komunisti_rusko001 (1)
14.3.2019
Kategorie: Historie

Proč jsem rusofob?

Sdílejte článek:

VLADISLAV SVOBODA

Toto slovo se v poslední době často objevuje u některých autorů v urážlivém smyslu slova. Proto mně nezbývá než se veřejně přiznat a říci: jsem rusofob a nestydím se za to. Proč jsem k tomuto poznání došel, rád vysvětlím.

Jednadvacátého srpna tisíc devět set šedesát osm na mě Rusové stříleli poprvé kolem osmé hodiny ranní u Letenského tunelu. Podruhé o dvě hodiny později v Mánesově ulici u rozhlasu. Naštěstí minuli, jinak bych patřil mezi další obětí jejich okupace.

Druhý den jsem měl opět jeden konflikt; a to na Václavském náměstí u Československé státní banky, kde se mi jeden voják se samopalem, na kterém měl nastrčený bodák, chtěl podívat jestli mám v pořádku střeva. To mi potvrdilo, že má, už od dětství skrytá averze, k čemukoliv ruskému, má své opodstatnění.
.
 
A abych si své nabité rusofobství ujasnil, začal jsem si Ruskem blíže zaobírat. Zvláště ve vztahu k mé rodné zemi. Vždyť mě celé dětství vtloukali do hlavy, co všechno ruští mužici vynalezli (všechno) a jak jen díky bolševické revoluci mohl vzniknout náš stát; a jaká je to ohromná země, kde včera znamená dnes a se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.
 
A jaká je pravda? Němci poslali největšího ruského hrdinu V.I.Lenina vagónem do Ruska. Věděli proč. V.I.Lenin aby upevnil moc bolševiků podepsal s Německem separátní mír a nechal spojence na holičkách. Díky tomu mohli Němci a Rakušané přesunout svá vojska na západní frontu. A naši legionáři? Ty najednou nemohli bojovat za svou vlast a museli si probojovávat přes celou Sibiř, aby se dostali domů.
 
Naštěstí se hnusní imperialisté z Ameriky přeplavili několik tisíc kilometrů od své vlasti a pomohli spojencům vyhrát Velkou válku. Díky tomu mohl vzniknout jeden stát s prozaickým názvem Československo. Bohužel byl brzy ohrožen rozpínavým Německem, které nesmělo mít armádu a ani zbrojní průmysl. Ale naštěstí měl na východě kamaráda – bolševické Rusko, kde mohlo Německo cvičit své budoucí důstojníky, letce a jiné složky. Nejspíš to byla odměna za jeden ušmudlaný vagón pro Lenina.
 
Když se Adolf Hitler rval k moci, mohla ho zastavit pouze koalice komunistů a sociálních demokratů. Bohužel se tak nestalo, protože “velký vůdce Stalin” to komunistům zakázal. Asi proto, že měl doma hodně práce s uměle vyvolaným hladomorem na Ukrajině a Velkým terorem, který stál životy několika milionů lidí; a nemohl se věnovat takové podružné záležitosti jako je nástup nacistů k moci.
 
I Rusové (Sověti) měli své územní požadavky. Proto napadli Finsko; a pro jistotu podepsali pakt s Německem, který Rusku (Sovětům) dával volné ruce ohledně Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska a Rumunska (Bukovina) . Řádně toho využili, a s radosti sledovali jak Hitler útočí na hnusnou imperialistickou západní Evropu. Taky z toho něco měli. Dodávali Hitlerovi co potřeboval. Poslední vlak projel do Německa dvě hodiny před tím než byli sami napadeni.
 
Najednou prozřeli. A hledali spojence, kde se dalo. Dokonce ze svých gulagů pustili Poláky, Čechy, Slováky a další národy (pokud to přežili), aby jim pomohli bojovat. Nakonec se obrátili i na imperialistického satana Ameriku. A Američané opět, po více jak dvaceti letech, přepluli tisíce kilometrů do Afriky, aby pomohli. Bojovali na dvou frontách, které byli od Ameriky vzdálené tisíce kilometrů. Vyzbrojovali spojence a nakonec i Rusko (Sověty).
 
Z Afriky přeskočili na Sicílii, pak Normandii a i na Riviéru. Bohužel se zastavili v Plzní a díky tomu jsme spadli do chomoutu Rusů, kteří si do Československa a jinam dosadili své loutkové vlády, které dělaly přesně to, co chtěla Moskva. Následovaly procesy a desítky tisíc mrtvých. A když náhodou někdo nechtěl skákat, jak si oni představovali, Moskva rázně zakročila. V roce 1953 v NDR. V roce 1956 v Maďarsku a Polsku. A v roce 1968 u nás. Následky čtyřiceti let ruského (sovětského) protektorátu pociťujeme do dnes. Zvláště v myšlení některých lidí.
 
Jak si vážit národa, který si na třetí místo svých historických osobností zvolí masového vraha J.V. Stalina, který přemisťoval, jak chtěl, celé národy a měnil tím národní složení celých oblastí (Krym, Pobaltí). Mám rád Dostojevského, Pasternaka a další, ale to nic nemění na moje nahlížení na Rusko.
 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2020: *****

Václav Tykvart 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ivan Domkář ml. 300,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jana Skřenková 150,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Otakar Kohoutek 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Hruška 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libuše Polášková 500,- Kč, Stanislava Ekartová 100,- Kč, Oldřich Lhoták 1000,- Kč, MUDr. Eva Niemcová 100,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jiří Hejhálek 2000,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milan Sobotka 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Jan Sabo 1000,- Kč, Martin Dřímal 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Miroslav Splítek 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesatčík 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Ludmila Nováková 200,- Kč, Miloslav Pecka 300,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč

Celkem za měsíc: 20 131,00 Kč
Vybráno 57.51%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 565 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 2,52 out of 5)
Loading...
loading...
206 komentářů

Napsat komentář: Nojo Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.