islamkulturkriz
15.5.2018
Kategorie: Politika

Psychologické vysvětlení politické korektnosti

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

NICOLAI SENNELS

Islám a muslimská imigrace do Evropy mají mnoho očividných nevýhod. Negativní ekonomické efekty, stoupající kriminalita a menší bezpečnost, celé čtvrti přeměněny na paralelní společnosti, často negativní vliv muslimských dětí ve školách a institucích atd. – všechny tyto následky takovým či oním způsobem ovlivňují život většiny dětí a dospělých každý den.

Mnozí z nás se diví, proto stále existuje tolik lidí – obyčejných lidí, lidí v médiích a politiků – kteří nemluví otevřeně a možná si dokonce ani neuvědomují tyto problémy.

Jako licencovaný psycholog s lety zkušeností, jako veřejně známý kritik islámu a muslimské imigrace a kultury se zde pokusím uvést tři psychologické vysvětlení politické korektnosti.

Jako vždy, když velké skupiny ignorují očividné problémy, je problém psychologický:

“Efekt přihlížejícího”

Efekt přihlížejícího je psychologický jev, který vysvětluje, proč lidé zůstávají během mimořádných událostí pasivními. Výzkum tohoto efektu se začal v souvislosti s vraždou Kitty Genovese v roce 1964, kdy několik sousedů zůstalo pasivními, zatímco sledovali, jak Genovese pobodali k smrti.

Příkladem psychologického výzkumu efektu přihlížejícího je studie, v níž žena předstírá, že ztratila vědomí. Pokud je subjekt sám, pomůže ženě v 70% případů. Pokud je přítomno několik lidí, pomůže jí jen 40% subjektů.

Kvůli efektu přihlížejícího mají pozorovatelé tendenci sledovat reakci ostatních – namísto situace samotné – aby tak posoudili vážnost situace.

Protože lidé v mnoha případech očekávají reakci někoho jiného místo aby převzali iniciativu, výsledkem může být, že nikdo nic neudělá – nakolik všichni čekají, jestli někdo jiný něco neudělá.

Pokud ostatní neudělají nic, jednotlivec to považuje za znamení, že ostatní nepovažují zásah za nutný. Toto ovlivňuje náš vlastní úsudek a tedy i naši reakci. Reakce většiny slouží jako “barometr” pravdy.

Pokud tento jev převedeme na politickou korektnost, znamená to, že pokud většina nevyjadřuje kritiku islámu, právu šaría (také nazývanou islamizace) a muslimské imigraci, lidé to považují za “důkaz”, že tyto věci netřeba kritizovat.

Podmínky pro efekt přihlížejícího jsou proto zvláště vhodné v případech, kdy si lidé nejsou jisti, co by bylo správné udělat a následkem toho posuzují situaci podle reakcí jiných lidí.

Nejlepší způsob, jak čelit tomuto druhu chování, je dát lidem tolik informací, aby byli schopni vlastních rozhodnutí. Navíc je zjevně důležité, aby co nejvíce lidí něco udělalo, aby lidé pod vlivem efektu přihlížejícího pochopili realitu. Je psychologicky důležité, aby lidé, kteří převezmou iniciativu, tak učinili způsobem, se kterým se ostatní budou vědět snadno identifikovat – proto se vyhněte hněvu a zbytečným provokacím, prokažte svou radost a osobní optimismus, buďte uvolněný a mluvte o těchto věcech pouze tehdy, kdy je na to přirozený důvod (např. když se o tomto tématu zmíní samotná rodina nebo kolegové).

“Pluralitní ignorance”

Efekt přihlížejícího je často spojen s pluralitní ignorancí . Pluralitní ignorance je sociálně-psychologický jev, kdy většina skupiny jednotlivě odmítá normu (např. muslimskou imigraci), ale zároveň předpokládá, že většina ji akceptuje. Lidé kvůli touze být většinovým obyvatelstvem vnímáni jako dobří akceptují nějakou normu, ačkoli tajně jsou proti ní. Takto může demokratický proces vést k akceptaci norem, které většina ve skutečnosti odmítá.

Uplatnění teorie pluralitní ignorance na fenomén politické korektnosti by znamenalo, že většina lidí skutečně chce méně islámu, šaría a muslimské imigrace, ale každý jednotlivec věří, že většina není proti nim. Proto, že se lidé neodváží postavit proti “iluzorní většině”, odmítají tyto věci otevřeně kritizovat.

Strach z kritiky proto může nutit většinu k tomu, aby nevyjadřovala své názory – ačkoliv by díky tomu mohli získat to, co chtějí, kdyby si všichni troufli zvednout své ruce a říct, co si myslí.

Pluralitní ignorance je tedy možná částečně díky nedostatku sebevědomí potřebného na podporu vlastního názoru a částečně kvůli špatnému odhadu, co si myslí většina.

