penizehotovost
22.2.2019
Kategorie: Ekonomika

Proč ekonomům a politikům vadí hotové peníze?

Sdílejte článek:

J3K

Svoboda každého z nás je určována jistými atributy. Jejich priorita je pro každého jedince různá, nicméně existují určité mantinely, které ji určují. Budeme li se pohybovat v reálných sférách, to znamená, že nezabrousíme do míst, ve kterých se vyskytuje jen ta nejvybranější společnost, lze konstatovat jedno. Zatím co peníze nás dělají svobodnějšími, majetek nás naopak svazuje. A tím je jednoznačně vysvětleno, proč ekonomům a politikům vadí hotové peníze, a naopak se nebrání tomu, abyste budovali majetek, to znamená nakupovali vše, co potřebujete, ale i to, co Vám k ničemu není.

Všeobecně nejsvobodnějším člověkem je paradoxně ten, který nemá vůbec nic. Důvod je k tomu naprosto jednoduchý a prostý. Nemůžete li o nic přijít, nemohou li Vám nic sebrat, jste nevydíratelný. Netýká se to pouze hmotných věcí, nemovitostí, ale i rodiny, psa či jiného zvířete. Z této filosofie vychází nynější mladá generace. Stačí si povšimnout společnosti kolem bývalé žižkovské Kliniky. Žít a bydlet chtějí, ale nikoliv ve svém a s povinností pečovat o svůj domov. Nechtějí vlastnit auta, motocykly, kola. Ale rádi budou vše sdílet. Nechtějí zakládat rodiny, mít děti, protože je to zdržuje od zábavy, cestování a alternativního způsobu života. Dochází k absenci skutečných povinností, život je tak bezstarostný. Podíváme li se tedy na tuto situaci z pohledu mladých lidí, dochází k jisté degeneraci společnosti, protože právě ti, kteří jsou v nejproduktivnějším věku, neprodukují vůbec nic a preferují pouze vlastní zážitky a vytváří pomyslné ideologie, dle kterých se snaží žít. Nelze od nich tedy očekávat budování jakéhokoliv vztahu k něčemu, co by je mělo činit zodpovědnými vůči širšímu okolí, jehož jsou součástí spíše obtížnou, než přínosnou. Samotní si to ve své naivní zaslepenosti neuvědomují, ovšem vinit je z toho lze těžko, pouze podléhají všeobecnému vymývání mozků ve školách a přidružených výrobách tvořených různými aktivitami často pod dohledem neziskového sektoru, případně pod vlivem ,,umělecké´´ sféry. Velkým problémem však zůstává jisté donátorství uznávaných elit, například výroky Zdeňka Svěráka patří k těm, které by od dosud velmi inteligentně vystupujícího umělce nikdo nepředpokládal, a přesto mají vliv na několik generací. Příkladů působení vnějších vlivů z na první pohled svobodného prostředí je však mnohem více, právě ta alternativita je pro mladé vyloženě atraktivní. I proto jsou si umělci a levicově vychovávaní aktivisté tak blízcí. Tvorba hodnot jim je všeobecně cizí a žijí v jisté iluzi rovnosti a spravedlnosti. S tím rozdílem, že starší umělci jsou zajištění nepoměrně lépe a jejich hra na lidovost je falešná, potřebují své diváky, bez nichž jakoby nebyli.

