6.11.2015
Kategorie: Ekonomika, Společnost

Proč Ernst & Young nezajímá váš diplom? O ničem už nevypovídá

Loading...
Sdílejte článek:

ROBERT CHOVANCULIAK 06|11|2015

Máme příliš mnoho absolventů učitelských oborů. To je na jedné straně problém z pohledu rozložení finančních zdrojů, které by mohly být ve školství použity efektivněji. A nepatří sem pouze studenti učitelských oborů, kteří nikdy nic neučili a ani nebudou učit; ale i inflace právnických či jiných společensko-humanitních oborů jako například sociální práce.

 .
Daňový poplatník tak nedostává za své nedobrovolné platby očekávanou protihodnotu. Byl “přesvědčen” různými ekonomy platit veřejné vysoké školství z důvodu jeho údajné pozitivní externality pro celou společnost. Studium některých oborů se však spíše mění na negativní externality v podobě nespokojených a nezaměstnaných absolventů vysokých škol. Tím se dostáváme na druhou stranu rovnice.
.

Co se již neděje

Vysokoškolské studium má být cestou ke zvýšení lidského kapitálu mladých lidí, čímž se mají stát hodnotnějšími pro trh práce, což v konečném důsledku zvýší bohatství země. To se však ve výše popsaných případech ve velké míře neděje.
 .
I přesto však mohlo mít pro tyto studenty smysl studovat. Na konci studia totiž získali diplom, který o nich něco signalizoval. Diplom fungoval pro potenciálního zaměstnavatele jako indikátor schopnosti absolventů učit se, pravidelně plnit své povinnosti a navštěvovat jedno místo či poslouchat autoritu.
 .
I tato signalizační hodnota vysokoškolského studia však začíná být sporná. Aby byl totiž signál funkční, musí být relativně vzácný a nákladný. Musí umožňovat dělit lidi minimálně na dvě skupiny – ty, kteří ho dokáží, a ty, kteří ho nedokáží získat. S inflací titulů však upadá jeho vzácnost a se školami maximalizujícími počet absolventů upadá i jeho nákladovost – náročnost studia už tak bezplatného studia.
 .
Vysokoškolské studium tak nejenže často na různých společensko-humanitních směrech nezvyšuje lidský kapitál (daňoví poplatníci nezískávají protihodnotu), ale navíc i signalizační úloha titulu ztrácí svou hodnotu.
 .
mcdonalds-fast-food-not-so-fast-L-ASGqHP
 
.

Diplom je už nezajímá

To si všimli už i některé soukromé společnosti. Například ve Velké Británii oznámila společnost Ernst & Young, že již nebude od uchazečů o práci vyžadovat vysokoškolský titul, ale jejich schopnosti si raději ověří v sérii testů. Rozhodla se tak po zveřejnění výsledků jejich 18 měsíců trvající studie, která nepotvrdila žádný vztah mezi akademickými úspěchy a následným výkonem v práci.
 .
Vysokoškolský titul fungoval jako možnost postavit se v divadle na židli, abyste lépe viděli. Když se však mohou postavit všichni – a i tak udělají, vidíte znovu všichni stejně jako předtím a navíc vás budou bolet nohy. Tato bolest nohou je něco, co začínají zažívat studenti nejen v Česku, ale po celé Evropě. Je to relativně nový fenomén, který v Evropské komisi eufemisticky nazývají “překvalifikovanost”. Jinak řečeno, jste příliš dobří pro současné podmínky na pracovním trhu. Ledaže by to bylo naopak.
 .
Podle studie Strategic Transitions for Youth Labour in Europe nedokáže v některých státech absorbovat trh práce až třetinu “překvalifikovaných” mladých lidí. Jinými slovy jde o situaci, kdy výborná španělská studentka historie genderových studií obsluhuje v místním baru v Madridu místo aby dělala … A tady se dostáváme na kořen problému. Co by vlastně měla dělat? Co když nejde o překvalifikovanost, ale o špatnou kvalifikovanost?
 .
Pokud by v těchto zemích mělo titul jen malé procento lidí, úspěšné absolvování (jinak pro trh práce těžko využitelných) genderových studií by pravděpodobně umožnilo absolventovi efektivně signalizovat jeho schopnosti rychle se naučit nové věci a dlouho sedět na jednom místě, což by mohli ocenit různí zaměstnavatelé . Když však počet absolventů vysokých škol rychle roste a v evropské sedmiletce je naplánováno, že do roku 2020 má mít až 40 procent lidí ve věku 30 až 34 let vysokoškolské vzdělání, titul ztrácí jakoukoliv signalizační funkci.
.

Učit se od rozvojových zemí

Řešením však není navrátit titulu signalizační hodnotu, ale spíše udělat ze vzdělávání proces zvyšující lidský kapitál. Tedy něco, na co vůbec vzdělávání existuje. Odtržení nabídky vzdělávání od poptávce na trhu práce není nějaký nezávislý fenomén, který se zde náhodou objevil. Jde spíše o systémové selhání v důsledku špatného nastavení struktury podnětů v rámci celého vzdělávacího systému (vysokých) škol.
 .
 .
To, jak by mohlo vypadat optimální sladění struktury podnětů, jsme mohli vidět na příkladu soukromých škol v rozvojovém světě. V rámci nich existuje přímé propojení odpovědnosti mezi všemi aktéry: platícími zákazníky, kteří očekávají kvalitní produkt ve formě užitečných znalostí; výuku učiteli, kteří se snaží dělat svou práci nejlépe, jak umí, protože na tom závisí jejich příjem; a majiteli škol, kteří hledají nové a lepší cesty, jak uspokojit poptávku po vzdělání a přitom udržovat náklady pod výnosy – tedy dosahovat zisku.
 .
Pro některé to možná bude znít provokativně, ale vysokoškolské systémy vzdělávání z rozvinutých zemí se mají co učit od systému základního vzdělávání v rozvojových zemích. Především, pokud jde o nastavení struktury podnětů (motivací) pro všechny účastníky vzdělávacího procesu. Chudí lidé v těchto zemích si totiž nemohou dovolit platit na vzdělávání, které nezvyšuje lidský kapitál.
 .
ZDROJ: mises.cz
.
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Eduard Ezer 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Roman Dejmal 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Richard Urinovský 200,- Kč, Vít Fortelka 2020,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Miroslava Bardoková 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 009,60 Kč
Vybráno 34.31%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 137 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
16 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.