Nejlepším způsobem na vyrovnání se s pluralitní ignoranci je proto dát lidem odvahu a ukázat jim, že nejsou se svým světonázorem sami. Toho lze dosáhnout v první řadě ukázáním vlastního odvážného příkladu. Navíc je důležité podporovat ostatní kritiky, aby se necítili zranitelní a osamoceni. Konečně, je velmi důležité šířit znalosti a argumenty, které lidem pomohou čelit kritice.

“Dobří lidé”

Třetí vysvětlení sestává z mé vlastní teorie. Zakládá se na předpokladu, že ve všech kulturách a společnostech existuje definice, kdo je “dobrý člověk”.

Z touhy cítit se oblíbený a být součástí společenství má většina lidí psychologický popud žít v souladu s definicí “dobrého člověka”. Ale definice “dobrých lidí” je ovlivněna množstvím věcí a mění se.

Ve starém dánském křesťanském společenství jste byli dobrým člověkem, pokud jste chodili do kostela každou neděli. Ve společnostech se silnou pracovní etikou se za lepší považuje starat se o sebe než žít ze sociálních dávek. V mnoha kruzích se dnes za “dobré” považuje dělat si starosti o klima či ekologii – nebo je alespoň špatné, pokud jsou vám ukradené. Když jsem byl v 70. letech dítětem, bylo moderní a levičácké bojovat za svobodu žen, kritizovat sociální kontrolu uvalenou náboženstvím a společnost a bojovat za právo kritizovat autority a náboženství.

Dnes je rozšířeným názor, že “dobré lidi” charakterizuje “tolerance a otevřenost”. Jeho součástí je dodatek, že kritika menšin a standardů ostatních je “špatná”.

Proto jsme skončili v situaci, kdy se kritika muslimské imigrace a islámských náboženských a kulturních standardů stala sociálně nepřijatelnou.

Protože jen malá menšina jejich kritizuje otevřeně, kvůli efektu přihlížejícího si mnoho lidí myslí, že problém neexistuje – nebo že není až tak velký, aby bylo nutné o něm mluvit.

Tvrdá kritika, které čelí kritici islámu (zejména v řadách samotných muslimů) zvyšuje rozsah pluralitní ignorance, protože stále více lidí se netroufá vyjádřit se otevřeně. Ačkoli většina lidí je vůči islámu kritická, věří, že jsou menšinou.

Lidé s dobrým sebevědomým si lépe dokáží uchovat vlastní úsudek svého morálního “dobra”, aniž by jejich ovlivnila kritika ostatních nebo definice “dobrých lidí”. Proto jsou méně zranitelní efektem přihlížejícího a pluralitní ignorancí.

Kdo je neurotik?

Kritici islámu, šaría a muslimské imigrace jsou často nazýváni rasisty (projevují nepřátelství vůči jiným rasám), xenofobie (mají iracionální strach z neznámého) nebo islamofobie (mají iracionální strach z islámu).

Ale islám a muslimové nejsou rasa a ani islám ani muslimové nejsou neznámí, protože většina z nás se s nimi setkává nebo o nich čte téměř každý den. A skutečně není nic iracionální na strachu z islámu, jelikož islámské svaté spisy říkají, že muslimové mají povinnost potlačovat či zabíjet všechny nemusilmy a šířit svou víru jakýmikoli prostředky.

Což islám a mnozí muslimové také dělají, s laskavou pomocí všech lidí, politiků a médií, které se nevyjadřují proti islámu, šaría a muslimské imigraci.

Nazýváním lidí rasisty nebo jejich diagnostikováním se politicky korektní milovníci multikulturalismu pokoušejí definovat kritiky islámu jako dysfunkční lidi nebo neurotiky. Ale to nejsme.

Proponenti islámu, šaría a muslimské imigrace jsou však skutečnými oběťmi efektu přihlížejícího a pluralitní ignorance. A z důvodu bezpečnosti mnozí z nich následují současné trendy a názory svých vrstevníků na to, což definuje “dobré lidi”.

Neexistuje důvod bát se takových intelektuálně slabých lidí. Tak si jen otevřete ústa a řekněte, co si myslíte. Nejste šílený, špatný či neurotik. Spíše naopak.

Vzhledem k výše uvedeným sociálně-psychologickým teoriím je mým závěrem, že my, kritici islámu, jsme lépe informováni a máme více sebevědomí než mnozí lidé, kterým chybí znalosti, odvaha a osobní autenticita, aby mluvili o očividných problémech.

Nicolai Sennels je psycholog a autor knihy “Mezi kriminálními muslimy: Psychológova zkušenost s municipality Copenhagen”.

Zdroj: Gates of Vienna

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Nikola Bornová 250,- Kč, Tomáš Foldyna 1003,08 Kč (40 eur), Jan Bezděk 2000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč

Celkem za měsíc: 8 176,08 Kč
Vybráno 23.27%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
15 komentářů

Napsat komentář: Helena Novotná Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.