Něco jiného je vztah k penězům a majetku ve vyšším věku. Ve chvíli, kdy máte větší děti a již se můžete cítit být zajištěni, jste velmi zranitelní. V podstatě na Vás může kdokoliv. O potomky máte přirozený strach, protože už víte, jak těžké je dovést je do dospělosti, aniž by se jim cokoliv přihodilo. Máte k nim odpovědnost a snažíte se je naučit vnímat život tak, abyste se za ně nemuseli stydět. Uvědomujete si, že už neexistuje mnoho prostoru, kde by mohli žít čestně a spokojeně. Hledáte tedy pro ně po celé jejich dětství správné místo budoucího uplatnění. Vedete je k odbornosti, umění. Ideální je mít úspěšné sportovce, protože perspektiva způsobu života je v tomto případu často nejsvobodnější, byť spojená s fyzickou dřinou, která však může být jednou odměněna. Bohužel procento vyloženě úspěšných je mizivé. Ve chvíli, kdy Vás děti opustí a osamostatní se, náhle zjišťujete, že k životu už toho nepotřebujete tolik. Cokoliv, co máte, může být totiž objektem zájmu kohokoliv. Úředníků Finanční správy, exekutorů, závistivců a zlodějů. Vezmeme li to důsledku, znamená to jediné. Budete li mít jedny džíny, košili a svetr, v kapse dostatečný obnos, abyste kdykoliv a kamkoliv mohli odjet a žít tam tak dlouho, jak chcete, nepotřebujete nic jiného. Stačí Vám pronajmutý byt či malý domek, které můžete kdykoliv opustit a získáte svobodu. Předpokladem je stále plné peněženky, ze které vytáhnete přesně tolik, kolik právě potřebujete. Žádnou kartu, kterou Vám může někdo zablokovat, účet, který Vám někdo ukradne či kontroluje, prostě nic takového. Jedno místo, na kterém budete mít své schováno bez možnosti být pozorován, kolik tam máte. Ve chvíli, kdy máte dům, byt, auta, pozemky, musíte o to vše pečovat, starat se a strachovat se o to, kdo Vám to sebere. V nynější době plné dravců a uzurpátorů je správa vlastního majetku drahým špásem plným rizik. Přidáte li daňovou politiku státu, potřebu přikrýt náklady Evropské unie a neschopnost zákonů ochránit soukromé vlastnictví se snahou inklinovat k znárodňování, zabavování a sdílení, jsou obavy z budoucnosti na místě. Přičemž představa postupné likvidace hotových peněz dává možnost bankám a státní moci Vás ožebračit úplně. Už nyní jsou rizika střadatelů na vysoké úrovni a příprava záporných úroků je důkazem toho, že státní instituce už nemají kde brát. I proto jede naplno mediální kampaň směřující k bezhotovostním platbám. Berete je jako pohodlné, v důsledku si podepisujete ortel odevzdanosti. Nejste moderní, jste pouze hloupí.

Co je tedy ideální stav? Mít splněné reprodukční povinnosti vůči lidstvu, naspořit si přesně tolik, kolik Vám stačí na příjemné dožití, nejlépe v hotovosti, oprostit se od potřeby shromažďovat majetek, nepodlehnout iluzi, že peníze v bance jsou ty nejlépe uložené. A začít prostě žít. Být produktivní do určité doby, vychovat děti tak, aby se jednou dokázaly podílet na Vašem klidném stáří, a přesto byly vděčné za to, co jste jim umožnili. Pokud to dokážete, budete svobodní, šťastní a usměvaví. Což je to, čím nejvíce naštvete všechny ty reformátory toužící po maximální kontrole každého z nás. Kdo preferuje pocit osobního vlastnictví, možná časem zjistí, že správa majetku je často pouhou otročinou. Utrácet peníze, kterých je relativní dostatek, je de facto ideální stav. Posledním problémem tedy zůstává, jak je vydělat. Je třeba si přiznat, že více, jak půl roku jdou naše zisky státu, dále díky daním přicházíme o další jejich část. Nelze se tedy divit, že patříme spíše k chudším státům Evropy. Možná máme na sebe vysoké nároky, jsme konzervativní a neschopní riskovat. Řada zástupců starší generace v zahraničí už dávno pochopila, že se dá žít jinak, odchází z Evropy a dožívají v místech, kde jim je lépe. Svírání kleští držených v rukách euroúředníků dosáhlo bodu, kdy stojí za to se zamyslet nad budoucností. Možná to zní divně, ale poměrně aktuálním se stává jistý návrat do mládí. Mít motorku, srub na venkově a klid v duši. Možná by ten život byl jednodušší, ale zároveň mnohem svobodnější.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč

Celkem za měsíc: 43 682,80 Kč
Vybráno 124.80%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 173 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
27 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.