Propaganda jak za stryka Geblsa

Z ramu novin na mě čuměl tytulek “Ukrajina zahajila protiteroristyckou akci”. To bylo zajimave, eště před měsicem to byli teroristi, pak vstupili do služeb vnitra a fčil už robi protiterorystycke akce. V radyju jakasik hydra vysvětlovala, že za blbe počasi može Putin a v televizi ukazovali ty zle demonstranty. Před měsicem ukazovali ty hodne, ale mi stejně připadaju všeci stejni.

To musi byt hrozna zodpovědnost, byt takym reporterem. Sedite doma v Praglu, čumite na ty zaběry a musite rozlišit, keři su ti hodni a keři ti zli. Přitom všeci vypadaju tak stejně, že? Stejně je super, že se všeci ti mladi reporteři, vzdělani v multykulturně korektnim školstvi, tak nadherně ve všem shodnou. Kdysik za to byl zodpovědny šefredaktor, zašel v ponděli rano na schuzu všech redaktoru s hlavnim cenzorem tiskoveho dohledu, sjednotili si notičky a všeci věděli, jak maju psat.

Dneska žadny cenzor/tiskovy dozor neni, tuž o to je ta zodpovědnost větši, to neni žadna sranda to všecko zkoordynovat tak, aby občan nebyl zmateny a všeci se shodli na tym, kdo je hodny a kdo zly.

A tuž, spokojeny, že se u nas nic nezměnilo a o moje nazory je pěkně postarane, sem vypnul v knajpě televizu, radyjo a zebral noviny. Pracujici lid ztratil napojeni na propagandu a naraz byl zmateny jak haviř v mlikarni.

Odpornu propagandu z novin sem podpalil uzak, odevřel domaci pivko, pustil elpičko ze šelingrem a byl sem rad, že sem zase doma.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Bradavice