migrital
24.4.2018
Kategorie: Multikulturní soužití

Razie v Brémách

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Brémská pobočka spolkového imigračního a azylového úřadu (BAMF) měla ve velkém měřítku udělovat azyl neoprávněným osobám.

Ve středu a čtvrtek 18. a 19. dubna rozjela Centrální protikorupční jednotka (Zentrale Antikorruptionsstelle) velkou razii, při níž bylo prohledáno osm soukromých bytů a právních kanceláří v samotných Brémách a v několika okolních městech (Hildesheim, Oldenburg). Cílem bylo zajistit důkazy proti – mezitím již odstavené – vedoucí brémské pobočky BAMF, úřadu, který zodpovídá za zpracování žádostí o azyl, dále proti třem advokátům a jednomu soudnímu tlumočníkovi. Jeden z podezřelých advokátů je expřítel výše zmíněné vedoucí. (Další článek s detaily.)

Podle slov vyšetřovatelů mělo v Brémách docházet ke zneužívání azylového systému „jako na běžícím pásu“. Brémy jsou nevelké město. Celý spolkový stát (Svobodné hanzovní město Brémy) čítá méně než tři čtvrti milionu obyvatel, tedy ani ne jedno procento celého Německa. Tamní BAMF je v podezření, že udělil až 2000 neoprávněných azylů.

Případ začal nenápadně v září 2016, kdy se policisté v blízkém Dolním Sasku pokusili již podruhé odsunout jistou kurdskou rodinu ze SRN. „V poslední minutě“ dorazil na letiště příkaz z brémské pobočky. Stálo v něm, že deportace rodiny se zakazuje, zdůvodnění bylo vágní: mohlo by tím dojít k porušení evropské úmluvy o lidských právech (této).

Dolnosaského ministra vnitra Oskara Pistoria (SPD) tato událost natolik znepokojila, že tajně kontaktoval ředitele celého spolkového úřadu s podezřením. O tom, že je něco divného ve městě brémském, svědčila i veřejná statistika. Například v roce 2016 akceptoval brémský BAMF 137 žádostí Iráčanů ze 140 podaných celkem. Úspěšnost 96,5 % razantně převyšovala běžné německé poměry, podle nichž dostává jakoukoliv formu ochrany jen 32 % iráckých žadatelů (zdroj). To bylo divné. Odbor pro vnitřní kontrolu BAMF tedy rozjel šetření, jehož vrcholem byla tato razie.

Některé informace, které zatím pronikly do médií, jsou hodně zajímavé.

Brémský úřad si měl při svých aktivitách pronajímat celé autobusy k dovozu žadatelů o azyl z jiných částí Německa (zdroj: viz výše nalinkovaný článek ze Süddeutsche Zeitung). Platnost dokladů se zásadně neověřovala a totožnost nezkoumala – zejména se pak místní BAMF neobtěžoval s tím, zjistit, zda zkoumané, či spíše nezkoumané, osoby již někde v Německu či v jiné zemi EU nepožádaly o azyl, třeba pod jinou identitou. Pokud byli brémští úředníci požádáni o spolupráci zvenčí, třeba o otisky prstů, postupovali úmyslně liknavě, aby dosáhli vypršení různých  lhůt.

Hlavními „zákazníky“ byli údajně jezídové z Iráku, tedy převážně kurdsky hovořící náboženská menšina, kterou islámští fundamentalisté tvrdě pronásledují. Vzhledem k výše zmíněným úmyslným nedostatkům v práci však není jisté, zda a v jaké míře se skutečně jedná o jezídy.

Není také zřejmé, zda motivací pro tuto trestnou činnost byl finanční prospěch, nebo osobní pohnutky ze strany vedoucí úřadu. Podle novin Tagesspiegel se zdá, že minimálně v případě vedoucí úřadu šlo o to druhé. Zatím totiž nebyly vystopovány žádné podezřelé toky peněz mezi obviněnými. Maximum, co je prokázáno, je několik pozvání do restaurace.

Všechna rozhodnutí o udělení azylu, která brémský BAMF za poslední léta vydal, budou nejspíše znovu úředně otevřena a přezkoumána.

Za zajímavé považuji, že údajní jezídové se stěhovali právě do Brém.

Brémy jsou totiž už několik let známy jako hnízdo salafistů, možná dokonce nejdůležitější bašta hnutí v celé SRN (článek z roku 2015). Za poslední roky se počet osob, které jsou v Brémách kvůli salafismu sledovány německou rozvědkou, zvyšuje. Dříve byla řeč o 360 lidech, v roce 2016 již o 440 a loni o 480 osobách. (zdroj). To je docela dost na město zvící trochu většího Brna.

Proč by jezídi pronásledovaní Islámským státem vyhledávali z celého Německa zrovna město, které je nejvíc promořeno jejich nepřáteli?

Update 

Jedna čtenářka mě upozornila na chybu v mé úvaze. Dostane-li někdo azyl v Brémách, není povinen tam potom bydlet. Může se přestěhovat kamkoliv v rámci SRN, ba i Evropy. Brémský úřad pak slouží jen jako zdroj těch správných papírů.

Autor: Marian Kechlibar

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Nikola Bornová 250,- Kč, Tomáš Foldyna 1003,08 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 5 676,08 Kč
Vybráno 16.21%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.