supermarket-949913potraviny
21.9.2021
Kategorie: Ekonomika

Proč je najednou všechno dražší

Sdílejte článek:

STANISLAVA JANÁČKOVÁ

Po covidovém zabrzdění začaly vyspělé ekonomiky znovu růst, ale do života lidí po delší době opět vstoupila hrozba vysoké inflace. Zdražuje všechno od potravin přes energie až po stavební materiál, vůbec už nemluvě o cenách domů a bytů. U nás se očekává do konce roku inflace až 4 %, v eurozóně dosáhla v srpnu 3 %, přičemž energie zdražily o 15,4 %, v Německu za srpen inflace činí 3,4 %. Co se to s cenovou hladinou děje?

Z debat politických stran se přitom zdá, jako by u nás inflace nebyla vážným problémem. Centrální banka a vláda vzbuzují dojem, že jde o dočasný jev, způsobený hlavně vnějšími faktory. Tak tomu ale není. Obě instituce mají na nepříznivém cenovém vývoji svůj nemalý podíl.

Když po finanční krizi velké centrální banky co nejvíce snížily úrokové sazby a začaly nalévat do ekonomiky peníze, Česká národní banka se přidala. Snížila úroky k nule a kvůli fixaci kurzu koruny v období listopad 2013 – duben 2017 „vytiskla“ 2 090 mld nových peněz, jež z velké části skončily v českých bankách. Tento obrovský měnový impulz nevyvolal žádnou velkou investiční a růstovou vlnu.  Peníze zůstávaly ležet v bankách, nebo se přelily do spekulativních finančních operací. Inflace měřená spotřebitelskými cenami nerostla, ale nafoukly se cenové bubliny na akciových a realitních trzích. Kvůli záporným reálným úrokům značná část střadatelů dodnes vidí ve spekulaci na růst cen nemovitostí jedinou racionální strategii. Očekávaný růst cen stimuluje poptávku, ta při nedostatku nabídky stimuluje další růst cen – a cenová spirála se roztáčí. Zde jsou kořeny zdražování domů a bytů a enormních problémů s dostupností bydlení pro mladé rodiny. ČNB však ceny nemovitostí neřeší. V rámci svého mandátu řeší jen vývoj ostatních cen – pomalým zvyšováním úroků, které se (zatím?) nepromítá do úroků z úspor.

Pokud jde o roli vlády, ta současná, pod vlivem ČSSD, od počátku inklinovala k „rozdávací“ strategii, bez ohledu na rozpočtové dopady a na možný proinflační impuls. Potom přišel covid a covidová opatření vlády. Nucené uzavírání většiny služeb a omezování řady výrob – přičemž vláda dotovala firmy, aby platily své zaměstnance přesto, že nic nevyráběli. Vláda, navíc ke zvýšení minimální mzdy, také zvyšovala platy ve veřejném sektoru a odměny zdravotníků a dalších bojovníků v proticovidové linii. To vše představovalo mohutný fiskální impuls a vytvořilo potenciální poptávku, proti které se v přiškrcené ekonomice nevytvářela adekvátní nabídka zboží a služeb. Úspory domácností vzrostly o 400 mld korun. Po odeznění nejhorší covidové vlny – a obnovení některých svobod – se zadržená potenciální poptávka rychle začala měnit v poptávku reálnou, a mezera mezi poptávkou a nabídkou se projevila v růstu cen. Dohnat nabídku se nedaří zčásti proto, že firmy díky mzdovým dotacím zůstaly v předcovidové struktuře, zatímco struktura poptávky se vlivem covidu i tokem času nutně proměnila. Zejména se však propadl již dříve napjatý pracovní trh: chybí dovážená pracovní síla, a mnozí zaměstnanci dočasně placení za „nepráci“ (nebo pracující online z chalup či od moře) si na to zvykli a přestali v pravidelné práci spatřovat přirozenou a nutnou podmínku své existence. V reakci na nedostatek pracovních sil firmy zvyšovaly a zvyšují mzdy. V letošním druhém čtvrtletí se nominální mzdy meziročně zvýšily o 11,3 %. I v reálném vyjádření je to další silný proinflační impuls.

Velmi významným inflačním faktorem, který je skutečně možno označit převážně za vnější, je „covidové“ zpřetrhání vnitřních, ale hlavně mezinárodních dodavatelských řetězců a řetězců dopravních. Dopad na dopravní náklady je obrovský a nedostupnost subdodávek fatální. Auta se nevyrábějí kvůli jednomu chybějícímu čipu, který se dříve běžně dovážel z druhého konce světa. Tento problém (nechtěný výsledek předchozích dekád „globalizace“) neodezní tak rychle, jak někteří analytici doufají. Přinejmenším proto ne, že protipandemická opatření v řadě zemí světa stále trvají.

