rakousko
13.8.2018
Kategorie: Společnost

Rakouské postřehy

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (29 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARTIN KONVIČKA

Většinu “studentské expedice” jsem trávil vysoko v horách – kde mě spíš než politika zajímali kamzíci, jasoni červenoocí, vysokohorští okáči, ledovcové řeky, úžasná flóra a pivo na horských chatách. Jenže i horská výprava vyžaduje přesuny, sestupy do civilizace, kontakty s lidmi a odpočinkové dny. No a během nich jsem nějakou tu “politiku” zaznamenal…

1. Opětovně se mi potvrdilo, že na vysokohorské chaty žádné mohamedánství nedosáhlo a svět je zde stále tak v pořádku, jako byl na přelomu XIX. a XX. století, kdy alpská turistika vznikla, kdy se gentlemani v buřinkách skládali na výstavbu úžasných chat a vytýčení krkolomných stezek, kdy se na chatách družně scházeli Bergsteigers všech evropských národností. Pokládám tu dobu za Zlatý věk evropské civilizace – jímž je rozšíření náročných a prospěšných volnočasových aktivit ne nepodstatným symbolem. Škoda, že nám následně kolektivně hráblo a začali jsme po sobě pálit plynovými granáty. To nejlepší z té doby sice přežilo dodnes, ale přibrali jsme k tomu spoustu naprostých pitomostí, třeba sebenenávist a potřebu omlouvat se světu, kterému nic nedlužíme, za chyby našich pra-prapředků. 
 
2. Mohamedáni do hor nechodí, zato jsme na každé chatě potkali nejméně jednu černošku. Vždy s bílým klukem – sportovcem, nebo partou. Nikdy ne naopak. Trochu odvážně to naznačuje, že integrace může fungovat, ale jen tehdy, když je oboupohlavní – když si evropští domorodci berou cizozemky stejně svobodně, jako si Evropanky berou cizozemce.  Přičemž těch cizozemek a cizozemců musí být relativně málo a musí to být Evropan nebo Evropanka, kdo ve dvojici takzvaně “nosí kalhoty”. V opačném případě by byl Evropan integrován do cizozemské komunity. Netřeba asi zdůraznit, že pokud si nějaký frajer troufne na černě značené třítisícovky, troufne si i na horkokrevnou čokoládku… 

3. O tom, že kdysi úzkoprsé Rakousko se pod “ultrapravicovou vládou” změnilo na jednu z nejsvobodnějších zemí světa, svědčí masový výskyt kuřáckých koutků – Rauchenzonen – které se objevily úplně všude. Na malém nádražíčku i velkém nádraží, v zoologické zahradě i na terase horské chaty. Situace je vlastně stejná, jako byla před antikuřáckým blbnutím. Když si chcete zakouřit, poodstoupíte od nekuřáků a zakouříte si. Jen to tam dnes máte napsáno černé na bílém.

4. Stracheho vláda na rakouském vnitru evidentně funguje: Viděl jsem ve městech mohamedánek a mohamedánů hodně, ale naprosto vymizely nikábí (závojnatky se “střílnou” pro oči), holky muslimský se musí spokojit s hidžábem (šátkem). A připadali mi poněkud méně drzí, takoví uťápnutější. Ze všech těch hidžábaček byla nejzajímavější kočka pozorovaná v ulicích Innsbrucku, kterou bych nazval “muslimskou rebelkou”. Měla sice hidžáb (křiklavě modrý), ale k tomu pestrobarevné krátké šaty a tetování na pažích i lýtkách. Zjevně mezifáze, která může vést jak k radikalizaci tak k tomu, že se na hidžáb vykašle. Mezi vystrašenými subinkami zabalenými v tom vedru do prostěradel, nebo naopak nasupenými matrónami původu zjevně afrického, působila aspoň … vesele. 

5. Co naopak nefunguje, je Schengen. Nebo spíš ta trapnost, která ze Schengenu zbyla. Hranice se samozřejmě kontrolují (v našem případě rakousko-bavorské, kontrolují Němci). Jenže protože se to dost dobře nesmí, a máme tu skvělou EU, staly se z bývalých celnic (kde se auta se mohla rozptýlit do více pruhů, policisté seděli v klimatizovaných budkách, šoféři mohli zaparkovat, protáhnout se, byl tam stín a aspoň jakés pohodlí) restaurace, obchody a podobně. Kontroluje se tudíž přímo na dálnici, ve dvou pruzích, doprava se strašně zpomalí, vznikají zácpy. V době prázdninových špiček fakt bezva nápad. Hlavně ale chudáci policisté – musí stát na slunci nebo v dešti (u Salzburku jim postavili cosi provizorního ze žlutého laminátu, což je ještě horší), proplétají se mezi auty, o pracovních podmínkách svědčí řada mobilních ajnclíků. Divím se, že tu šaškárnu policisté svým vládám tolerují a nejdou do nějaké formy pasívní rezistence – buď obnovení dosud stojácích pohraničních stanic a práce v lidských podmínkách, nebo ať tam ta auta stojí třeba celý víkend… 
 
konvička-portrét-titulka
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč

Celkem za měsíc: 2 890,00 Kč
Vybráno 8.25%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.