která strana libyjské občanské války je oprávněna zemi zastupovat u soudu může ztroskotat snaha o přesunutí sporu před mezinárodní tribunál v Haagu. Řecko, stejně jako Kypr, Sarrádže jako legitimního představitele Libye neuznává. Sarrdáže za premiéra dočasné vpády uznal pouze zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé. Za tento krok, k němuž ale podle Charty OSN nebyl oprávněn, se však musel „poroučet“ nejen z funkce, ale i z diplomacie. Egypt, který jej do OSN vyslal, ho zbavil diplomatického pasu a poslal do civilu. V GNA bojuje řada militantů z Muslimského bratrstva, které v Egyptě od moci odstavila armáda, jež v současné době v zemi vládne. Egypt je jedním ze spojenců maršála Haftara.

Samostatnou otázkou je, jestli by autoritu soudu bylo ochotno uznat Turecko, které soustavně porušuje mezinárodní právo. Smlouva Erdogan-Sarrádž totiž zcela ignoruje existenci řeckých ostrovů a Kyperské republiky. Podle úmluvy o mořském právu jsou kolem pobřeží Kyperské republiky a kolem každého z řeckých ostrovů dvanáctimílové teritoriální vody Kypru a Řecka, které se počítají jako „uzemí“ těchto států. Dno od každého z řeckých ostrovů a od Kypru až na půl cesty k sousednímu státu – v případě Turecka směrem k Turecku je podle úmluvy výhradní ekonomickou zónou (VEZ). Těžit nebo provádět průzkum v nich lze pouze se souhlasem vlády státu, jemuž VEZ náleží. V místech, kde Turci nelegálně těží tedy vlády Řecka a Kypru.

I kdyby se nakonec všechny strany sporu dohodly, že souhlasí s předložením problému haagskému tribunálu, tak to ještě nemusí být cesta ke konečnému vyřešení sporu. Rozsudky Mezinárodního soudního dvora totiž nejsou nijak vymahatelné, pokud s nimi všechny strany sporu nesouhlasí. Za příklad bezzubosti soudu lze uvést spor Nikaragua versus USA. V roce 1985 obě země souhlasily s tím, že soud bude řešit americké zaminování nikaragujských přístavů a finanční i zbraňovou podporu nikaragujských paramilitárních jednotek Contras, které teroristickou formou bojovaly proti legální vládě. V roce 1996 dal soud dal zapravdu Nikaragui, když zaminování jejich přístavů letectvem USA prohlásil za porušení mezinárodního práva v oblasti námořního obchodu. Podporu Contras označil za porušení svrchovanosti Nikaragui a zasahování do jejich vnitřních záležitostí, které je neslučitelné s Chartou OSN.

Nikaragua se však od USA nikdy nedočkala odškodného za zmařené obchody, které se nemohly uskutečnit kvůli neprůjezdnosti přístavů. Ani úhrady nákladů na jejich odminování. Vláda USA prohlásila, že s rozsudkem nesouhlasí a odmítla jej splnit. Když si nikaragujská vláda na neplnění rozsudku stěžovala v OSN, velvyslanec USA jako stálý člen Rady bezpečnosti samozřejmě vetoval rezoluci zamřenou proti zemi, jíž zastupuje. Soudci v Haagu jsou si slabosti této instituce dobře vědomi. Verdikt v cause USA vs. Nikaragua, v němž dali za „na celé čáře“ za pravdu Nikaragui, je výjimečný. Většina rozsudků je formulována tak, aby obě strany mohly tvrdit, že spor neprohrály. Lidově řečeno, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“.

Trapnou zkušenost s tímto soudem udělalo o bývalé Československo ve sporu s Maďarskem o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. V roce 1977 sjednaly obě země smlouvu o vybudování soustavy přehrad na Dunaji, které měly bránit povodním, a zvýšit splavnost řeky a umožnit výrobu elektřiny. Československo během 80. let postavilo přehradu u slovenského Gabčíkova. Maďarsku, které s ekonomickou transformací a přechodem na kapitalismus začalo již polovině 80. let, však došly peníze mnohem dříve a stupeň v Nagymaros nepostavilo. V roce 1989 Maďarsko od smlouvy odstoupilo. V roce 1990 maďarská vláda dokonce požadovala, aby Československo zbouralo již téměř hotovou přehradu, která je nakonec menší než původně plánovaná, aby se vešla jen na slovenské území. Těsně před rozpadem federace došlo k dohodě s Maďarskem o předání sporu do Haagu.

Soudci Mezinárodního soudního dvora nakonec v roce 1997 rozhodli, že Maďarsko nebylo oprávněno smlouvu vypovědět a požadavek na zbouraní Gabčíkova zcela odmítli. Zároveň však nenařídili Maďarsku dostavět přehradu v Nagymaros i když konstatovali, že její absence poškozuje jako Slovensko, tak i Rakousko. Sporné strany pouze vyzvali, aby se „nějak dohodly na řešení“. Slovenská i maďarská vláda označily verdikt, který nic nevyřešil, za své vítězství.

Gabčíkovo dodnes stojí a funguje i když v omezeném rozsahu a s menším výkone výroby elektřiny. V Nagymaros výstavba žádné přehrad dodnes ani nezačala. Před 2 lety se tehdejší premiéři Robert Fico a Viktor Orbán sešli a dohodli se, že se jejich zmocněnci pokusí po letech dohodnout, jak naplnit výrok soudu. Tím to ale prozatím skončilo.

  • Ivan David, NR
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martinek 100,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Anonym 400,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč

Celkem za měsíc: 16 071,54 Kč
Vybráno 45.91%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 826 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...
politicon.cz
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.