Bez ohledu na celkovou situaci v ČR fiskální impuls, včetně růstu mezd,  nyní neúprosně pokračuje vlivem blížících se voleb. A žádná z politických stran nepředkládá věrohodnou strategii nápravy enormních vládních dluhů.  Pro rok 2022 se vláda chystá předložit rozpočet s deficitem kolem 376 miliard korun. Je velkou otázkou, zda se ekonomika zdvihne natolik, aby tento fiskální impuls strávila bez dalšího růstu inflace. A pokud bude pokračovat snaha ČNB brzdit inflaci vyššími úrokovými sazbami, nemusí se to líbit budoucí vládě, která bude potřebovat levně refinancovat svůj dluh. Inflace naopak může vládě hrát do ruky – zvyšuje jí nominální daňové příjmy, a  své dluhy může splácet znehodnocenými penězi.

A přidává se další, ještě daleko hrozivější faktor – tak zvaný „Zelený úděl“ neboli strategie Evropské komise k údajné záchraně planety před globálním oteplováním. Veřejnosti, strašené predikcemi blízkých podnebních katastrof, má být vnucen plán, který je nejen nepotřebný a nereálný, ale ekonomicky zhoubný. Ve skutečnosti jde o to, aby přirozený tržní vývoj byl v celé EU ještě mnohonásobně více než dnes nahrazen regulační aktivitou vlád, a především Evropské komise. Zelené regulace mají zahrnout všechny sektory výroby a služeb včetně zemědělství, a ve výsledku zdraží vše od energií přes automobily až po potraviny. Levnější „neekologické“ zboží se jednoduše zakáže, aby spotřebitel neměl svobodnou volbu a musel si kupovat dražší „zelené“ varianty výrobků a služeb. Nebo aby se bez některých věcí prostě musel obejít, přestože mu tím klesne životní úroveň. Řada dnes běžných výrobků včetně nových automobilů se při plánovaných regulacích v budoucnu stane cenově nedostupnými pro nižší a střední vrstvy společnosti. Některé části Zeleného údělu jsou přitom zcela utopické a technicky neproveditelné – jako například rychlý přechod k elektroautům. V energiích se zdražováním emisních povolenek mají vynutit šibeniční termíny odchodu od uhlí, aniž bychom věděli, čím ho nahradíme, jaké budou náklady a jaké další zdražení (s průsakem do všech dalších odvětví!) to přinese. V zemědělství, kvůli reformě společné zemědělské politiky a strategiím typu „Z farmy na vidličku“ či „Biodiverzita 2030“, hrozí nejen strmý růst cen potravin, ale i výrazný vynucený pokles produkční schopnosti našich zemědělců a růst závislosti na dovozech potravin.

Dříve než byly zelené strategie odsouhlaseny členskými zeměmi, prosazují se již, bohužel, do dlouhodobého rozhodování firem. Mnohé mají z budoucnosti obavy a zadržují investice, další však rády naskakují na vidinu vládních dotací a prakticky zaručeného odbytu pro své nové, „ekologické“ výrobky. Ve statistikách se budoucí zelenou inflaci možná podaří skrýt a růst cen vykázat jako „růst ekologické kvality“. Nic to však nemění na faktu, že pokud se Zelenému údělu nevzepřeme, čeká nás krušná budoucnost, proti které je dnešní zdražování jen malou ochutnávkou. Nemluvě o tom, že zelené regulace budou znamenat tak silný útisk volného fungování trhu, že výsledný pokles celkové efektivnosti evropské ekonomiky dále prohloubí dlouhodobé zaostávání Evropy za zbytkem světa. Bohužel, vše nasvědčuje tomu, že si tyto hrozby naše politická reprezentace – vládní i opoziční – vůbec neuvědomuje, nebo se jimi nehodlá zabývat.

  • Stanislava Janáčková, IVK
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Alena Albrecht 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Anonym 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Cígler 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jana Slabá 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, L. Skrobacek 149,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč¨, František Vrána 50,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, ing. arch. Marie Tachezyová 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Stanislava Urbancová 300,- Kč, Jana Nováková 500,- Kč, Jan Dočekal 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Olga Žlábková 1000,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč

Celkem za měsíc: 16 465,- Kč
Vybráno 46.75%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 122 times, 3 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,74 out of 5)
Loading...
59 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)