Průvodce nouzovým stavem

Mnozí muži postižení v této koronavirové době zkrácením pracovního úvazku, či snad dokonce přikovaní k rodinnému krbu úplně a celodenně, zažívají dnes nečekaná překvapení. Dá se říct, že se jim otevřel zcela nový svět, který dosud neznali a mnozí ani netušili, jaké hrůzy se mohou odehrávat u nich doma za bílého dne. Pojďme se naučit našlapovat v této bojové vřavě tak, abychom přežili.

Tak předně ta oblečená, šedivá žena s trvale naštvaným výrazem ve tváři plné štiplavých slůvek bude nejspíše vaše žena. To je ta, ke které jste se v přítmí ložnice v jednu po půlnoci vášnivě a roztouženě tiskli umocněni silou deseti piv. Ti malí lidé všude okolo v bytě jsou potom děti. Buďte na ně milí, některé z nich mohou být i vaše. Tato kolize person vznikla porušením symbiózy přirozeného stavu přírody, kdy děti jsou dopoledne ve škole, vy odpoledne v hospodě a v noci usínáte každý jinde. Musíme se do toho nějak dočasně napasovat. Takže děti tu a tam pohladíme nahodile po hlavičkách se slovy: hodnej brouček. Vyhneme se tak nepříjemné záměně jmen a také nespravedlivého obvinění, že si jich vůbec nevšímáme.

Podobnou profylaxi aplikujeme i na již zmíněnou manželku, kdy se slovy ano, ano miláčku průběžně po celý den pokyvujeme hlavou abychom tak navodili zdání, že ji stále bedlivě posloucháme, jsme ji morální oporou a vždy k dispozici. Zoufalá doba si žádá zoufalé činy a tak se může klidně stát, že se vaše žena rozhodne po deseti letech manželství začít sama vařit. Rozhodně nečekejme žádné lukulské hody, na které jsme zvyklí ze závodní jídelny či nádražního bufetu. Ovšem nerecmáme, vydržíme to a s mohutným odfukováním a plácáním se po břichu odcházíme od stolu do ložnice, kde se dojíme studeným párkem z vodňanského kuřete, tajně ukrytým v šuplíku s ponožkami.

Pokud vaše žena náhle zestárne o dvacet let, dvacet kilo a plnovous, bude se s největší pravděpodobností jednat o vaši tchyni, která vylezla odkudsi ze své sluje. Této brutální síle nelze lidskými prostředky nijak čelit, zastavit ji či eliminovat. Můžeme ji jen otupit. A to třeba tak, že ji pod záminkou ochrany zdraví nebohých dětí přinutíme celodenně nosit po doma přiléhavou roušku z tlustého igelitu. Ztlumíme tím u ní zvuk, rozostříme obraz a ucpeme ventilaci, což už může být jakž tak snesitelné.

Zvláštní kategorií v době občanských omezení jsou flirt a zálety. Ti, jenž jsou svobodní, nezadaní, nemají ještě v bytě instalovány výše jmenované osoby a přesto si chtějí zničit život, se vydávají na lov. Jistě, v éře internetové se dá seznámit i na dálku pomocí jedniček a nul. Ovšem jsou mezi námi i tací vyznavači adrenalinových sportů, kteří si chtějí své zboží před rozbalením nejprve naživo osahat, očichat, popřípadě i ochutnat. Postavit se tak říkajíc nebezpečí tváří v tvář jako chlap.

Plošné uzavření barů a hospod ubralo našim ženám notně na kráse. Odňalo jim definitivně kontury světových Top modelek a sexuálních bohyň. Na druhé straně to však zase trochu vyvážilo povinné nošení roušek, což je jistě spravedlivé. Ale právě zde na nás mohou číhat nová nebezpečí. Taková rouška ve spojení s jarním kabátem v sobě může skrývat záludnosti minového pole. Spolu s přípravky k vyhlazování vrásek okolo očí nás pak může vhodit lvovi přímo do tlamy. Tedy dbejme několika následujících základních zásad pro přežití v divočině.

V supermarketu si rozhodně nevybíráme oběť svého zájmu mezi těmi, které se pohybují u regálů s kvasnicemi, cukrem, či mají v košíku celý paket mouky. Na čerstvost takové kořisti můžeme rovnou zapomenout. Komu není 70+ nevybírá si v krámě svůj zájmový objekt mezi 8-10 hod. dopoledne. Komu je 70+ ten si ho už nevybírá také, protože v jeho věku by se zcela jistě jednalo o zmařenou investici. Ignorujeme i ty roušky, které se nám mezi řečí zmíní, že umí vařit svíčkovou, uplést šálu, či zavařit kompot. Zde budoucí rozkoš rozhodně nehledejte. Naopak rouška, která má tři účty na sociálních sítích a přesto nezná směrovací číslo svého města, ta je už v perimetru našeho zaměřovače. Ovšem pozor, pokud je pro ni sporák jen starší typ mikrovlnky, věří stále v existenci jednorožců a dosud se jí nepodařilo hacknout vstupní heslo žehličky, takovou čudlu pak pouštíme z háčku také. Vyhneme se tak nepříjemné rivalitě s jejím třídním učitelem.

Nejlepší kořistí je žena vyvážená, pevného držení těla, se sáčkem těstovin a sýrové omáčky vedle zlevněné dvoulitrovky Coly v košíku. A pokud se ještě k tomu pochlubí, že má dvě VŠ naprosto nepochopitelných a zbytečných oborů, jako je sociální komunikace, či didaktika volnočasových aktivit, jsme doma. Taková žena bývá zpravidla dost sebevědomá na to, aby s vámi šla kamkoliv sama a přitom ještě dost naivní, aby vám uvěřila, že jste ji halenku polili vínem omylem.

Pozor také na nečekané změny okolo našich běžných aktivit. Bedlivě v médiích sledujeme všechna nová nařízení vlády ohledně koronakrize, která byla na kole štěstí u Mountfielda vylosovaná pro tento týden. Pořádkoví policisté k nim totiž dostali nebývalé pravomoci a spolu s falešně nabytým dojmem, že jsou konečně k něčemu potřební a lidé si jich začali vážit, by se jejich nedodržování mohlo stát smrtícím koktejlem. Dalším úskalím se může stát pracovní videokonference. Předně si uvědomme, že to není to stejné, jako číst pracovní maily. Takže se při nich neškrábeme na místech kam světlo nedohlédne a u pornofilmu v okně na pozadí si předběžně vypneme zvuk, aby nás prudká změna děje nemohla nepříjemně překvapit. Své spolupracovníky v době epidemie nezdravíme našim obvyklým a jindy vtipným: nazdar pacoši, a své šéfové nepodlézáme vtěrkou: že ji to dneska moc sluší, pokud má přes obličej roušku. Takové podlézání by mohlo mít efekt i opačný.

Co říci závěrem. Snad jen přání, abychom se v lepších časech, až se svět vrátí do svých zajetých a nám důvěrně známých kolejí, sešli zase pospolu v naší oblíbené pivnici bez újmy a ztráty kytičky.

Držte se, chlapi!